fbpx

S předním českým specialistou na klíšťata o tom, proč se mění charakter a složení přírody, jakou roli v tom hraje člověk a jaké to pro něj může mít následky

Zveřejněno: 12. 7. 2019

V červnu se v médiích objevily informace německých odborníků, že do střední Evropy migrují nebezpečná klíšťata z východu a z Balkánu. Také v samotném Německu prý přežila zimu klíšťata, která běžně žijí v tropech. Pomiňme, že toto klíště svým vzrůstem už spíš připomíná pavouka, daleko horší je, že tato klíšťata jsou pro lidi, kteří na ně nejsou zvyklí, mnohem nebezpečnější. 

S profesorem Liborem Grubhofferem, českým vědcem a pedagogem, současným ředitelem Biologického centra Akademie věd v ČR a bývalým rektorem Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, který se ve své vědecké práci zabývá klíšťaty, už jsme o těchto parazitech mluvili loni na jaře

Typicky nepřijatelné jsou zpupné a megalomanské projekty typu průplav Dunaj-Odra. Ten by způsobil s vysokou pravděpodobností fatální rozvrat v krajině s dopadem do rozmanitosti druhové skladby organismů.

Nedávno jsme se s ním spojili a i on poznatkům německých vědců přitakává. Do Čech se prý za příznivějším podnebím začínají dostávat také klíšťata z Moravy, která se zde dříve nevyskytovala. Tak jsme se ho začali ptát víc a s usměvavým a optimistickým profesorem vznikl další, možná trochu pesimistický rozhovor.

Kolik u nás vlastně žije druhů klíšťat a dají se od sebe nějak rozeznat?

Na území původního Československa je uváděn výskyt 22 druhů klíšťat. Z toho 11 druhů jsou klíšťata rodu Ixodes, do něhož patří klíště obecné s nejčetnějším zastoupením na celém našem území, dále jsou tu dva druhy rodu Dermacentor, tedy takzvaný piják, a tři druhy rodu Haemaphysalis, což se překládá jako klíšť. Ty se vyskytují zejména na jižní Moravě.

kliste 0316809047

Každý se může zapojit do výzkumu klíšťat. Lepší je ho ale nejdřív vytáhnout...


Zbytek představují druhy rodu Argas, tedy klíšťák, to jsou tzv. „měkká“ klíšťata neboli klíšťáci s pružnou tělní schránkou, odlišnou morfologií, fyziologií a mechanismy reprodukce. Jsou specifickými parazity ptáků, zejména holubů. Zdá se však, že nejsou přenašeči žádných původců infekčních onemocnění. Právě s migrujícími ptáky se na naše území dostávají též klíšťata rodu Hyalomma, která zde ale nemají podmínky pro dokončení životního cyklu.

Klíšť lužní a piják lužní jsou tedy klíšťata, která se primárně vyskytují na jižní Moravě. Zmínil jste, že v poslední době se začínají dostávat i do Čech. Může za to počasí? Vyšší teploty, sucho nebo něco jiného?

Ano, oba tyto klíštěcí rody jsou typické pro klima a vegetační podmínky jižní Moravy. Žijí v lužních lesích a lesostepích. Ve svém původním teritoriu se vyskytují ve druhových variantách s přívlastkem lužní nebo stepní. Domnívám se, že spíše ony stepní varianty mají větší šanci k rozšíření až do českých regionů. Dospělí jedinci těchto klíšťat jsou nepřehlédnutelní pestrou ornamentální kresbou na hřbetní části těla.

Příčina migrace těchto teplomilných druhů klíšťat z původních oblastí jihovýchodní Moravy není jednoduše vysvětlitelná. Přitom už se dostaly do oblasti nejen severně od Brna, ale i do Čech a našly se už i ve středních Čechách. Velmi pravděpodobně to může být důsledkem krátkodobých i střednědobých změn klimatu, ale taky způsobu hospodaření či spíš nehospodaření v naší kulturní krajině.

Co invaze moravských klíšťat do Čech vypovídá o stavu naší přírody?

Kolegové z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně se věnují těmto moravským klíšťatům i z hlediska jejich snahy o rozšíření teritoria výskytu. Činí tak ve spolupráci se širokou veřejností, a to prostřednictvím internetové domény Najdipijáka.cz. Díky tomuto přístupu "občanské vědy" máme šanci v brzké době nalézt odpověď na tuto otázku. Do té doby se můžeme jenom domnívat, že svůj podíl na tom mají ony zmíněné klimatické změny, tedy současná perioda oteplování, a pravděpodobně taky počínání člověka v kulturní krajině našeho historického území.

Co z toho vyplývá pro člověka?

Nutnost pozorně sledovat změny v přírodě, změny ve druhové rozmanitosti všech skupin organismů živočišné i rostlinné říše, zapomínat ovšem nesmíme ani na mikrobiální společenstva, tedy mikrobiomy v přírodě. Člověk by měl v zájmu své vlastní udržitelnosti monitorovat veškeré druhové ztráty v celkové rozmanitosti života, stejně tak pohyby či migraci druhů a činit, abych tak řekl, uvážlivé kroky ve svých budovatelských plánech.

klistata 0277340642

Libor Grubhoffer byl rektorem Jihočeské univerzity do roku 2016. Od té doby mají klíšťat trochu strach. Ne ovšem ty z Moravy...


Typicky nepřijatelné jsou zpupné a megalomanské projekty typu průplav Dunaj-Odra. Ten by způsobil s vysokou pravděpodobností fatální rozvrat v krajině s dopadem do rozmanitosti druhové skladby organismů.

Jde už z takového "stěhování" klíšťat na sever a západ něco vyvozovat?

