„ChatGPT mi napsal, že moje reakce byla úplně normální.“ Podobné věty dnes psychologové slýchají čím dál častěji. Někteří klienti si do ordinace nosí celé přepisy rozhovorů s umělou inteligencí a chtějí vědět, zda chatbot jejich situaci vyhodnotil správně. AI se pro mnoho lidí stává prvním místem, kam jdou se svými pochybnostmi, úzkostmi nebo partnerskými problémy. Odborníci ale upozorňují, že právě tam začíná tenká hranice mezi užitečným pomocníkem a falešným terapeutem.
ChatGPT říká, že jsem měl pravdu
Klinický psycholog Daniel Katz z Cambridge v americkém státě Massachusetts popisuje situaci, která by ještě před pár lety působila jako sci-fi. Do ordinace přišel muž na párovou terapii a místo vlastních poznámek položil na stůl vytištěnou konverzaci s ChatGPT. Popsal chatbotu hádku s partnerkou a umělá inteligence jeho pohled nejen potvrdila, ale partnerčino chování označila za problematické, manipulativní, a dokonce naznačila rysy narcistické poruchy osobnosti.
Jenže chatbot znal pouze jednu verzi příběhu.
„ChatGPT pracoval s omezenými informacemi, přesto nabídl velmi autoritativní závěr,“ upozorňuje Katz. Právě v tom podle něj spočívá jedno z největších rizik. Partnerské vztahy ani lidská psychika se nedají pochopit z několika odstavců textu. Odborník během společné práce vnímá nejen slova, ale také tón hlasu, mimiku, řeč těla, opakující se vzorce chování i to, jak člověk reaguje na nepříjemná témata. To všechno jsou informace, které chatbot nemá k dispozici.
AI umí uklidnit. Terapie ale není jen o uklidnění
Není těžké pochopit, proč lidé po ChatGPT sahají. Nikdy není zaneprázdněný, neodsuzuje a odpovídá během několika sekund. V době, kdy se na psychoterapii často čeká týdny nebo měsíce, představuje okamžitě dostupnou oporu.
ChatGPT dokáže velmi přesvědčivě odpovědět na otázku, kterou mu položíme. Dobrý psycholog ale někdy udělá něco mnohem cennějšího. Pomůže nám objevit otázku, kterou jsme si dosud vůbec nepoložili.
Když člověk popíše své trápení, odpověď bývá laskavá a empatická. „Je mi líto, že to prožíváte.“ „To muselo být velmi náročné.“ „Vaše pocity dávají smysl.“ Právě schopnost potvrdit emoce je jedním z důvodů, proč si lidé k umělé inteligenci vytvářejí důvěru.
Podle Katze je ale důležité rozlišovat mezi tím, když nám někdo dá najevo, že naše pocity jsou pochopitelné, a skutečnou psychoterapií. Potvrdit, že něčí bolest je skutečná, je často důležitý první krok. Sám o sobě ale nestačí. Smyslem terapie není jen člověka uklidnit, ale také mu pomoci pochopit vlastní vzorce chování, unést nejistotu a někdy přijmout i nepříjemnou pravdu o sobě samém.
Katz upozorňuje ještě na jeden problém. ChatGPT má tendenci poměrně rychle používat psychologické nálepky, jako jsou „manipulativní“, „narcistický“, „pasivně agresivní“ nebo „spoluzávislý“. Přestože znějí odborně, vznikají často jen na základě jedné verze příběhu. Skutečná psychoterapie je naopak opatrná. Místo rychlých soudů hledá souvislosti a snaží se pochopit pohled všech zúčastněných.
Největší rozdíl se jmenuje vztah
Že nejde o ojedinělé případy, potvrzuje i magazín Scientific American. Ten upozorňuje na průzkum, podle něhož přibližně třetina psychologů říká, že jejich klienti využívají AI jako jakéhosi „druhého terapeuta“. Někteří si s chatbotem povídají mezi jednotlivými sezeními, jiní s ním probírají partnerské konflikty nebo se ptají, jak mají chápat vlastní emoce.
Na první pohled se může zdát, že na tom není nic špatného. Pokud člověku konverzace s umělou inteligencí pomůže utřídit myšlenky nebo najít odvahu objednat se na terapii, může být užitečným prvním krokem. Psychologové ale upozorňují, že skutečná psychoterapie nestojí jen na dobrých radách nebo správně formulovaných větách. Stojí především na vztahu mezi dvěma lidmi.
