fbpx

Jak odolat vlnám v moři katastrof a zachovat si přitom duševní svěžest 1 fotografie
zdroj: Shutterstock

Chcete mít přehled o tom, co se ve světě děje, ale zároveň už toho na vás začíná být moc? Myslete na své duševní zdraví a vyzkoušejte tipy, jak se chránit před catastrophe overload.

Zveřejněno: 11. 11. 2023

Ať si otevřete jakýkoliv zpravodajský server nebo pustíte libovolné televizní zpravodajství, vyskočí na vás titulky hlásící počty obětí, rekordní teploty, rostoucí mezinárodní napětí a další znepokojující informace. Navíc to nevypadá, že by se poměr špatných zpráv měl v brzké době snižovat.

Se vším, co se v posledních letech ve světě děje – pandemie, válečné konflikty, přírodní katastrofy – je přirozené, pokud se negativními zprávami cítíte zahlceni a pociťujete stres, beznaděj, a možná dokonce pocit viny za to, že na rozdíl od lidí ve válkou zmítané zemi můžete odložit telefon, objednat si něco dobrého k jídlu a zapnout oblíbený seriál, který vám pomůže se odpojit od reality. Nevyčítejte si to. Je těžké zůstat v obraze a zároveň si zachovat psychické zdraví. Pokud ale přeci jen budete mít někdy pocit, že se vaše příčetnost začíná otřásat v základech, zkuste místo pilulek vyzkoušet nejprve toto:

1. Nastavte si časový limit

Vyberte si konkrétní čas, kdy se během dne budete věnovat pročítání zpráv, a nastavte si denní limit. Hodina denně by měla být dostatečná na to, abyste se dozvěděli vše důležité a zároveň nebyli zahlcení. Omezit byste měli ale i váš čas strávený na sociálních sítích. Pokud vám algoritmy nepředkládají jen roztomilá štěňátka, i zde hrozí, že vám bezcílné scrollování spíše zhorší náladu a prohloubí pocity stresu a úzkosti.

2. Odložte telefon

Jedním ze způsobů, jak zkrátit čas strávený na sociálních sítích, je určení si takzvaných zón bez telefonu. Můžete si například říct, že jídelní stůl nebo postel jsou místa, kde nebudete mít mobil u sebe. Možná se díky tomu i lépe vyspíte a u večeře budete více naslouchat vašim blízkým. Pomůže i vypnutí notifikací u aplikací.

„Vědomé rozhodnutí dát si pauzu od sociálních médií nebo zpravodajských pořadů může snížit negativní myšlenky, smutek, strach a úzkost, a může dokonce podpořit uzemnění našeho nervového systému,“ popisuje na webu nemocnice Sharp Mesa Vista Paola Bergová, terapeutka zabývající se posttraumatickou stresovou poruchou. „Když se vyhnete negativním zprávám, vyhnete se tak také aktivaci vaší amygdaly v mozku, která může spustit reakci ‚bojuj, nebo uteč‘, aktivovat sympatický nervový systém a způsobit fyzickou odezvu, jako je rychlé dýchání nebo bušení srdce.“

3. Nezapojujte se do diskuzí

Máte tendenci pročítat komentáře pod příspěvky a dohadovat se s lidmi, kteří odmítají vidět realitu, jsou ovlivněni dezinformacemi a pro vulgarismy nejdou daleko? Konverzace s lidmi z jiných sociálních bublin mohou být často frustrující a většinou vedou jen k tomu, že vy se cítíte rozčilení a vyčerpaní, ale daný člověk si stejně dál stojí za svým. Zakažte si sami sobě se do podobných diskuzí zapojovat a nečtěte komentáře pod příspěvky. Ušetříte si tak vaši duševní energii.

4. Nebojte se změnit téma

Stýkáte se s lidmi, kteří rádi řeší aktuální dění ve světě, ukazují vám nebo sdílejí s vámi videa s traumatizujícími záběry? Nebojte se jim říct, že je vám dané téma nebo obsah sdílení nepříjemný, a navrhněte příjemnější téma k rozhovoru.

Pokud se vám zdá, že vás pocity bezmoci, strachu a úzkostí pohlcují a nedokážete si pomoci sami prostřednictvím výše zmíněných tipů a rad, nebojte se navštívit odborníka.

Pokud jsou to vaši blízcí, měli by to pochopit a respektovat. V případě, že sledujete na sociálních sítích někoho, kdo sdílí nepříjemný obsah, nezapomeňte, že si můžete jeho stories a příspěvky skrýt, aniž by to zjistil.

5. Držte se své rutiny

Ve chvílích, kdy propadáte pocitům bezmoci z toho, že nemůžete zastavit bezpráví a utrpení lidí na druhém konci světa, pomůže, když si vytvoříte svoji vlastní rutinu s úkony, které můžete ovlivnit, a budete je dodržovat. Například choďte spát a vstávejte ve stejnou dobu, naplánujte si svůj volný čas, pravidelně jezte, buďte aktivní a travte čas venku.

6. Vyzkoušejte relaxační techniky

Zaměřte se na techniky, které aktivují váš bloudivý nerv. Ten je napojený na parasympatický systém a může tak uvolnit vaše tělo. Vhodnými aktivitami jsou brániční neboli hluboké dýchání, meditace, cviky na uvolnění pánevního dna, hlasové projevy, jako je hučení nebo zpěv.

Bergová doporučuje i další aktivity, které vám mohou pomoci vyrovnat se s úzkostí, smutkem nebo strachem, jako je vedení si deníku vděčnosti, kam si každý den napíšete 3–5 věcí, za které jste ten den byli vděční, nebo vytváření si pozitivních afirmací – krátkých sebepotvrzujících vět, které si každý den několikrát zopakujete buď v duchu, nebo před zrcadlem.

7. Staňte se poslem dobrých zpráv

Štve vás, že sociální sítě jsou plné negativních zpráv? Odstartujte změnu na svém profilu. Začněte sdílet hezký a pozitivní obsah, podělte se s ostatními o aktivity, které vám pomohly cítit se lépe. Podporujte vaše sledující v dobročinných aktivitách a mějte dobrý pocit z toho, že jste pomohli.

Kdy vyhledat pomoc

Pokud se vám zdá, že vás pocity bezmoci, strachu a úzkostí pohlcují a nedokážete si pomoci sami prostřednictvím výše zmíněných tipů a rad, nebojte se navštívit odborníka, který vám pomůže. Pomoc od profesionála byste měli zvážit především v těchto případech:

  • přestáváte se cítit bezpečně mimo svůj domov, stále sledujete své okolí, hledáte únikové cesty nebo neustále kontrolujete zpětná zrcátka při jízdě autem
  • děsí vás hlasité zvuky
  • strach a smutek vám znemožňují vycházet ven a věnovat se běžným činnostem
  • izolujete se a přestáváte se vídat s vašimi přáteli a rodinou, protože máte pocit, že vám nerozumí

Související…

Katastrofické zprávy nám otravují život. Má smysl je sledovat?
Mirka Kolářová

foto: Shutterstock , zdroj: Autorský článek

Tipy redakce

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...