Někteří lidé působí, že šikanu a ponižování doslova „přitahují“ a nesou na sobě nápis: kopni si. Pak snadno vzniká dojem, že je s nimi něco špatně. Zlomyslnost ale často mívá hlubší kořeny. Vzniká v prostředí, kde se mísí boj o moc, tlak skupiny, destruktivní výchova a nevyřčené emoce. V takových podmínkách se pak opakují toxické vzorce chování, jejichž cílem se někdy stávají lidé citliví, empatičtí, ti, kteří se snaží o porozumění a klid, nebo prostě jen vybočují z „normálnosti“. Nejde o pravidlo, ale právě vstřícnost, odlišnost nebo snaha vycházet s ostatními mohou v některých skupinách přitahovat nežádoucí pozornost.
Když si tyhle souvislosti začnete lépe uvědomovat, přestanete si krutost brát tak k srdci. Místo sebelítosti nebo viny získáte větší odstup – a s ním i schopnost chránit si vlastní energii, zachovat klid a reagovat s větší jistotou i sebeúctou.
Důvod č. 1: Nezpracovaná bolest
Někteří lidé nereagují ani tak na to, co se právě děje, jako spíš na to, co si v sobě dlouhodobě nesou. A pokud nedokážou stres, stud nebo zármutek zdravě zpracovat, hledají způsob, jak se svého vnitřního napětí jednoduše zbavit – často tak, že ho přenesou na někoho jiného. Ideálně na toho, kdo působí klidně, vstřícně a pravděpodobně se nebude bránit.
Důvod č. 2: Krutost jako norma
Některé projevy zlého chování nejsou vědomě „promyšlené“, často jde o naučené vzorce. Pokud člověk vyrůstal v prostředí, kde byla běžná kritika, sarkasmus, hněv nebo emocionální chlad, jeho mozek si může takový způsob komunikace uložit jako to, co je běžné. V dospělosti pak tento styl napodobuje, obzvlášť ve chvílích stresu nebo napětí.
Důvod č. 3: Projekce
Někdy „problém“ nespočívá v tom, že jste něco špatného udělali, ale v tom, co představujete. Když někdo není sám se sebou spokojený, ale nechce si to přiznat, vaše silné stránky ho mohou provokovat. Například jedinec, který se cítí emocionálně zaseknutý, bude zesměšňovat někoho, kdo je otevřený. Ten, kdo se bojí být viděn, může útočit na sebevědomou osobnost. A člověk, který pochybuje o své vlastní kompetenci, může hledat mouchy u schopného kolegy.
Než začnete hledat problém v sobě, zkuste zvážit i jinou možnost. Někdy totiž útoky skutečně vypovídají víc o člověku, který je vysílá, než o tom, na koho míří.
Někdy se pak stává, že vaše sebevědomí je označováno za „aroganci“, vaše laskavost za „slabost“ a vaše hranice za „sobectví“. Samozřejmě ne každá kritika je projekcí. Pokud se ale podobný vzorec opakuje bez ohledu na okolnosti, stojí za to tuto možnost zvážit.
Důvod č. 4: Narušujete očekávání
Někteří lidé na vás reagují negativně, protože vaše přítomnost narušuje jejich představu o tom, co je „normální“. V sociální dynamice je „nápadnost“ někdy vnímána jako „ohrožení“, zejména lidmi, kteří si pocit bezpečí budují prostřednictvím uniformity a hierarchie. V takovém člověku může osoba, která do obvyklých šablon nezapadá, vyvolat nepříjemné pocity, které se pak mohou projevit jako škádlení, vyloučení, komplimenty s dvojím významem nebo skryté nepřátelství.
Důvod č. 5: Potřeba najít viníka
V některých rodinách, na pracovištích nebo ve skupinách přátel lidé nejsou schopni řešit problémy přímo a přenáší je na někoho jiného. Skupina si vybere „problémovou osobu“, která ponese zodpovědnost za to, čemu se ostatní nechtějí postavit. To se pak může projevovat neustálým hledáním chyb a obviňováním z problémů, které existovaly ještě před vaším příchodem.
