fbpx

Zatímco lidstvo trpí, příroda se raduje. Současná pandemie koronaviru nám může pomoci poučit se z minulých chyb a třeba žít do budoucna trochu skromněji

Zveřejněno: 5. 4. 2020

Rychlost šíření koronaviru je neuvěřitelná, pandemií bude rozhodně ovlivněn celý svět. A to i tam, kde se nemoc nerozšíří. Ačkoli převážná většina z nás vidí v koronaviru hrozivé nebezpečí a doufá, že brzy pomine, jiní nemoc považují za požehnání. Ať už se může zdát tento názor jakkoli absurdní či naivní, faktem zůstává, že dosavadní pandemie jen během několika málo měsíců snížila emise skleníkových plynů rychleji než roky vládních vyjednávání.

Fakt, že je lidská civilizace ohrožena, přijímá v současnosti stále více lidí. Na podzim roku 2019 například více než 11 tisíc vědců ze 153 zemí varovalo před „nevýslovným utrpením lidstva v důsledku klimatické krize“, pokud nezačneme jednat co nejdříve. A času není nazbyt.

Výsledné snížení čínských emisí o sto milionů metrických tun, tedy o celou čtvrtinu, je dokonce vidět i z vesmírných snímků NASA.

Klimatická krize totiž postupuje ještě rychleji, než většina odborníků předpokládala. Koronavirus tedy nemusí být jen hrozbou, ale také poučením a návodem, jak nefunkční části naší společnosti změnit, a tím se vyhnout nejděsivějším scénářům budoucnosti. Jak konkrétně pandemie „pomáhá“ planetě?

1. Ekonomický „nerůst“ a nižší emise

Ať už se nám to líbí nebo ne, koronavirus znamená čistší vzduch a lepší životní prostředí. Například v Číně, která je dlouhodobě nejvyšším producentem oxidu uhličitého, vedl podobně jako ve většině dalších zemí k výraznému omezení ekonomických či cestovních aktivit. Výsledné snížení čínských emisí o sto milionů metrických tun, tedy o celou čtvrtinu, je dokonce vidět i z vesmírných snímků NASA.

V Evropě je situace podobná. Například Německo díky koronaviru nečekaně splní své klimatické cíle pro rok 2020. V březnu 2020 to podle magazínu Deutsche Welle uvedla organizace Agora Energiewende, která se zabývá klimatickou a energetickou politikou. Německo chtělo letos dosáhnout poklesu emisí o 40 % oproti roku 1990, což ještě nedávno i němečtí vládní politici považovali za vyloučené. Ředitel Agora Energiewende Patrick Graichen řekl, že vlivem epidemie, která má široké hospodářské dopady, je tento cíl reálný. Dokonce je možné, že se emise skleníkových plynů podaří snížit až o 45 procent.

Zpomalení hospodářské činnosti a průmyslové produkce je koneckonců stejně jediným způsobem, jak životní prostředí regenerovat.

Prudký a neřízený úpadek národních ekonomik, k němuž koronavirus „nutí“, samozřejmě není ideálním způsobem, jak čistit ovzduší. Ohrožuje totiž životní standard, na který jsme zvyklí. Podle odborníků je však možné opatření podobná těm protipandemickým zavádět stabilním a méně devastujícím způsobem.

nasa cina znecisteni

Jak koronavirus vyčistil za měsíc Čínu


Tak postupně může vzniknout společnost, která bude na průmyslové produkci méně závislá. Zmiňovanému přístupu se říká „nerůst“, který je definován jako „snižování produkce a spotřeby, které zároveň zvyšuje spokojenost člověka i ekologické podmínky a udržitelnost na planetě“. To se má dít skrze společnou práci, dobrovolné umenšení spotřeby a naopak větší důraz na umění, hudbu, rodinu, kulturu a společenství.

Současná protipandemická opatření nám mohou pomoci představit si, jak by život v „nerůstu“ vypadal. Zpomalení hospodářské činnosti a průmyslové produkce je koneckonců stejně jediným způsobem, jak životní prostředí regenerovat.

2. Omezení lodí i letadel

Luxusní výletní loď Diamond Princess uvěznila v únoru 2020 kvůli koronaviru a následné karanténě na své palubě více než 3 700 cestujících. Tento odstrašující příklad, ale také stále se šířící nákaza už nyní znamená 40procentní pokles objednávek plaveb. „Pro toto odvětví to bude katastrofální období,“ komentoval v magazínu Guardian situaci Christopher Muller z Bostonské univerzity.

Výletní lodě jsou jedním z hlavních důvodů extrémního znečištění vzácných světových ekosystémů, jako jsou například arktické či karibské ostrovy.

To ale nemusí být pro lidstvo nutně špatná zpráva. Výletní lodě jsou totiž jedním z hlavních důvodů extrémního znečištění vzácných světových ekosystémů, jako jsou například arktické či karibské ostrovy. Tato obří plavidla navíc způsobují zdravotní problémy mnoha pobřežním národům. Evropská flotila jedné z největších světových lodních výletních společností Carnival Corporation znečišťuje ovzduší víc než všechna evropská auta dohromady. Dokud se tedy tyto obří korporace ani jejich zákazníci nebudou sami zabývat dopady na životní prostředí, ekonomický pokles tohoto sektoru může pro nás i životní prostředí znamenat velkou úlevu.

diamond princes 0507527405

Poslední zážitek s výletní lodí Diamond Princess byl asi nic moc. Zastavení podobných výletů rozhodně přírodě neuškodí


Podobná je i situace v letectví. Letos by podle Mezinárodní letecké asociace mohli dopravci přijít až o neuvěřitelných 113 miliard dolarů. Pokud nepomohou vlády, do května 2020 může podle CNN většina leteckých dopravců zkrachovat. Ochránci životního prostředí i někteří vědci již léta omezení letecké dopravy požadují, což jen potvrzuje masivní dopad tohoto odvětví na klima. Zdá se, že i zde je zatím koronavirus jedinou silou, která byla schopná leteckou dopravu omezit.

