fbpx

Toxické přátelství bývá těžké odhalit. Pozor, ať nenaletíte „míchačovi“ či „oběti“ 1 fotografie
Zdroj: Shutterstock

Míchač, podvodník, hrdina i oběť. To jsou čtyři typy přátel, s nimiž je možná zábava, nicméně s důležitými věcmi se jim raději nesvěřujte. Nemuselo by se vám to vyplatit

Zveřejněno: 24. 3. 2024

Je zdrcující zjistit, že jsme se v našich přátelích pletli. Máme je rádi, a tak na nich chceme vidět jen to dobré. Mnohdy tedy bývá snazší obviňovat sebe než přijmout, že problémem mohou být oni. Ochromující navíc může být i strach ze ztráty společných přátel kvůli „zlé krvi“ mezi námi a daným člověkem. Podle psychoterapeutky Erin Leonardové je zásadní zjistit, s jakým typem přítele máte co do činění. Ve svém článku pro Psychology Today popisuje čtyři typy emočně nebezpečných přátel, díky jejichž identifikaci můžete být schopni odlišit toxického přítele od toho dobrého:

1) Míchač

Jedná se o nového přítele, u něhož máte pocit, že je bezpečné se mu svěřit. Požádáte ho tedy o radu například ohledně partnerského vztahu. Zdá se, že vám pozorně naslouchá a nabízí rozumné rady. Jednoho dne však za vašimi zády – aniž by se vás zeptal – vyhledá tohoto člověka, o němž jste mluvili, a poví mu vše, co jste o něm řekli.

Nezáleží na tom, kolik důkazů předložíte; bude tvrdit, že je naprosto nevinný, a bude ze sebe dělat oběť vaší konfrontace. Ostatní přátelé z vaší skupiny často přispěchají, aby ho utěšili.

„Jste šokováni a cítíte se jako zrádce, protože jste o svém partnerovi mluvili za jeho zády – ale očekávali jste, že šlo o bezpečný a soukromý rozhovor,“ popisuje Leonardová. Cílem nebylo pomlouvat, ale zpracovat matoucí interakci a získat radu, co dělat. Místo toho je vše, co řeknete, zkresleno a sděleno dotyčné osobě bez vašeho svolení. Nyní je z toho velké drama a vaše úzkost prudce stoupá. „Rozrušeni a v panice se snažíte objasnit, co se stalo, ale zdá se, že je to zbytečné. Zpráva o zkresleném rozhovoru se šíří rychlostí blesku a ať už záměrně, nebo ne, míchač na vás úspěšně hodil roli špatného partnera či přítele,“ dodává psychoterapeutka. Podle ní je možné, že míchač čerpá uspokojení z dramatu a jeho schopnosti být uprostřed něj. Zdá se, že ho těší na vás ukazovat prstem.

2) Podvodník

Tento přítel je na vás nesmírně milý a laskavý. Zjišťujete ale, že vás za vašimi zády pomlouvá. Veřejně se naváží do vašeho charakteru a snaží se pošpinit vaši pověst. Poznávacím znamením falešného přítele je podle psychoterapeutky jeho vytrvalé popírání, že o vás řekl něco „špatného“. „Nezáleží na tom, kolik důkazů předložíte; bude tvrdit, že je naprosto nevinný, a bude ze sebe dělat oběť vaší konfrontace. Ostatní přátelé z vaší skupiny často přispěchají, aby ho utěšili,“ nastiňuje Leonardová. Tento rádoby přítel tedy obrátí scénář a za toxického označí vás. Ponižující poznámky také maskuje tím, že je zabalí do „komplimentů“ nebo „vtipů“.