Smyslem terapie není jen člověka uklidnit, ale také mu pomoci pochopit vlastní vzorce chování, unést nejistotu a někdy přijmout i nepříjemnou pravdu o sobě samém.
Právě v tom spočívá největší síla psychoterapie. Terapeut si všímá změn v chování, vrací se k tématům, kterým se klient opakovaně vyhýbá, a někdy záměrně zpochybní jeho pohled na situaci. Ne proto, aby mu odporoval, ale aby mu pomohl podívat se na problém z jiné perspektivy.
ChatGPT nás často utvrzuje. Terapeut někdy musí nesouhlasit
Umělá inteligence je navržená tak, aby byla vstřícná, srozumitelná a podporující. To je jeden z důvodů, proč rozhovor s ní působí příjemně. Jenže psychoterapie není služba, jejímž cílem je klienta za každou cenu uklidnit nebo mu potvrdit, že má pravdu.
Někdy je naopak nejdůležitější chvílí sezení okamžik, kdy psycholog položí otázku, kterou si člověk sám nikdy nepoložil. Nebo když upozorní na vzorec chování, který klient opakuje už roky, aniž by si to uvědomoval. Takové momenty mohou být nepříjemné, ale právě ony často vedou ke skutečné změně.
Součástí terapie je také schopnost unést nejistotu. V běžném životě máme přirozenou tendenci hledat rychlé odpovědi. Udělal jsem správně? Byla chyba ve mně? Mám ten vztah ukončit? ChatGPT na podobné otázky často nabídne jasně formulovanou odpověď. Terapeut však mnohdy místo odpovědi nabídne další otázku. Ne proto, že by nevěděl, ale protože ví, že některé životní situace žádné jednoduché řešení nemají.
AI může být skvělým pomocníkem. Neměla by ale zůstat jediným hlasem
Přesto by bylo chybou vnímat umělou inteligenci jako nepřítele psychoterapie. Mnoho psychologů připouští, že může mít své místo. Někomu pomůže pojmenovat emoce, které nedokáže vyslovit nahlas. Jinému usnadní přípravu na první sezení nebo pomůže utřídit myšlenky ve chvíli, kdy zrovna nemá komu zavolat.
V tom může být její největší přínos. Ne jako náhrada odborné pomoci, ale jako nástroj, který člověka dovede až ke dveřím ordinace. Daniel Katz připomíná, že potřeba být vyslyšený a pochopený je jedním z hlavních důvodů, proč se lidé k ChatGPT opakovaně vracejí. Umělá inteligence nabízí okamžitou dostupnost, anonymitu a pocit bezpečí. To všechno může být zejména pro člověka v psychické krizi velmi lákavé.
Reklama
Jenže bezpečí má i svou odvrácenou stranu. Skutečná práce s psychologem někdy znamená, že neuslyšíme jen to, co slyšet chceme. Může nás upozornit na věci, které sami přehlížíme, nabídnout jiný pohled nebo zpochybnit naše zažité přesvědčení. Právě tato konfrontace, byť někdy nepříjemná, bývá důležitou součástí změny.
Nejde o to, jestli AI nahradí terapeuty
Možná proto dnes nejde ani tak o otázku, zda umělá inteligence jednou nahradí psychology. Mnohem důležitější je naučit se rozlišovat, s čím nám může skutečně pomoci a kde už její možnosti končí. Dokáže být trpělivým posluchačem, pomoci pojmenovat emoce nebo utřídit myšlenky ve chvíli, kdy se v nich sami ztrácíme. To všechno může mít svou hodnotu.
Psychoterapie ale není jen hledání správných odpovědí. Je to dlouhodobý vztah, ve kterém se člověk učí lépe rozumět sám sobě, svým emocím i vztahům s ostatními. Někdy to znamená slyšet i věci, které nejsou příjemné, nebo se podívat na situaci z úplně jiné perspektivy. A v tom se lidský terapeut od umělé inteligence zatím zásadně liší.
ChatGPT dokáže velmi přesvědčivě odpovědět na otázku, kterou mu položíme. Dobrý psycholog ale někdy udělá něco mnohem cennějšího. Pomůže nám objevit otázku, kterou jsme si dosud vůbec nepoložili. A právě ta bývá začátkem skutečné změny.