Důvod č. 6: Zlomyslnost jako zkratka
Šikanu také často využívá osoba s vyšším postavením k udržení nebo posílení svého vlivu. Když krutost vyvolává smích, přitahuje pozornost nebo zvyšuje prestiž, člověk se jí jen tak nevzdá. Proto se takové zlé chování často odehrává před publikem nebo v momentech, kdy záleží na image. Jízlivá poznámka na schůzi. Vtip mířený proti vám, který ostatní rozesměje. V těchto případech nejde ani tak o vaši povahu, jako spíše o jejich sociální kalkul.
Důvod č. 7: Vaše benevolence
Někteří lidé zkoušejí, kolik si toho můžou dovolit. A když je nezastavíte, provokace stupňují. Pokud jste dříve zažívali kritiku, ignorování nebo posměch, vaše mysl může začít toto špatné zacházení vnímat jako něco známého a „bezpečného“. To neznamená, že si špatné zacházení „přejete“, ale že váš nervový systém může v nepříjemné chvíli ztuhnout, ustoupit nebo odložit reakci, protože tyto strategie vám kdysi pomohly přežít.
Někdy se terčem podobného chování stávají právě lidé, kteří se konfliktům spíše vyhýbají, snaží se o porozumění nebo mají tendenci dávat druhým další šance.
Zlí lidé si těchto zaváhání často všimnou. Registrují vaši omluvu, nucený smích, nutkání věci urovnat nebo zvyk dávat „ještě jednu šanci“. Pak hranice dál posouvají, protože jim to nepřináší téměř žádné následky. To neznamená, že si špatné zacházení přejete nebo za něj nesete odpovědnost. Někteří lidé ale velmi dobře rozpoznají, kdo má tendenci ustupovat, omlouvat se nebo dávat další šance.
Důvod č. 8: Nezpracovaná závist
Závist se neprojevuje vždy otevřeným přáním mít to, co má někdo jiný. Často se skrývá za sarkasmem, zlehčováním úspěchů, pomluvami nebo neustálou kritikou zaměřenou právě na ty vlastnosti, které jsou na vás obdivuhodné. Sebevědomí, emoční vyrovnanost, zdravé vztahy, osobní růst, kreativita nebo i obyčejná spokojenost mohou vyvolat nepříjemné pocity u člověka, který si sám připadá jako loser. Než aby se s tím vyrovnal, snaží se zpochybnit nebo oslabit druhého.
Někdy proto útoky míří právě na oblasti, ve kterých se vám daří nebo ve kterých působíte spokojeně. Neznamená to automaticky, že vám ostatní závidí. Pokud ale kritika opakovaně míří na vaše úspěchy, vztahy nebo osobní růst, může být závist jedním z možných vysvětlení.
Jak reagovat?
Pokud jsou vám některé výše uvedené příklady povědomé, psychologové doporučují, jak na ně reagovat.
- Nastavte jasné hranice – Řekněte klidně a stručně, co je pro vás nepřijatelné.
- Nerozdmýchávejte konflikt – Reagujte co nejklidněji. Nepouštějte se do hádek ani obhajování se.
- Všímejte si vzorců, ne jednotlivých situací – Jedna negativní poznámka nic neznamená. Ale opakující se chování je signál, že nejde o náhodu ale dynamiku.
- Neberete si to osobně – Často jde o problémy druhého, ne o vaši vlastní hodnotu.
- Omezte kontakt – Pokud vám nastavené hranice nefungují a chování pokračuje, distancujte se.
- Opakující se útoky dokumentujte – Jestliže jde o dlouhodobý problém, zapisujte si jednotlivé situace. Pomůže vám to při řešení s autoritou (HR, učitel, nadřízený).
- Zapojte třetí stranu – Nebojte se požádat o pomoc – kolegy, vedení, přátele.
