V poslední době lze stále častěji narazit na články, podle nichž riziko vzniku rakoviny zvyšují i takové potraviny, o nichž by to drtivou většinu lidí vůbec nenapadlo. Není tak divu, že v diskusích zaznívají názory, že pokud bychom všechny poznatky vědců měli brát smrtelně vážně, pak bychom bez obav nemohli jíst už téměř nic a bylo by možná lepší žít raději pouze z prány, jak propaguje tzv. breathariánství.
Smutnou realitou ovšem je, že leckdy se jedná pouze o záměrně přehnanou interpretaci výsledků některých vybraných odborných prací, které se redaktoři dopouští hlavně proto, aby jejich text působil dostatečně senzačně a zaujal více čtenářů.
Ukázkovým příkladem může být studie, publikovaná nedávno v prestižním žurnálu Science, která ukázala jistou molekulární souvislost mezi kyselinou linolovou (LA), běžnou součástí kuchyňských olejů, a agresivním typem rakoviny prsu.
Z oficiální zprávy jejích autorů, expertů z Weill Cornell Medicine, plyne, že kyselina linolová, která se nachází zejména v sójovém, slunečnicovém a kukuřičném oleji, by mohla aktivovat hlavní růstovou dráhu v nádorových buňkách vazbou na protein zvaný FABP5.
V roce 2024 přišel tým ze švédské Lund University s tím, že nadváha dost možná souvisí až s polovinou veškerých případů rakoviny.
U myší, které v rámci tohoto výzkumu dostávaly krmivo s vysokým obsahem dotyčné kyseliny, se následně vskutku vyvinuly o poznání větší nádory. Tatáž asociace pak byla prokázána i u lidí: ve vzorcích krve, odebraných pacientkám s triple-negativním karcinomem prsu, byly zjištěny zvýšené hladiny FABP5 i LA.
„Tento objev pomáhá objasnit vztah mezi tuky ve stravě a rakovinou a rovněž osvětluje, jak personalizovaným způsobem určit, kteří pacienti by mohli mít největší prospěch ze specifických nutričních doporučení,“ komentoval to hlavní badatel Dr. John Blenis.
Na každou studii, která něco tvrdí, existuje jiná, která tvrdí opak
Tato záležitost ovšem není vůbec jednoduchá, natož jednoznačná, jak by se snad mohlo zdát. Zaprvé, dřívější bádání (například metaanalýza 14 studií z roku 2023), jichž se celkem zúčastnilo zhruba 350 000 žen, takovou spojitost neodhalilo. Za druhé, někteří odborníci dospěli k přesně opačnému závěru, tedy že kyselina linolová vzniku rakoviny prsu spíše brání. „Výsledky současné studie poskytují důkazy o ochranné roli LA proti rakovině prsu, zejména u žen s normální hmotností a v premenopauze. Pro potvrzení této asociace jsou zapotřebí prospektivní studie,“ uvedli mj. ve své práci.
Mnohem palčivějším problémem by ve skutečnosti mohl být nevyvážený jídelníček. Justin Stebbing z Anglia Ruskin University, který se specializuje na biomedicínu, ve svém příspěvku pro The Conversation upozorňuje na to, že často a rádi konzumujeme jídla se spoustou omega-6 mastných kyselin (včetně kyseliny linolové), nicméně vyhýbáme se těm bohatým na omega-3 mastné kyseliny, typicky rybám.
V této souvislosti není od věci zmínit různé statistiky, podle nichž je v Česku spotřeba ryb dlouhodobě velice nízká, a zatím bohužel nic nenasvědčuje tomu, že by se tento trend měl nějak zásadně změnit. Jedním z důvodů nepochybně budou vysoké ceny jak ryb mořských, tak sladkovodních. Ty vůbec nelze srovnávat s cenami v řadě jiných zemí, v nichž jde naopak o finančně nejdostupnější typ masa, a tamější obyvatelé ho připravují klidně každý den.
Právě tato nerovnováha mezi příjmem omega-6 mastných kyselin a omega-3 mastných kyselin může podporovat chronický zánět, tedy dobře známý faktor, přispívající k rakovině a dalším nebezpečným chorobám.
Reklama
V potaz je nutné vzít i to, že není olej jako olej. Jak již bylo uvedeno, nejvíc kyseliny linolové je přítomno v tom sójovém, slunečnicovém a kukuřičném. Teoreticky nám však nic nebrání, abychom při vaření ve větší míře používali třeba olivový, který neobsahuje tolik LA, ale zato více mononenasycených či nasycených tuků, stabilnějších při vysokých teplotách.
Navzdory tomu ho nemálo z nás dává pouze do salátů, což mj. souvisí s rozšířeným přesvědčením, že jeho extra panenská verze má příliš nízký kouřový bod (teplota, při jejímž dosažení se olej začne přepalovat). Netřeba asi dodávat, že jde toliko o mýtus.
Zaměřte se raději na obezitu!
Chceme-li něco udělat pro naše zdraví, měli bychom omezit především pokrmy, způsobující obezitu, která je spojována s vysokou pravděpodobností onemocnění rakovinou (zejména konečníku a tlustého střeva) mnohem průkazněji.
V roce 2024 dokonce tým ze švédské Lund University přišel s tím, že nadváha dost možná souvisí až s polovinou veškerých případů rakoviny. Jeho zjištění byla prezentována na European Congress on Obesity, nicméně již v předstihu se s nimi mohli seznámit redaktoři britského The Daily Telegraph.
Co se týče kuchyňských olejů, i podle výše zmíněného Justina Stebbinga zatím neexistuje žádný pádný důkaz toho, že by přímo způsobovaly rakovinu prsu, a není tudíž ani důvod na ně zanevřít. Už jen proto, že tato problematika je značně komplexnější a významnou roli v ní hraje rovněž genetika, expozice prostředí a další faktory.
„Důležitým základním kamenem prevence rakoviny a zároveň strategií, kterou může přijmout opravdu každý, i nadále zůstává vyvážená strava, založená na celozrnných potravinách,“ uzavírá Stebbing.