fbpx
Zveřejněno: 8. 6. 2017

Jezdíme po celém světě, máme za sebou tisíce kilometrů po různých kontinentech a přitom jen málokdo ví, jak rozmanitá a bohatá je jihovýchodní Anglie, země plná historie a krásy.

Hrabství Sussex a Kent nabízí nejen strmé mořské útesy s ohromujícími výhledy, historické paláce s rozkvetlými zahradami a parky, ale také špičkové kulturní zážitky, kterým vévodí nezapomenutelný Glyndebourne Opera Festival.

anglie

Typické pro tuto oblast jsou katedrály obklopené rozsáhlými zahradami

Sissinghurst – zahrada a zámek

Zahrada Sissinghurst je synonymem anglické zahradní kultury. Její nezvyklé uspořádání je postaveno na hře protikladů, stejně jako byl vztah jejich nejznámějších majitelů – diplomata Harolda Nicolsona a jeho mondénní ženy Vity Sackwille-West. Když v r. 1930 koupili sídlo z 15. století a k tomu 5 ha zanedbaného pozemku, začala tvorba jejich životního díla – úprava jednotlivých zahrad. Rozdělili je na 10 „místností", z živého plotu udělali „stěny“ vyšší než člověk a jednotlivá pole tematicky zařídili. Dodnes můžeme se zatajeným dechem obdivovat bílý, růžový nebo třeba bylinkový „zahradní pokoj“. Za podívanou stojí i věž v zámku. Dřevěné točité schodiště vede do horního poschodí, kam se Vita ráda uchylovala psát své romány. A určitě by její autobiografie Portrét jednoho manželství vypadala jinak, kdyby nebyla na večeři v Berlíně... jedné ledové noci 23. 1. 1929...

Charleston House

Tato malá venkovní usedlost se stala ve 30. letech minulého století centrem a místem setkávání legendárního kulturního kruhu Bloomsbury group. Interiér si zařídili umělci sami; včetně fresek, nábytku, závěsů a obrazů. A vše je pomalované: dveře, vana, postele, lampy, kachličky u sporáku, dokonce i příbor. Extravagantní členové byli intelektuálové horní šlechty Anglie – umělci, vědci i politici. Prosluli nejen svými světáckými názory, uměleckými díly, písemnými projevy a láskou k zahradničení, ale také svými nespoutanými erotickými eskapádami. Jedna z nich skončila večer v Berlíně, té ledové noci 23. 1. 1929... Byl to velký milostný příběh dvou žen. Píše se rok 1926, když se seznamují dvě nekonvenční ženy, obě spisovatelky: Virginia Wolf, čtyřicátnice, ještě na začátku své kariéry a Vita Sackville-West, o 10 let mladší, ale již úspěšná a čtená autorka. Obě vedly navenek tradičně-konzervativní manželský život; manželství však definovaly jako místo intelektuálně-přátelské blízkosti. Jejich vztah vzplanul ohnivě a bez překážek. Akceptovala jej nejen jejich Bloomsburská skupina, ale i manželé... vždyť každý z nich měl také svého přítele.

anglie 3

Zahrada Sissinghurst je synonymem anglické zahradní kultury

Gravetye Manor

Gravetye Manor je nejen historický hotel a michelinská restaurace, romantické místo schůzek a setkávání (od pradávna i těch, které nemá poznat veřejnost), ale také kus historie jižní Anglie. Kořeny tohoto výjimečného panského sídla sahají až do 16. století. V roce 1884 koupil dům i 400 ha zahrad William Robinson, jeden z největších zahradníků všech dob. Realizoval zde své kreace anglické přírodní zahrady, tehdy pionýrský styl, který je dodnes obdivován a kopírován na celém světě. Zastavit se, zklidnit se a aspoň na chvíli posedět v této zahradě je lepší než meditace. Vždyť oči máte otevřené, tu krásu cítíte i voníte a přirozeně splynete s okolím, přírodou a nakonec i vesmírem. Jen ten návrat do reality je někdy tvrdým přistáním...

Glyndebourne Opera

Že láska nejen hory, ale i operní domy přenáší, toho je důkazem ten nejvýznamnější utajený operní festival – Glyndebourne Opera Festival. Když se milovník hudby John Christie v r. 1931 oženil se sopranistkou Audrey Mildmay, byl šťastný člověk. Jen se mu nelíbilo, že jeho milovaná musí jezdit zpívat „do práce“ do Londýnské opery přes hodinu vlakem. Proto se rozhodl postavit jí operní dům přímo na svém rodinném sídle v Glyndebournu.

A skutečně, v roce 1934 se na domácí půdě slavnostně otevřely brány pro 300 milovníků opery. Do vedení festivalu nastoupili (za skromných finančních podmínek) dva němečtí emigranti – zkušený dirigent Fritz Busch a známý režisér Carl Ebert. Již od založení tak měl festival vysokou uměleckou úroveň a všechny inscenace byly vyprodané. Ani dnes, kdy dům po velké rekonstrukci čítá 1200 míst, tomu není jinak. Nejezdí sem však jen ortodoxní milovníci klasické hudby, ale i gurmáni a bohémové. Vždyť dlouhé přestávky se využívají tradičně k pikniku na trávě v parku – samozřejmě ve večerní garderobě! Smoking a dlouhé šaty jsou stejnou samozřejmostí jako vybrané menu a šampaňské. Proto jsou pauzy celkem hlasité – otevírání flašek se nese zahradami jako žbluňknutí kamenů do okolních rybníků.

Více zajímavostí nejen z této oblasti si můžete přečíst na www.slowmoments.cz

Čtěte také:

Do Malagy se jezdí hlavně na Picassa 

Za křesťanskou mystikou Prahy hledejte naše pohanské předky 

Vydejte se na Chvojen. Půjdete po stopách Keltů i Jantarové komnaty

 

foto: Shutterstock, zdroj: SLOW MOMENTS

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.