fbpx

Lepší léčba bez vedlejších účinků. Medicína na míru zažívá boom, roli hraje i AI 1 fotografie
zdroj: Shutterstock

Personalizovaná medicína, přizpůsobování léčebných plánů jednotlivým pacientům pomocí technologií a dat, je stále populárnější. Má ale i své stinné stránky

Zveřejněno: 1. 2. 2024

S technologickým pokrokem bude personalizovaná (překládáno též precizní) medicína pravděpodobně hrát ve zdravotnictví stále významnější roli. Její zastánci tvrdí, že má potenciál změnit výsledky léčby pacientů, nabídnout účinnější léčbu, snížit počet nežádoucích účinků a zlepšit celkovou efektivitu zdravotní péče.

Zní to trochu jako pohádka, že? Jenomže přestože je personalizovaná medicína obrovským příslibem, přináší s sebou i řadu výzev.

Zjednodušeně řečeno, personalizovaná medicína přizpůsobuje léčbu individuálním okolnostem každého pacienta. Jde o odklon od tradičního univerzálního přístupu, který uznává, že genetické faktory, faktory životního prostředí a životního stylu reakci člověka na určitou léčbu ovlivňují. Tedy, že jeden postup i přístup nemusí být vhodný pro všechny. Na rozdíl od tradiční medicíny, která se často řídí přístupem obecnějším, založeným na průměrných hodnotách v populaci, se personalizovaná medicína snaží poskytovat léčbu, která je specificky přizpůsobena jedinečné biologické skladbě jednotlivce.

V hlavní roli pacient

Kořeny personalizované medicíny lze vysledovat v oblasti farmakogenetiky, která zkoumá, jak genetické odchylky ovlivňují reakce na léky. Tento koncept nabral na síle koncem 20. století a s rozvojem technologických možností se vyvinul v širší rámec. Zásadní roli v prudkém nárůstu její popularity sehrál projekt, který byl dokončen v roce 2003 a zmapoval celý lidský genom. Genomika, posilovaná umělou inteligencí, analyzuje DNA pacientů pro přesnou diagnózu a léčbu.

Pokračující pokrok v technologiích je příslibem přímého řešení genetických abnormalit, což otevírá možnosti pro vysoce individualizované zákroky.

V praxi personalizovaná medicína využívá různé technologie a analýzy ke shromažďování podrobných informací o pacientovi. Jedním z klíčových aspektů je genetické testování, při němž se zkoumá DNA jedince s cílem zjistit specifické genetické odchylky, které mohou ovlivnit jeho reakci na určité léky nebo náchylnost k určitým onemocněním. Tyto informace pomáhají lékařům činit informovanější rozhodnutí o nejvhodnějších léčebných postupech a vyloučit postupy, které mohou pro konkrétního pacienta představovat riziko.

Nejsme ale zajedno

Názory na personalizovanou medicínu se ale i v odborných kruzích liší. Někteří přijímají její inovativní potenciál, uznávají její schopnost revolučně změnit péči o pacienty a oceňují posun k diferencovanějšímu a individuálnějšímu přístupu ke zdravotní péči.

„Já jsem velkým optimistou, z budoucnosti personalizované medicíny a postupů řízených umělou inteligencí jsem nadšený. Vítám změnu paradigmatu směrem k personalizované zdravotní péči. Podle mě bude AI hrát klíčovou roli při včasném odhalování nemocí prostřednictvím průběžného sledování individuálních zdravotních údajů. Je ale dost důležité, aby se zdravotničtí pracovníci komplexně vzdělávali, aby se přizpůsobili tomuto vyvíjejícímu se prostředí a zajistili bezproblémovou integraci technologií AI při zachování zaměření na pacienta,“ vyjadřuje pro Flowee svůj názor Petr Marek, student medicíny.

„Jak se noříme do budoucnosti, personalizovaná medicína je připravena stát se základním kamenem zdravotní péče. Pokračující pokrok v technologiích je příslibem přímého řešení genetických abnormalit, což otevírá možnosti pro vysoce individualizované zákroky. Ale ještě je zapotřebí hodně výzkumů, a to i v souvislosti s technologiemi. Integrace umělé inteligence a strojového učení do systémů zdravotní péče zvyšuje naši schopnost analyzovat složité soubory dat, tedy přesnější předpovědi náchylnosti k onemocnění, reakce na léčbu a potenciální vedlejší účinky. Toto vše ještě více personalizuje lékařské přístupy,“ řekl pro Flowee lékař a stoupenec personalizované medicíny MUDr. Daniel Braštík.