Z migrace moravských klíšťat do Čech vyvozovat dalekosáhlé důsledky nelze, z hlediska biologického rizika krajiny se ale jedná o posílení druhového zastoupení přenašečů, jinak řečeno vektorů viru klíšťové encefalitidy na nově obsazených územích. Klíšť a piják jsou přenašeči původce klíšťové encefalitidy, které říkáme tularémie, a některých rickettsií, jež způsobují vyrážky a někdy i horečky, nikoliv však spirochét, tedy borelií lymské boreliózy.

Lymskou boreliózu podle vás způsobuje jen české klíště obecné. Ale virus klíšťové encefalitidy přenášejí jak klíšťata obecná, tak klíšť lužní i piják lužní. Je to tak?

Přesně tak, virus klíšťové encefalitidy je univerzálním nebezpečím, pokud jde o všechny zmíněné typy či druhy klíšťat s rodovým označením klíště, klíšť a piják. Klíšť ani piják nejsou schopné přenášet spirochéty lymské boreliózy. Proč to neumí, to se nám dosud nepodařilo rozluštit.

Všechno ale nasvědčuje tomu, že doba společné koexistence borelií a klíšťů a pijáků v přírodním prostředí je mnohem kratší, než je tomu například v případě klíštěte obecného. U klíšťů a pijáků se proto velmi pravděpodobně uplatní přirozená imunitní obrana proti boreliím, která je usmrtí, a zabrání tak jejich přenosu do organismu hostitele.

Přenášejí česká a moravská klíšťata ještě nějaké nemoci a viry, kterých bychom se měli bát?

Zmínil jsem už tularemii, další bakteriální onemocnění, ehrlichiózu způsobenou rickettsiemi, podobně jako horečku Q a v poslední době jsou zaznamenávány případy onemocnění babesiózou, kde je původcem prvok příbuzný malarickému plasmodiu. 

Kolik vlastně na světě existuje druhů klíšťat a jsou všechny druhy něčím specifické?

V současné době je registrováno necelých 900 druhů klíšťat. Většina druhů jsou hostitelsky specifické, to znamená, že vyhledávají konkrétní druhy či druhové skupiny hostitelských zvířat coby zdrojů krve, což můžou být savci, ptáci nebo i plazi.

Libor Grubhoffer

Na Přírodovědecké fakultě UK v Praze absolvoval studium biochemie, v Ústavu sér a očkovacích látek v Praze získal doktorát v mikrobiologii/virologii. Je profesorem molekulární a buněčné biologie a genetiky na Jihočeské univerzitě, vedoucím Laboratoře molekulární ekologie vektorů a patogenů v Parazitologickém ústavu BC AV ČR, řešitelem a spoluřešitelem několika mezinárodních projektů a řady domácích grantových projektů. Bývalý rektor Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích dnes působí jako ředitel Biologického centra Akademie věd v ČR a na svém kontě má více než 160 publikací. Je rovněž čestným doktorem Arizonské univerzity v Tucsonu, USA a Keplerovy univerzity v Linci a členem Učené společnosti České republiky.

Člověk jako hostitel je vždycky slepým ramenem ve vývojovém cyklu klíšťat, v naprosté většině případů je klíště odhaleno na těle člověka podstatně dřív, než dokončí sání krve.

Jaká je u nás situace, co se týče počtů klíšťat, třeba ve srovnání s obdobím před pěti deseti lety. Rostou ty počty nějak zásadně?

Dá se říct, že za poslední dvě dekády, po které výskyt klíšťat na několika lokalitách sledujeme, skutečně dochází k meziročnímu nárůstu jejich počtu ve všech třech vývojových stádiích klíštěte obecného, tedy larv, nymf a dospělců. Vysvětlení se nabízí opět ve způsobu hospodaření či nehospodaření v krajině, přemnožení hostitelských zvířat od malých hlodavců, kteří jsou zdrojem krve pro larvy či nymfy), až po vysokou a černou zvěř.

Jak se vlastně stane, že je klíště infikované?

Spíš bychom se měli ptát, jak je možné udržet původce infekčního onemocnění v přírodním prostředí. Za to mohou právě hostitelská zvířata, která slouží současně jako rezervoáry původců infekčních nákaz virového, bakteriálního či protozoárního původu. Hostitelé pomnožují v limitované míře tyto patogeny, aniž by sami onemocněli, uvolňují je do krve a s ní se zase zpátky tyto patogeny dostávají do vnitřního prostředí klíšťat při sání krve na hostitelském zvířeti. Je to takový patogenní koloběh.

Související…

Klíšťata jsou přemnožená, protože se člověk neumí postarat o půduKlíšťová encefalitida: známe riziko, ale přesto se nechráníme Aby byl hmyz bez šance: Vyhlašujeme válku komárům, ovádům, klíšťatům, mravencům i blechám!

foto: Profimedia, zdroj: Najdipijáka.cz

Tipy redakce

Proč se krade i písek z pláže? Je to cenná komodita, která mizí stejně jako voda

Proč se krade i písek z pláže? Je to cenná komodita, která mizí stejně jako voda

Loni v létě zaplatil jeden britský turista na Sardinii pokutu 1 032 eur, když byl...

Twitter uživatelům ukazuje, co mají rádi za reklamu. A někdy je dost mimo

Twitter uživatelům ukazuje, co mají rádi za reklamu. A někdy je dost mimo

Inferred interests neboli „odvozené zájmy“ je název funkce sociální sítě Twitter,...

Jde ještě o klimatickou nouzi, nebo už paniku? 10 otázek a odpovědí o přehřívání Země

Jde ještě o klimatickou nouzi, nebo už paniku? 10 otázek a odpovědí o přehřívání...

Praha 7 vyhlásila v květnu stav klimatické nouze , jak ji (a nejen ji, ale celou...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.