Vše začalo v roce 2018 porodem dcery. Pavlu trápily bolesti břicha. „Myslela jsem si, že souvisí s porodem, který lékaři museli provést císařským řezem,“ popisuje. Po dvou měsících se k bolestem přidalo i krvácení mimo menstruační cyklus.
„Gynekolog, ke kterému jsem chodila, mě poslal na kontrolní vyšetření do nemocnice. Tam ale na nic vážného nepřišli a řekli mi, že se to po porodu může stát,“ doplňuje Pavla. Ale bolesti nepřestávaly, a proto šla opět na vyšetření. Výsledky ze stěru děložního čípku nedopadly dobře, a proto ji lékař poslal na důkladnější vyšetření. Výsledek Pavlu nemile překvapil, prognóza nebyla příznivá.
„Byl to pro mě šok. Řekli mi, že nádor má téměř tři centimetry a v těle už pravděpodobně roste delší dobu. Bohužel se nacházel mimo dosah stěru sliznice z čípku, a proto ho lékaři při žádné dřívější kontrole neobjevili,“ popisuje Pavla. Za jejím trápením s největší pravděpodobností stál virus, který mohla mít ve svém těle řadu let a nevědět o něm.
Rakovinu způsobí virus
Za naprostou většinou případů rakoviny děložního hrdla stojí lidský papilomavirus HPV. Podílí se také na vzniku nádorů pochvy, zevních rodidel, řitního otvoru nebo i genitálních bradavic. Odborníci tak apelují, aby se veřejnost očkovala. S HPV se totiž setká až 80 procent populace. „Mnoho typů viru HPV spontánně vymizí. Pokud se ale člověk nakazí jedním z rizikových typů, dlouhodobá infekce může vést k rozvoji různých onemocnění,“ varuje iDNES.cz.
Onemocnění vzniká průměrně za 15 let od infekce vysoce rizikovými typy HPV. Infekce probíhá bez příznaků.
Česká republika tak aktuálně připravuje Národní plán pro eliminaci onemocnění, způsobených HPV. „Naším cílem je snížit výskyt HPV asociovaných karcinomů na minimum. Díky očkování a dalším opatřením předejdeme zbytečným úmrtím a zároveň snížíme náklady na zdravotní péči. ČVUT vloni například spočítalo, že již současná míra proočkovanosti proti viru HPV přinese v případě jednoho ročníku dětí ve věku 11–14 let, kteří mají očkování hrazeno, dlouhodobé úspory ve výši přibližně 2,2 miliardy korun, které by jinak byly vynaloženy na léčbu onemocnění způsobených tímto virem,“ uvádí místopředseda Výboru pro zdravotnictví Senátu PČR, onkolog MUDr. Karel Zitterbart.
V současnosti je tento druh nádoru po karcinomu prsu druhým nejčastějším typem rakoviny u žen. „Toto nádorové onemocnění vzniká průměrně za 15 let od infekce vysoce rizikovými typy HPV. Tato infekce probíhá bez příznaků a většinou po čase odezní. Ale pokud se tak nestane a infekce v těle přetrvává, může dojít k abnormálním změnám na děložním čípku (léze). Některé léze se samy zhojí, ale některé se vyvinou v prekancerózy (předrakovinové změny) a následně v rakovinu děložního čípku. Ta se projevuje krvácením po styku, bolestmi v zádech a podbřišku a krvavými výtoky,“ dozvíme se na www.hpv-college.cz, kde dále informují, že se vyléčí sotva polovina nemocných.
Žije, ale jen s jednou ledvinou a řadou zdravotních potíží
Pavla měla štěstí, ale její cesta za vyléčením nebyla jednoduchá. Nádor prorostl do okolních tkání a poškodil ledvinu, která přestávala fungovat. Proto jí byla ihned nasazena drastická léčba – chemoterapie a ozařování. „Po měsíci této léčby jsem musela zůstat v nemocnici, kde mi v narkóze prováděli tzv. brachyterapii – vnitřní ozařování, při kterém se zdroj záření umísťuje do těsné blízkosti nádoru,“ vzpomíná Pavla, kterou sužovaly velké bolesti a nevolnost. Přesto se snažila nepropadnout skepsi.