3) Hrdina

Hrdina“ věří, že jeho hodnoty, názory a přesvědčení jsou mnohem lepší než názory ostatních. Zpočátku ho můžete považovat za sebevědomého, ale jakmile ho poznáte lépe, často zjistíte, že jde o povýšenost. Takového člověka můžete identifikovat podle toho, že vás okamžitě odsoudí za to, že nabídnete jiný názor nebo pohled na věc, než je ten jeho – místo toho, aby zvážil vaši alternativu, okamžitě ji odmítne. Klasickým rysem hrdinů je podle Leonardové jejich nutkání zasáhnout a „zachránit situaci“. „Jsou přesvědčeni, že vědí všechno nejlépe a že by je všichni měli poslouchat. To jim umožňuje převzít kontrolu nad situacemi ve skupině přátel. Často ovládají společenské prostředí, a pokud se odvážíte vystoupit a dát najevo jiný názor, mají tendenci vás umlčet a náhle vyloučit ze skupiny,“ upozorňuje psychoterapeutka.

Zdá se, že vám pozorně naslouchá a nabízí rozumné rady. Jednoho dne však za vašimi zády – aniž by se vás zeptal – vyhledá tohoto člověka, o němž jste mluvili, a poví mu vše, co jste o něm řekli.

4) Oběť

Tento přítel zřídkakdy přebírá plnou odpovědnost za svůj zraňující a sobecký čin – místo toho okamžitě využívá těžkostí, které zažil, aby ho omluvil. Tyto typy přátel mohou být podle psychoterapeutky velmi nebezpečné. Chybí jim empatie, sebeuvědomění, zodpovědnost a často se snaží sabotovat někoho, na koho žárlí.

Leonardová uvádí jako příklad příběh dvou dívek Anne a Brynn: Ann slíbí, že Brynn odveze na tenisové zkoušky. Zároveň trvá na tom, že si vezme domů Brynniny boty, aby jí do nich dala specifické tkaničky ukazující týmového ducha. Když ale nastane čas vyrazit na zkoušky, Ann nedorazí a ani ji není možné nijak zastihnout. Panikařící Brynn tak dorazí na hřiště s pětadvacetiminutovým zpožděním. Následně k ní přistoupí Anne a začne hlasitě vyprávět, jak ji to mrzí, že její otec píchnul pneumatiku, a tak si musela vzít mámino auto, které má řadicí páku, z čehož byla nervózní a bylo jí zle. Navrch pak ještě přidává, jak nemůže uvěřit tomu, že to zvládla. Celý tým vyslechne Annin příběh a poskytne jí podporu. Brynn se diví, jak jí může Anne takhle ublížit a pak se tvářit, jako by ona byla oběť. Pro Ann by přece nebylo těžké poslat Brynn zprávu, že si má zařídit vlastní odvoz.

Přátelé jen pro zábavu

Pokud máte některý z těchto typů lidí ve svém okolí, je podle Leonardové na místě vytvořit si „dvě kategorie“ přátel. Jednu, v níž jsou ti emocionálně inteligentní, kteří vám opětují empatii, jsou svědomití, nesnaží se sabotovat nebo znevažovat vaši pověst a jsou důvěryhodní. Druhou skupinou jsou pak emocionálně neinteligentní – tedy čtyři výše uvedené typy. Jedná se o společníky, kteří pro vás nejsou emocionálně bezpeční.

„Rozlišování mezi těmito dvěma typy přátel vám umožní poznat, komu se otevřít a s kým se jednoduše jen bavit. Vaši emocionálně inteligentní přátelé nejsou v žádném případě dokonalí, ale obvykle se vás snaží skutečně pochopit, jsou otevření vašemu názoru, projevují sebeuvědomění a udržují vaši sebedůvěru. Také málokdy zneužívají vaší laskavosti a rádi vám ji oplácejí,“ vysvětluje psychoterapeutka.

Poznamenává zároveň, že emočně neinteligentní přátelé mohou být zábavní. „Užívejte si s nimi, ale udržujte si bezpečný citový odstup tím, že se jim nebudete otevírat, nebudete jim sdělovat některé aspekty svého života a v důležitých věcech na nich nebudete závislí,“ radí. 

Související…

Sarkasmus, zesměšňování nebo pasivní agrese: Toxická komunikace ve vztahu a jak ji rozpoznat
Michal Švehla

foto: Shutterstock, zdroj: Psychology Today

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...