U jiných se do popředí dostávají obavy o soukromí, etické aspekty a možnost zvýšení nerovností ve zdravotní péči. Shromažďování a používání rozsáhlých osobních údajů, zejména genetických informací, vyvolává otázky, týkající se důvěrnosti informací o pacientech a bezpečnosti jejich uchovávání. Někteří se navíc obávají, že vysoké náklady, spojené s personalizovanou medicínou, by mohly prohloubit stávající nerovnosti v oblasti zdraví a omezit tak přístup některých skupin obyvatelstva ke zdravotní péči.

Bohužel je zde také silný potenciál pro vznik lékařské podtřídy. Jste-li zaměstnavatel, pak lidi, u nichž se pravděpodobně vyvinou obzvlášť nákladné nemoci/stavy, nezaměstnáte (nebo najdete důvod, proč je propustit dřív, než onemocní). Pokud jste pojišťovna, nepojistíte tyto lidi ze stejných důvodů.

Jedním z těch, kdo vidí v zavedení personalizované medicíny problém, je i uznávaný autor mnoha textů z oblasti zdravotnické péče Paul McCLure, který říká: „Bohužel je zde také silný potenciál pro vznik lékařské podtřídy. Jste-li zaměstnavatel, pak lidi, u nichž se pravděpodobně vyvinou obzvlášť nákladné nemoci/stavy, nezaměstnáte (nebo najdete důvod, proč je propustit dřív, než onemocní). Pokud jste pojišťovna, nepojistíte tyto lidi ze stejných důvodů. Bude zapotřebí silné regulace, abychom se takovému výsledku vyhnuli.“

„Jak se noříme do budoucnosti, personalizovaná medicína je připravena stát se základním kamenem zdravotní péče. Pokračující pokrok v technologiích je příslibem přímého řešení genetických abnormalit, což otevírá možnosti pro vysoce individualizované zákroky. Ale ještě je zapotřebí hodně výzkumů, a to i v souvislosti s technologiemi. Integrace umělé inteligence a strojového učení do systémů zdravotní péče zvyšuje naši schopnost analyzovat složité soubory dat, tedy přesnější předpovědi náchylnosti k onemocnění, reakce na léčbu a potenciální vedlejší účinky. Toto vše ještě více personalizuje lékařské přístupy,“ řekl pro flowee lékař a stoupenec personalizované medicíny MUDr. Daniel Braštík.

Dosažení správné rovnováhy mezi inovacemi a etickými hledisky tak zůstává zásadní výzvou, která vyžaduje trvalou spolupráci mezi zdravotnickými pracovníky, výzkumnými pracovníky a těmi, kdo budou tvořit zákony a legislativu s cílem zajistit odpovědné a spravedlivé začlenění personalizované medicíny do běžné zdravotní péče.

Významné aplikace a úspěšné příběhy

V Česku personalizovanou medicínu podporuje například projekt PerMed: Personalizovaná medicína – diagnostika a terapie, jehož cílem bylo snížit závislost Česka na zahraničních partnerech a financování vývoje léků po stagnaci farmaceutického průmyslu od 90. let 20. století. Projekt, probíhající v letech 2019 až 2022 s podporou Technologické agentury ČR, která jej financovala částkou 175 milionů korun, se zaměřil na diagnostiku a terapii vzácných genetických onemocnění. Sdružoval odborníky z různých oborů, včetně medicíny, chemie, biologie, genetiky a bioinformatiky, s cílem vyvinout nové diagnostické metody a potenciální léky. Projekt ukázal, že ani u nás nechceme zaostávat za světovým trendem.

Personalizovaná medicína zaznamenala úspěch v různých lékařských oborech. Například v onkologii profilování nádorů pomáhá identifikovat specifické genetické mutace, v kardiologii dokáže posoudit riziko dědičných srdečních onemocnění a v psychiatrii zkoumá potenciál přizpůsobování psychiatrické péče na základě genetických a neurobiologických charakteristik jedince. To znamená posun od tradičního přístupu „pokus-omyl“ v psychofarmakologii.

O potenciálu personalizované medicíny změnit celkově přístupy ve zdravotnické péči zřejmě není pochyb. Slibuje přesnější, účinnější a personalizovanější lékařské zásahy pro jednotlivce po celém světě, zda to tak ale skutečně bude, se teprve uvidí. Výzkum stále probíhá.

Související…

Touretteův syndrom jsem si úspěšně diagnostikoval sám, říká známý marketér
Klára Kutilová

foto: Shutterstock , zdroj: Autorský článek

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...