Pokud jste chtěli dát dříve najevo, že jste úspěšní, jezdili jste do práce drahým autem v drahém obleku, na poradách významně poodhalovali hodinky a na firemních večírcích jste se chlubili fotkami dovolených na Kapverdách, Islandu nebo Mauriciu.
Ne že by dnes z toho nic nezvbuzovalo obdiv. Už tam ale není ten wow efekt. Daleko větší pozornost vzbuzuje člověk, který má někdo, co má opravdu velmi málo jeho vrstevníků. Třeba padesátník, který spí osm hodin denně, před snídaní uběhne deset kilometrů, chodí pravidelně na prohlídky a prášky si bere jednou za rok, když dostane angínu.
Fyzická kondice je prostě novým statusovým symbolem. Český statistický úřad oslovil přibližně 11 500 náhodně vybraných domácností. Mezi lidmi ve věku 25 až 64 let s vysokoškolským vzděláním uvedlo 21 procent, že sportují nebo se věnují jiné pohybové aktivitě ve volném čase každý den, a dalších 50 procent alespoň jednou týdně. Celkem tedy bylo alespoň jednou týdně aktivních 71 procent z nich. Mezi lidmi se základním vzděláním nebo středoškolským vzděláním bez maturity činil stejný podíl jen 31 procent. Ještě výraznější je jiný údaj: 51 procent lidí v této skupině uvedlo, že cvičí pouze výjimečně nebo vůbec, zatímco mezi vysokoškoláky to bylo 12 procent.
Péče o tělo je drahá a náročná
To, co dvacetiletým trvá chvilku, trvá padesátníkovi násobně déle. Průměrný vysokoškolák je aktivní, pohybuje se mezi lidmi, a v neděli dopoledne většinou nemusí nic řešit. Padesátník má o víkendech na starosti děti, někdy stárnoucí ostatní členy rodiny, a třetí směnu na zvelebování domácnosti.
Spousta lidí ve středním věku vám řekne: najít si čtyřikrát týdně hodinu prostě nemám šanci. Jenže to je jedna z nejčastějších výmluv, kterou omlouváme fakt, že se nám prostě nechce. Cvičit a běhat se dá kdykoliv a kdekoliv, nepotřebujete k tomu ani fitko, ani superdrahé pomůcky.
Nicméně bohatí lidé jsou stále ochotnější považovat zdraví za něco, do čeho stojí za to investovat. Průzkum společností A/B Consulting a investiční firmy Maveron oslovil více než 3 000 Američanů. Mezi domácnostmi s ročním příjmem nad 250 000 dolarů uvedlo 46 procent respondentů, že by většinu svých volných peněz utratili za zlepšení zdraví a prodloužení života. Mezi lidmi s příjmem pod 50 000 dolarů to bylo 34 procent. Více než 80 procent respondentů z nejvyšší příjmové skupiny si dokázalo představit, že budou dávat přednost návykům, jako jsou dostatek spánku, zdravá strava, pravidelné zdravotní kontroly nebo zvládání stresu.
Tři z deseti respondentů uvedli, že během předchozího roku zvýšili výdaje za doplňky stravy. Zdraví se stále více stává něčím, co lidé dávají na odiv.
A luxusní značky si toho všimly. Longevity průmysl, který kombinuje prevenci a běžnou lékařskou péči, patří k nejrychleji rostoucím investičním segmentům. Pro zjednodušení: představte si luxusní lázně, kde se cítíte spíše jako na extra drahé dovolené, jen místo válení se na pláži děláte něco pro své tělo. Luxusní hotely nabízejí vedle masáží také lékařskou diagnostiku. Celotělové skeny, kontinuální monitory glukózy, zařízení sledující spánek nebo personalizované krevní testy. O tom teď bohatí lidé mluví víc, než o hodinkách a sportovních vozech.
A zájem zdaleka nekončí u milionářů. Průzkum společnosti BCG z roku 2026, do něhož se zapojilo více než 20 000 evropských spotřebitelů, ukázal, že dvě třetiny považují zdraví a celkovou životní pohodu za mimořádně důležitou součást životního stylu. A to v době, kdy lidé výrazně omezovali výdaje například za módu a módní doplňky. Téměř tři z deseti respondentů uvedli, že během předchozího roku zvýšili výdaje za doplňky stravy. Zdraví se stále více stává něčím, co lidé dávají na odiv.
Journal of Business Research píše, že lidé, kteří prezentují svůj zdravý životní styl, jsou vnímáni jako žádoucí obchodní partneři. Není se co divit, člověk, který žije zdravým způsobem života je daleko spolehlivější a výkonnější než vyznavač pravé české UNESCO pivní kultury. Navíc zdravé a udržované tělo si nelze jen koupit, musíte pro to také hodně dělat. A schopnost překonávat osobní nepohodlí je signálem, který má často opravdu vyšší hodnotu než nejnovější luxusní SUV. Luxusní auto ukazuje kupní sílu, zdravé tělo ukazuje disciplínu a konzistenci. BMW si můžete v pátek odpoledne koupit na úvěr. Tři roky silového tréninku si na splátky nevezmete.
Na čem opravdu záleží
Přílišné nadšení z nového symbolu statusu má samozřejmě zádrhel. Když chápeme zdraví jako důkaz osobních kvalit, může se špatný zdravotní stav jevit jako důkaz osobního selhání. Což je samozřejmě nesmysl, i v případě, že osekáme krajní případy lidí s klinickými diagnózami. Pohyb ovlivňují do značné míry také podmínky, ve kterých lidé žijí. Ti se stabilním zaměstnáním, vzděláním, pružnou pracovní dobou a dostatkem volných peněz mají často více možností uspořádat si život zdravým způsobem. Ti, kteří kombinují směnný provoz, několik zaměstnání, péči o děti nebo finanční stres, mohou mít disciplíny víc než dost, ale na posilovnu už jim jednoduše nic nezbývá.
Dobrá kondice je tak vlastně opravdu luxus, i když možná v trochu jiném smyslu, než bylo původně zamýšleno. Běhání ani dřepy nebo kliky doma nic nestojí. Podmínky, které umožňují pravidelně cvičit, ale mohou být extrémně vzácné. Čímž se dostáváme zpátky k luxusním autům: možná že být fit po čtyřicítce je opravdu silnější signál „mám se fakt dobře” než luxusní auto. Není to ale jen o penězích. Dobře situovaní lidé ve středním věku mají daleko více času, zdraví, znalostí, stability a schopnosti investovat do toho, jak vypadají a v jakém stavu je jejich tělo. A to si na rozdíl od nejnovějšího bavoráku nemůžete pronajmout na tři roky a potom prostě vrátit klíčky.
