Jsou mezi námi lidé, kteří jsou chytřejší než celá lékařská komora dohromady. Moudrost lidové léčby si předávají z generace na generaci a občas ji doplní o nové objevy, jako třeba Savo na všechno. Tady je seznam věcí, které v lepším případě budou fungovat jako placebo a v horším vám uškodí.
Cibule do ponožky stáhne horečku
Rozkrojíte cibuli (nevím, jestli funguje líp normální, nebo červená) a vložíte do ponožky. Přes noc vám má „vytáhnout nemoc z těla“. Možná to bude fungovat jako placebo, ale cibule ani jiná zelenina po přiložení na nohu opravdu nic nevytáhne. Horečka je řízená centrálně v mozku. Nemá žádný ventil, kterým by bylo možné ji poslat ven přes chodidla. Je pravda, že cibule obsahuje látky s antibakteriálními účinky, ale přes kůži se v tomto kontextu nevstřebávají tak, aby měly efekt.
Studené pivo nebo panák na nachlazení
My Češi prostě milujeme alkohol. Když kamarád nechce jít na party z důvodu nachlazení, řeknete mu, „to vypotíš“. Nejspíš jste v mládí slyšeli něco ve stylu: „Šel jsem pařit, tancoval jsem celou noc, a teď už mi vůbec nic není.“
Slibují jednoduché řešení a často používají vědecky znějící jazyk. Ve skutečnosti ale buď nefungují, nebo mohou být přímo nebezpečné.
Alkohol sice dezinfikuje povrchová poranění, případně se dá kloktat, ale imunitní systém spíš tlumí. Může akorát navodit pocit tepla, když máte zimnici. Další problém je, že dehydratuje, a nejvíc tekutin potřebujeme právě tehdy, když jsme nemocní.
Jste popálení? Namažte se máslem
Domácí lék na spáleninu není rozhodně nic mastného. Tuk vytvoří na kůži vrstvu, která brání odvádění tepla. Spálenina tak nemá přístup ke vzduchu a může se ještě zhoršit a dojít k infekci. Správný postup je jednoduchý a méně „domácí“: chladit proudem vlažné vody a udržet ránu čistou. Mírně také pomáhá rostlina aloe vera, když už máte rádi ty přírodní léky.
Když máš rýmu/chřipku a prohřeješ se, nemoc bude kratší
Někteří lidé se léčí tak, že si uměle zvyšují teplotu třeba tím, že si sednou do co nejvíc horké vany. Jejich logika spočívá v tom, že čím vyšší teplota, tím silnější je boj těla s infekcí. V reálu je ale horečka tělem řízený proces, do kterého se má zasahovat tehdy, když je teplota příliš vysoká, protože tehdy může způsobit spoustu zdravotních komplikací včetně poškození mozku a selhání orgánů. Vnější přehřívání organismus jen dál zatěžuje.
Na bolest zubů hřebíček a vydržet
V této babské radě je špetka pravdy – hřebíček skutečně obsahuje látku, který má mírně analgetické účinky, takže klidně si ho dejte, ale zubaře budete potřebovat stejně. Dočasné utlumení bolesti analgetickými látkami může oddálit návštěvu zubaře a zhoršit stav. Takže ne všechny babské rady jsou omyl. Některé mají reálný základ, jen jim často přisuzujeme větší sílu, než ve skutečnosti mají. Zázvor může díky svým protizánětlivým látkám mírně ulevit při nachlazení nebo nevolnosti. Máta pomáhá uvolnit trávení a zmírnit křeče. Aloe vera zase zklidňuje podrážděnou kůži a podporuje hojení drobných ran.
Babské rady v moderním hávu
Používání Sava nebo jiných dezinfekčních prostředků k „léčení“ patří k nebezpečným moderním mýtům. Dezinfekce funguje na površích, kde ničí bakterie a viry, ale lidské tělo není pracovní deska v kuchyni. Při kontaktu s kůží, sliznicemi, nebo dokonce při požití může způsobit podráždění, popáleniny nebo vážné otravy. Myšlenka, že silná chemie dokáže „vyčistit“ organismus, zní logicky jen na první pohled – ve skutečnosti tím tělu spíš škodíme, než pomáháme.
Reklama
Savo není jediný případ. V posledních letech se objevila celá řada „moderních babských rad“, které stojí na podobné logice. Patří sem například pití koloidního stříbra jako univerzálního antibiotika, užívání MMS (tzv. „zázračného minerálního roztoku“, ve skutečnosti průmyslového bělidla), inhalace horké páry s éterickými oleji ve snaze „zabít virus“, nebo extrémní dávky doplňků stravy jako rychlá imunita v tabletě.
Společné mají to, že slibují jednoduché řešení, a často používají vědecky znějící jazyk. Ve skutečnosti ale buď nefungují, nebo mohou být přímo nebezpečné. Na rozdíl od tradičních babských rad už totiž nejde jen o neškodný omyl, ale někdy o reálné riziko.
