Jedním z nejčtenějších článků Flowee za minulý týden byl popis současné covidové situace: v polovině září bylo registrováno téměř čtyřikrát tolik případů nákazy covidem jako v prvním lockdownovém týdnu před více než pěti lety. Virus stále mutuje, je nakažlivější a vrchol podzimní vlny nás ještě čeká. Přesto je veřejnost v relativním klidu. Jak již Flowee uvedlo, základní rozdíl spočívá v tom, že covid již není velkou neznámou, jako tomu bylo v roce 2020. Víme, jak se bránit, máme zavedený systém očkování, zdravotnictví je připraveno. V rozhovoru pro Flowee o současné situaci promluvil známý český virolog, profesor Libor Grubhoffer.
Za první týden druhé poloviny března 2020 skoro 800 nakažených, za druhý srpnový týden 2025 už skoro 3000 nakažených. Je důvod k panice?
Určitě nikoliv, není naprosto důvod k panice; dalo se čekat, že se koronavirus opět přihlásí s blížící se sezónou akutních respiračních onemocnění, a to proto, že z pandemického postrachu se stal do značné míry zkrocený virový původce sezónních epidemií respiračních onemocnění, s každým dalším rokem se utužuje jeho sezonní charakter. Neznamená to, že by sem tam neonemocněl covidem někdo mino sezónu akutních respiračních onemocnění, ale děje se tak v nesouměřitelně menším rozsahu, než tomu bylo během pandemie.
V čem je základní rozdíl mezi situací v roce 2020 a situací dnes?
Rozdíl spočívá v tom, že nový koronavirus do značné míry vyčerpal v průběhu svého bouřlivého vývoje svůj mutační potenciál, jinými slovy, velké množství uskutečněných změn mutacemi snižuje pravděpodobnost mutací nových, které by jej vrátily k jeho ještě nedávné divokosti. A to i přesto, že nyní šířené podvarianty varianty omikron přešly v mnohem větší míře ve své potřebě po své genetické změně k mechanismu rekombinace. To je mnohem náročnější proces pro virus, vyžaduje, aby v jednom jedinci se sešly dvě různé podvarianty, které současně proniknou do jeho vnímavých buněk a za příznivé konstelace se zjednodušeně řečeno geneticky zkříží, neboli vymění si některé geny. A jenom ty geneticky životaschopné nově vytvořené koronavirové částice mohou následně dát základ populaci nové rekombinantí podvarianty. A to se v současné postpandemické době skutečně na evoluční scéně koronaviru SAR-CoV -2 varianty Omikron odehrává.
Jsou nové varianty covidu opravdu nakažlivější?
Nové podvarianty jsou schopné se šířit, nicméně se sníženou patogenitou. Jinými slovy, jejich nebezpečnost se zpravidla snižuje a donedávna nový koronavirus se stává postupně více a více adaptovaným na lidského hostitele. Kromě toho se s cirkulací koronaviru a jejich vyvíjejících se podvariant každý z nás s tímto stále dosti nebezpečným patogenem setkává a utužuje tak svoji obranyschopnost vůči němu, aniž musí onemocnět.
Znamená to, že v nové variantě je koronavirus vlastně „hodný”?
To v žádném případě. Obranyschopnost lidského organismu nesnižuje rizikovost koronaviru a nesmí nás ukolébat, že už se jedná o jakéhosi hodného beránka, to v žádném případě. Vždycky jsou v lidské populaci zastoupeni jedinci se zdravotními potížemi, které závažnosti průběhu covidu nahrávají. To nesmíme podceňovat, patří sem lidé s četnými onemocněními tzv. polymorbidní (vysoký krevní tlak, cukrovka, kardiovaskulární onemocnění atd.) všech věkových skupin, ale potom také všichni senioři starší 80 let. Právě těmto skupinám se zdravotním rizikem musí být věnována patřičná péče z hlediska jejich informovanosti o potřebě opakovaného očkování a také o jejich testování v případě podezření na onemocnění covidem, aby jim lékař mohl předepsat bez otálení antivirotika.
Z počtů 3000 registrovaných pacientů za týden to mohou být desítky tisíc, a to je jenom vrchol ledovce. Nezanedbatelná část s mírným průběhem dokonce onemocnění přechodí.
Nezapomínejme na to, že koronavirus covidu-19 je stále ještě nebezpečnější než virus chřipkový, který s člověkem na zeměkouli koexituje málem od nepaměti. Na covid je stále možné zemřít, ostatně na chřipku též.
Jak fungují dnešní varianty vakcín?
Nejrozšířenější vakcína proti covidu je stále Comirnaty z produkce firem Pfizer/BioNtech. Pro tuto sezonní epidemii covidu byla připravena aktualizovaná vakcína LP.8.1, která je podobně jako ty předcházející vakcínou genovou, obsahující informační mRNA pro povrchový protein S koronaviru SARS-CoV-2. Očkovací dávka je vlastně provakcínou, teprve v buňkách lymfatických uzlin se informační mRNA dostane do ribozomů, továren na proteiny, a ty začnou vyrábět povrchový protein S (spike) koronaviru jako tu konečnou vakcínu imunizující očkovaného jedince.
Kromě základních pokynů (dodržujte hygienu, jezte zdravě, hodně se hýbejte), mají lidé možnost se nějak aktivně bránit?
Uvedené pokyny či rady se zcela jistě vyplácí dodržovat, o tom není pochyb; znovu bych ale zopakoval jako nejlepší prevenci právě očkování aktualizovanou a na trhu dostupnou vakcínou. Do repertoáru pomocných opatření bych ještě zařadil roušku či respirátor pokaždé, když se kdokoli z nás necítí dobře a potřebuje se pohybovat ve veřejném prostoru, v prostředcích hromadné dopravy, v práci v kanceláři atd. Chráníme druhé, ale také se chráníme před nakažením v době vrcholící epidemii a ta teprve přijde. Z počtů 3000 registrovaných pacientů za týden to mohou být desítky tisíc a to je jenom vrchol ledovce, neboť podobně jako v případě chřipky většina stonajících nenavštíví lékaře a nemá upřesněnou příčinu stonání. Nezanedbatelná část s mírným průběhem dokonce onemocnění přechodí.
Reklama
foto: Zdeněk Strnad, Profimedia
