fbpx

Před 10 000 lety vyvolala dobu ledovou ohnivá bouře. Zopakuje se historie? 2 fotografie
zdroj: Profimedia

V plamenech se ocitla desetina zemského povrchu. Proto i dnešní oteplování planety může mít paradoxně za následek tuhou zimu

Zveřejněno: 9. 3. 2022

Před necelými 13 000 lety dopadlo na Zemi několik úlomků komety, každý z nich měl v průměru okolo 100 kilometrů. Rozpoutalo se ohnivé peklo a zemi dusila mračna prachu. V podstatě se opakovala situace, kvůli které vyhynuli dinosauři.

Planetární požár měl za následek paradoxně ochlazení planety a začátek malé doby ledové. Planeta se přitom zrovna vzpamatovávala ze 100 000 let pod ledovcovým příkrovem, který právě roztával... Jakmile požáry dohořely, mohl vznikat nový život.

Na příkladu malé doby ledové vidíme, co se stane, když poškodíme ozonovou vrstvu. A je jedno čím, jestli spadne kometa, nebo jestli ji zničíme sami, třeba spalováním fosilních paliv.

„Podle jedné z hypotéz se velká kometa roztříštila a její kusy, které neshořely v atmosféře, zapříčinily tuto katastrofu,“ uvedl Adrian Melott z Kansaské univerzity, spoluautor studie z roku 2018, jež tuto katastrofickou událost podrobně popisuje. „Velikost  zasažené plochy byla stanovena podle řady různých chemických stop oxidu uhličitého, dusičnanů, amoniaku a dalších prvků. Požáry hořely na ploše 10 milionů kilometrů čtverečních,“ dodává Adrian Mellot. 

Výzkum prováděl tým 24 vědců, kteří shromáždili velké množství geochemických a izotopových markerů z více než 170 míst na celém světě. Jedna z provedených analýz například sledovala množství pylu v historických vrstvách. A vyplynulo z ní, že borové lesy nahradily v určitém období topoly, což jsou stromy, které rostou hlavně na neúrodné půdě. A neúrodnou půdou je třeba obří spáleniště. Dále byly v analyzovaných vzorcích nalezeny vysoké objemy platiny, která se vyskytuje právě v asteroidech a kometách. A také spousta prachu a spalin typických pro biomasu: amonium, dusičnany a další.

Život zařadil zpátečku

Následkem světového požáru odumřely rostliny, nebylo dost potravy a ledovce, které ustupovaly, začaly zase nabývat na objemu. Navíc díky ztíženým životním podmínkám začal klesat počet živých tvorů na zemi. „Výpočty naznačují, že následkem požáru mohlo dojít k vyčerpání ozonové vrstvy, což způsobilo nárůst výskytu rakoviny kůže a dalších negativních zdravotních dopadů,“ uvedl Melott. Tomuto dodatečnému „krátkodobému“ ochlazení se říká období mladšího dryasu. Tisíc let není v životě planety nikterak dlouhá doba a teplotní výkyv bývá někdy připisován změnám mořských proudů.

turecko alistair coombs

Kámen nalezený v Turecku ukazuje dopad nebeského tělesa. Foto: Alistair Coombs


Dopad komety je ovšem stále nepotvrzenou hypotézou, kterou se nedávný výzkum snaží verifikovat a prokázat. A přináší tak stejně jako starověké rytiny, objevené v Turecku v roce 2017, další argumenty pro zásah vesmírného tělesa. Na těch je zcela jasně zobrazen dopad něčeho velkého z vesmíru. 

A navíc: Části komety, která se rozpadla ve vesmíru, se i nyní po 13 000 letech pravděpodobně stále vznášejí v naší sluneční soustavě. Poučení si ale můžeme určitě vzít jedno: Alespoň velmi dobře vidíme, co se stane, když poškodíme ozonovou vrstvu. A je jedno čím, jestli spadne kometa, nebo jestli ji zničíme sami, třeba spalováním fosilních paliv.

Související…

Australské požáry byly rekordně intenzivní, pomáhaly jim "kouřové mraky"
Ivan Verner

foto: Profimedia a Alistair Coombs, zdroj: ScienceAlert

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...