fbpx

Ve svém sloupku Věra Kudynová tentokrát řeší velký, ale fakt velký nepořádek.

Zveřejněno: 2. 4. 2018

Koblihy byly v akci pět plus pět zdarma, tak jsem je koupila, protože jsem šetrná, a řekla synovi, ať pozve svého přítele Petra na čaj. Štefan je vždy šťastný, když sedíme jako rodina u stolu pohromadě. Musím hned na začátku říci, že ač mě v mládí matka naučila perfektně vařit, tak nevařím, protože to jednak smrdí a navíc je z toho nepořádek, který nesnáším.

Související…

VELKÝ HOLKY: Vaření je raketová věda!
Věra Kudynová

Uvařila jsem čaj a Petr, který chtěl být nápomocný, mi nabídl, že koblihy urovná z krabice na tác. Protože měl vydrbané ruce, tak jsem to vstřícně dovolila. Jenže Petr zakopl a ty koblihy se rozlétly po naší secesní jídelně. Ačkoliv bych v tu chvíli Petra nejraději zaškrtila, zděšení, které měla v očích dcera Eva i Štefan, mě zarazilo. Manžel zbledl a měla jsem strach, že mu praskne by pass. Tak jsem jen zasyčela: „Inu, to se může stát.“

Všichni se zaradovali, že je nepeskuju, a začali makat. Zjistilo se, že náš robotický vysavač je vybitý, smetí nemáme, tak jen odpočívá. Letěli pro velký vysavač a vyluxovali všech asi osm set sedmdesát drobků.

Křehké a křupavé

Petr ví, jak si mě udobřit. Hned na druhý den nás pozval k nim domů, že usmaží kuře. To s manželem milujeme, ale jak jsem řekla, kvůli čistotě se doma vaří leda čaj nebo káva. Petr vaří výborně a vůbec se nedivím, že jsou se Štefanem pár. Syn u mě zažil šikanu a skoro hladomor, tak se vůbec nedivím, že si chtěl polepšit od ženských. Když na kuře přijdeme, má vyvětráno a naleštíno. Je to domácnost, kterou mohu navštívit. Samozřejmě, že si ve Vídni nosíme vlastní přezůvky, mají psa! Kdybych si přinesla domů chlup na ponožce, tak by mě trefil šlak.

Byl už čtvrtek, Eva se ptala, jestli budeme dál uklízet. Nechápala jsem tak hloupou otázku. Nejvíc uklízíme v pondělí, protože v úterý přijde uklízečka, tak aby si nemyslela, že máme v domě nepořádek. Ve čtvrtek je předběžný úklid na víkend a vše se důkladně vypigluje v pátek.

Pochutnávali jsme si na kuřeti, manžel byl šťastný, že se zase pořádně nají, a Štefan zcela blažený. V tom veselém hodování řekl: „Maminko, až tady jednou nebudeš, nechám ti udělat velký mramorový náhrobek se zlatým nápisem: Tady dole je velký nepořádek.“ Manžel zbledl a Štefan se zarazil, že to přehnal. Petr šel raději na balkon.

Dárek

Moje matka od sedmdesáti měla jen pár věcí, abychom, až umře, neměli starosti s úklidem. Šperkovnici měla vzorně složenou, jen si stěžovala, že neví, jestli jsou peníze v bance srovnané podle pravítka. Uvědomila jsem si, že jsem celá matka. Tak za deset, dvacet let budeme uklízet zase spolu.

„Výborný nápad! Udělej návrh a rozpočet!“

Štefan se šokovaný odpotácel a ze skříně vytáhl obal, který se dává na lahev vína. Zaškaredila jsem se, alkohol nepiju.

„Maminko, tohle je láhev nejlepšího sava v celé střední Evropě! Náš dárek za tu včerejší katastrofu.“

Tak jsem výchovu ani trošku nezanedbala!

Tipy redakce

Provoz elektromobilů ekologický je. Ovšem jejich výroba kvůli bateriím nikoli

Provoz elektromobilů ekologický je. Ovšem jejich výroba kvůli bateriím nikoli

Na konci devatenáctého století představovaly elektromobily špičku tehdejší...

Co přineslo na Zemi život? Mohl vzniknout díky pevninským sopkám

Co přineslo na Zemi život? Mohl vzniknout díky pevninským sopkám

Vznik života je pořád ještě pro nás zahalen tajemstvím, tedy pokud nejsme...