Sovy umírají dřív než ranní ptáčata. Také rychleji tloustnou, tvrdí vědci

Být noční sovou sice samo o sobě nikoho nezabije, záleží ale na tom, co v těchto hodinách děláte. Píše o tom web Bodyandsoul.

Studie z Helsinské univerzity sledovala 22 976 mužů a žen ve věku 24 let v letech 1981 až 2018. A přinesla několik zajímavých zjištění. „Mezi systémem odměn a cirkadiánním systémem existuje vzájemný vztah. Míra užívání alkoholu a návykových látek koreluje s preferencí zůstávat v noci déle vzhůru,“ uvádí studie, přičemž odborníci ukazují prstem konkrétně na alkohol a cigarety. „Role těchto dvou látek vyplývá ze zkoumání příčin úmrtí, o nichž je známo, že souvisejí s kouřením a užíváním alkoholu.“

Lidé, kteří rádi ponocují a následně se pozdě budí, jsou obecně vystaveni vyššímu riziku chronických onemocnění, jako je cukrovka 2. typu a srdeční choroby.

Studie dospěla k závěru, že zvýšené riziko úmrtí spojené s ponocováním je zřejmě dáno především spotřebou tabáku a alkoholu, která je vyšší než u ranních ptáčat. Pokud jste tedy sova, co ráda kouří a nadměrně pije alkohol, pak jste v nebezpečné zóně.

Samotné kouření dle studie zvyšuje úmrtnost lidí, kteří ponocují, o 25 %, zatímco nemoci spojené s alkoholem a náhodné otravy alkoholem se zvýšily o 43 %. Další špatnou zprávou pro noční sovy je studie z roku 2022, publikovaná v časopise Experimental Physiology, která zjistila, že lidé, kteří rádi ponocují a následně se pozdě budí, jsou obecně vystaveni vyššímu riziku chronických onemocnění, jako je cukrovka 2. typu a srdeční choroby.

Různé chronotypy

Pokud jste o tom ještě neslyšeli, to, zda jste ranní ptáče nebo noční sova, se vztahuje k vašemu chronotypu, což je v podstatě rytmus cirkadiánního rytmu. Odbornice na spánek Olivia Arezzolo pro Bodyandsoul říká, že se jedná v podstatě o vrozené dispozice spát a probouzet se v určitou dobu.

Ranní ptáčata s větší pravděpodobností přeměňovala tuk na energii, zatímco noční sovy byly více závislé na sacharidech a spotřebovávaly méně tuku. Studie také zjistila, že noční sovy měly tendenci k sedavějšímu způsobu života než ranní ptáčata.

Chronotypy byly již dříve spojovány s jinými typy onemocnění, včetně duševních chorob, jako je například deprese. V jiném výzkumu se vědci rozhodli zjistit, jak nás chronotypy ovlivňují fyzicky. Za tímto účelem zkoumali biologii 51 osob s metabolickým syndromem. Měřili BMI, složení těla, hladinu inzulínu, a dokonce i dech účastníků, aby zjistili, zda jejich tělo během odpočinku a fyzické aktivity spaluje sacharidy nebo tuky. Měli také akcelerometr, který sledoval pohyb daných jedinců během dne, a podrobili je přísné dietě. Nakonec byli účastníci studie požádáni, aby se zúčastnili dvou cvičení na běžeckém pásu se sklonem, aby se otestovala jejich fyzická zdatnost.

Výsledky naznačily, že způsob, jakým spíme, má vliv na náš metabolismus. Ranní ptáčata s větší pravděpodobností přeměňovala tuk na energii, zatímco noční sovy byly více závislé na sacharidech a spotřebovávaly méně tuku. Studie také zjistila, že noční sovy měly tendenci k sedavějšímu způsobu života než ranní ptáčata. Žádný z účastníků neměl cukrovku 2. typu, ale noční sovy vykazovaly vyšší inzulinovou rezistenci, která je prediktorem budoucí cukrovky.

Pracovní doba od 9 do 5 hodin lépe vyhovuje ranním ptáčatům než nočním sovám, které se musí přizpůsobovat mimo svůj běžný cirkadiánní rytmus.

Nevyhovující rytmus

Ačkoli nebyl učiněn žádný definitivní závěr, vědci uvedli, že částečným důvodem této odlišnosti obou chronotypů může být to, že pracovní doba od 9 do 5 hodin lépe vyhovuje ranním ptáčatům než nočním sovám, které se musí přizpůsobovat mimo svůj běžný cirkadiánní rytmus.

Naznačili, že přestože jejich tělo chce vstávat později, mnozí jsou nuceni být vzhůru, starat se o děti, cvičit, a to může organismus nadměrně zatěžovat. Uvedli také, že defekty v mitochondriích by mohly nočním sovám ztěžovat přeměnu tuků na energii, a tím vytvářet inzulinovou rezistenci.

Lze to změnit?

I když se odborníci domnívají, že naše rytmy jsou z velké části geneticky podmíněné, magazín Health uvádí, že je možné svůj chronotyp změnit.

Abyste tělo příliš nezatěžovali (a netrávili hodiny tím, že se budete snažit v noci unavit), zkuste svůj spánkový režim změnit jen mírně. O 15 minut dřívější uléhání a dřívější vstávání může pomoci tělu zapadnout do nových procesů.