3. Od globálního k lokálnímu

Stále více lidí žije ve městech a konzumuje potraviny, které k nám často byly dovezeny doslova z druhého světa. Intenzivní produkce plodin a neustálá přeprava na dlouhé vzdálenosti však zvyšuje pravděpodobnost šíření jakékoli choroby. Kromě toho také ztráta rovnováhy přírody a rozšiřování monokultur umožňuje „patogenům nemoci prospívat“. Šoky, jakým byla například ptačí chřipka či nyní koronavirus, nám ukazují, jak vratká a problematická může globalizace být.

Posun směrem k lokálnějšímu a více diverzifikovanému potravinovému hospodaření by snížil riziko nemocí infikujících naše zásoby potravin.

Řešením by tedy do budoucna mohla být masivní podpora lokální produkce potravin. Ta by snížila naši závislost na složitém, neekologickém a nejistém celosvětovém obchodu. „Posun směrem k lokálnějšímu a více diverzifikovanému potravinovému hospodaření by snížil riziko nemocí infikujících naše zásoby potravin, ale také bychom si mohli ponechat víc bohatství v komunitách místo toho, abychom ho předávali nadnárodním korporacím,“ říká Helena Norberg-Hodgeová, ředitelka společnosti Local Futures.

„Zajistili bychom tím živobytí lidem, které mechanizace a centralizace produkce potravin vytlačuje z pracovního trhu. Také bychom zpomalili klimatickou krizi omezením potřeby globálních dodavatelských řetězců poháněných fosilními palivy... Potravinové hospodaření na lokální úrovni je zkrátka výhodné ze všech úhlů pohledu,“ dodává Norberg-Hodgeová.

4. Konec obchodu s volně žijícími zvířaty

Právě kvůli koronaviru zakázala Čína v lednu roku 2020 obchod s volně žijícími zvířaty. Ve společném prohlášení rovněž Ministerstvo zemědělství a lesnická kancelář uvedly, že všechna místa, kde se volně žijící zvířata chovají, by měla být izolovaná a přeprava těchto živočichů by měla být zakázána.

Dokud nebudou odstraněny velkochovy s miliony zvířat, pak budou nové a pro lidi potenciálně smrtelné choroby i nadále vznikat.

To by do budoucna mohlo mnoho vzácných divokých živočichů, kteří se neloví jen na maso, ale i k „léčbě“ v tradiční čínské medicíně, zachránit před zbytečným pronásledováním a pomoci jim zotavit se z okraje vyhynutí. Kalamitní úbytek divokých druhů je pro člověka další velkou hrozbou. Každý vyhynulý živočich se totiž stává chybějícím prvkem propojeného ekosystému.

5. Vymýcení velkochovů

Světové velkochovy, kde se mačkají miliardy zvířat ve stísněných a nehygienických podmínkách, se od trhů se zvířaty podobným těm v Číně liší jen málo. Kromě toho, že tyto velkochovy platí za jednoho z největších znečišťovatelů planety, jsou také ideálním místem pro šíření infekčních chorob. Například prasečí chřipka se v roce 2009 poprvé objevila na chovné farmě v mexickém Veracruzu, odkud se poté rozšířila do celého světa a usmrtila stovky tisíc lidí.

Otázkou zůstává, co se stane, až se začnou státy opět probouzet k životu.

„Dokud nebudou odstraněny velkochovy s miliony zvířat, dokud nevezmeme v potaz nevyhnutelnou logiku vývoje nemocí, pak budou nové a pro lidi potenciálně smrtelné choroby i nadále vznikat. Znovu a znovu,“ píše Wendy Orentová, autorka knihy Mor: Tajemná minulost a děsivá budoucnost nejnebezpečnější nemoci na světě.

velkochov 1258807279

Zvířata, která jíme, se jinak bránit neumí. Občas jen virem, který člověk nezná


Ač si o tom můžeme myslet, co chceme, pozitivní dopad lidské nečinnosti na přírodu už se začal projevovat. Otázkou samozřejmě zůstává, co se stane, až se začnou státy opět probouzet k životu. Buď opět postavíme ekonomický růst nad všechno ostatní a naše snahy znovu rychle nastartovat ekonomiku povedou možná k ještě většímu znečišťování planety, nebo se poučíme a zkusíme vytvořit novou společnost, která se vrací k lokálnosti, skromnosti a která vidí dál než na konec příštího účetního období.

Související…

Koronavirus ve městech: Chovejte se přirozeně a myjte si ruce, vzkazují expertiRomana Šonková: Ztratili jsme soucit ke zvířatům, vrátí se nám to v budoucnostiMédia zbytečně šíří paniku, chybí ucelené informace o koronaviru, říká psycholog

foto: Shutterstock, NASA a Profimedia, zdroj: Ecohustler.com

Tipy redakce

Třetina mileniálů v USA pochybuje, zda je Země kulatá. Zvítězí teorie spiknutí?

Třetina mileniálů v USA pochybuje, zda je Země kulatá. Zvítězí teorie spiknutí?

Tajná spiknutí okolo celebrit nejsou až tak nová. To první se objevilo na sklonku...

Je to podobně cenná komodita jako voda. I proto se písek krade z pláží

Je to podobně cenná komodita jako voda. I proto se písek krade z pláží

Loni v létě zaplatil jeden britský turista na Sardinii pokutu 1 032 eur, když byl...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.