Když Pavle, mamince dvou dětí, lékaři sdělili, že nádor je zapouzdřený, ulevilo se jí. Jenomže to ještě nebyl konec. Musela bojovat se špatným trávením a přidaly se potíže s močením. Nakonec jí lékaři museli odebrat poškozenou ledvinu. Ale žije a podle svých vlastních slov plnohodnotně, přestože špatné trávení i problémy s močením přetrvávají.
Pavla je přesvědčená, že se před onemocněním mohla ochránit. (foto: se svolením Pavly)
Je jí jasné, že kdyby byla naočkovaná, mohla si tohle trápení ušetřit. Říká, že svou dceru takovému riziku nevystaví. Jakmile jí bude 11 let, naočkuje ji. „Sníží se tím riziko problémů, kterým jsem čelila já,“ má jasno Pavla.
Vakcínu hradí pojišťovny všem dětem od 11 do 15 let, a to i chlapcům. Vyplatí se totiž nechat naočkovat i mužskou populaci. „Současná vakcína je dokonalou prevencí proti viru, který je odpovědný i za některé nádory konečníku, tlustého střeva či ústní dutiny,“ popisují Novinky.cz. Chlapci tak mohou být nejen přenašeči a nakazit svou partnerku, ale onemocnět i sami.
Vakcíny nezabíjejí
Přitom polovina chlapců není v Česku naočkována, u dívek je to 30 procent. Mohou za to různé mýty ohledně vakcíny, které se říší napříč společností. Mezi ně patří například domněnky, že virus poškozuje pouze ženy, že způsobuje jen jeden druh rakoviny, že očkovat se mohou jen ti, kteří ještě nezahájili sexuální život, a že vakcína může způsobit silné vedlejší účinky, na které lze i zemřít. Podle serveru www.hpv-college.cz je četnost výskytu nežádoucích účinků zcela srovnatelná nebo nižší než u jiných běžně používaných vakcín.
„Bohužel se nám někdy stává, že si rodiče u známých nebo na internetu vyslechnou na očkování odmítavé názory. V ordinaci pediatra pak vyčkávají a nechávají si čas na rozmyšlenou, zda dítě proti HPV naočkují, nebo ne. Naší úlohou v této situaci je dát jim dostatek relevantních informací. Nově se nám velmi osvědčily jednoduché QR kódy, které mají lékaři k dispozici. Rodiče pod odkazem najdou řadu materiálů, různá edukativní videa, na jejichž základě se pak doma mohou v klidu rozhodnout,“ popisuje praktická lékařka pro děti a dorost a místopředsedkyně České vakcinologické společnosti ČLS JEP Hana Cabrnochová.
V České republice umírá zhruba 300 žen na rakovinu děložního hrdla ročně. „Považuji za klíčové budovat důvěru mezi lékařem a rodičem. Je potřeba spolu mluvit, neustále vysvětlovat rizika spojená s HPV infekcí a také to, jak vakcína dítě ochrání,“ dodává lékařka. Proočkovanost tak může karcinom děložního hrdla zařadit mezi vzácné nemoci a miliony žen si nemusí vyslechnout smutnou diagnózu. Takovou, jakou si musela vyslechnout Pavla, která měla obrovské štěstí, že rakovinu porazila.
Evropský týden očkování (European Immunization Week, EIW), který je tradiční součástí Světového týdne očkování (World Immunization Week), každoročně organizuje Světová zdravotnická organizace (WHO) v posledním dubnovém týdnu, aby zvýšila povědomí o významu očkování a podpořila proočkovanost. Letos se uskuteční jubilejní 20. ročník, a to od 27. dubna do 3. května.
Související…
