Už jsme si řekli, k čemu jsou nám emoce: je to mechanismus, který nám umožňuje okamžité rozhodování. Ale impulzivní jednání nás ve společnosti často může dostat do maléru. Problémem je například strach, úzkost anebo vztek.

Na co kladete při výchově dětí největší důraz? Pokud to není uznání, úcta a neustálé projevy lásky a zájmu, možná se nevědomky dopouštíte fatální chyby. Je totiž prokázáno, že děti, kterým tyto atributy chybí, mají v dospělosti problémy se zdravím i psychickou kondicí.

Víte, kde leží Ztracený svět Artura Conana Doyla? Není jím Jižní Amerika, jak se autor vědecko-fantastického románu domníval, ale Austrálie. Vědci zde nedávno našli pozůstatky dinosaurů.

Lidé, kteří se otužují, snáze zvládají změny teplot. I když onemocní, příznaky jsou mírné a rychle odezní. Podle statistik mají 60krát méně často rýmu a 30krát méně se jim vyhýbají i ostatní nemoci.

Může vůbec existovat město, v němž nebudeme dýchat výfukové plyny, ničit přírodu a každý bude mít práci? Británie se nás snaží přesvědčit, že ano. Seznamte se s městem North West Bicester.

Z Prahy do Brna za méně než hodinu? Podle všeho to není nereálně. Řešení představuje nová technologie hyperloop – v doslovném překladu „hypersmyčka“ – díky níž by náklady mohly cestovat dvakrát rychleji než letadla.

„Ne“ uslyšíte v životě tisíckrát a bude to bolet. Právě vás odmítli. Ať už se to stane v práci, v životě či na rande, ze strany přátel, rodičů nebo partnera, není to příjemné. Jak se vyrovnat s bolestí, kterou to přináší? Jde to vůbec?

Naše každodenní konverzace se ze 30 – 40 % skládá z toho, že mluvíme o sobě. Na 80 % věcí, které publikujeme na sociálních sítích, je také o nás. Jsme sebestřední parchanti. A co je na tom nejhorší? Většinu času nás stejně nikdo neposlouchá.

Slaměné domy vznikaly už před desítkami tisíců let. V Africe byste je našli už v době paleolitu, v Americe ve věku kolonizace, v Německu před čtyřmi staletími. Čím to, že se v poslední době vrací zase do módy?

Ulice je tak plná, že se musím pečlivě koukat, kam šlapu. Protože jsem běloch, očividně turista, každý se na mě zubí a pokřikuje: „Where are you from?“ „Czech Republic.“ „Cool.“ A jdou dál, víc je asi nezajímá. Jsem rád, že po mně aspoň nechtějí peníze.