fbpx

Pojem overturismus se dostává do slovníků nejen sociodemografických a ekologických odborníků. Turistů je prostě příliš a jejich oblíbené destinace se snaží bránit

Zveřejněno: 15. 1. 2020

Měnící se makroekonomické faktory a obchodní trendy vedou turisty k tomu, aby se stahovali do oblíbených destinací. To vede k degradaci životního prostředí a zneužívání cenotvorby místními obyvateli. Overturismus, jak je už podle serveru The Atlantic nový fenomén nazýván odborníky, je všude a nezadržitelně se šíří dál.

Onen fenomén zároveň znamená, že místní, kteří v oblíbených destinacích žijí, nebo je mají ochraňovat, mají turistů nad hlavu. I Mona Lisa je vyčerpaná. A není sama. Ještě nedávno jsme se smáli „šikmookým“ turistům, že místa, která navštíví, vidí až z fotek, protože se na ně na místě dívají pouze skrze fotoaparát. A dnes jejich příklad následuje celý svět.

Instagramová turistika

Vlny instagramerů, chtivých výhod a pobytů zdarma nebo za „propagaci“ na svých účtech, zaplavují exotické destinace, aby se na síti mohli pochlubit zajímavými snímky. Je úsměvné, že řada knih Petera Mayleho z Provence přivedla do této části Francie nehorázné množství zvědavců a fanoušků Mayleho, který dokonce musel chvíli žít v ústraní. Dřív si ale aspoň o něčem takovém museli lidé přečíst. Dnes takovou „masovost“ vyvolá pár dobře mířených fotek na Instagramu.

Přeplněnost v místnosti s obrazem Mony Lisy a Venus de Milo byla už samotným dílům nebezpečná.

Svět ale podle autorky The Atlanticu Annie Lowreyové není nafukovací. A náznaky poslední doby ukazují, že toho na něj začíná být trochu moc – Louvre koncem května zavřel. Pracovníci muzea informovali o tom, že přeplněnost v místnosti s obrazem Mony Lisy a Venus de Milo byla už samotným dílům nebezpečná. Podobně jsou na tom Benátky, Barcelona, Mallorca, pláže v Thajsku, Mexiku, na Filipínách. Fronty na Mont Everestu se staly příčinou mnoha úmrtí, o čemž vypráví třeba i film Everest, který byl natočen podle skutečné události.

Čína v pohybu

Cestovní ruch, který byl dříve výsadou šlechticů a majetných odborníků, se tak jak ho známe dnes, začal rozvíjet až v 80. letech 19. století, tedy společně s rostoucí prestiží střední třídy. Od té doby se situace posunula mnohem dál. Desítky milionů lidí získaly po dlouhé době prostředky na cestování, které chtějí využít. A navíc cestovat je dnes neuvěřitelně trendy! Pro mnohé to není jen koníček, ale životní styl. Jsou i tací, kteří si na něm vystavěli kariéru. Příčiny jsou podle všeho makroekonomické.

Aby ochránila své historické a národní klenoty, zavedla proto řada míst, mezi nimiž je Amsterdam, Bali, Edinburgh, Irsko, Řím a Benátky, turistické daně.

Odstartovala to Čína, kde počet cestovatelů, který v roce 2000 činil 10,5 milionu ročně, vzrostl na odhadovaných 156 milionů v roce 2018. A když to vezmeme celosvětově – v roce 1960 cestovalo méně než 70 milionů lidí a dnes se po celém světě za svými vysněnými destinacemi přesouvá 1,4 miliardy lidí.

Mediální fenomén

Na rostoucí vášni k cestování si řada přičinlivých obchodníků může pěkně vydělat. Což také dělá. Výletní plavby lodí jsou mnohem populárnější, tím pádem levnější a tím pádem obsazenější. Letecké společnosti snižují náklady na lety, aby nalákaly více zážitkůchtivých turistů. Platformy, jako je Airbnb, zvyšují nabídku pronajímatelných prostorů po celém světě – od Ria až po Dillí – a zvyšují nájemné pro stávající obyvatele. V Barceloně například až o čtyři procenta

A to ani nemluvíme o TripAdvisoru, který cestovatele toužící po neobyčejných místech pro neobyčejné fotky, jimiž se budou moci pochlubit nebo si vydělat na Instagramu, zavádí na do té doby neznámá a autentická místa, aby je použili, vyfotili a zničili.

Turismus ano, ale ne over 

Navzdory všemu zůstává turistika pro některá místa, třeba jako jsou Severní Kypr, Řecko, Chorvatsko, malá italská města nebo velké americké parky a tisíce míst mezi nimi, životně důležitým prostředkem obživy. Cestovatelé a jejich investice dávají místním obyvatelům práci, díky níž mají, lidově řečeno, „co do úst“. Turismus je nutný a potřebný. Overturismus ale tuto zdravou hranici překračuje mílovými kroky. Devastuje známé světové destinace, které by se směle uživily i bez něj, tedy bez toho „over“.

Přesto všechno má overturismus i jisté výhody. Patří mezi ně pronikání kultur, globalizace společnosti a demokratizace cestování.

Aby ochránila své historické a národní klenoty, zavedla proto řada míst, mezi nimiž je Amsterdam, Bali, Edinburgh, Irsko, Řím a Benátky, turistické daně. Tyto poplatky snižují počet návštěvníků v dané lokalitě a poskytují zároveň příjmy na zlepšení infrastruktury a nápravu škod, které turisté nevyhnutelně způsobují. Vlády a města také zavádějí nařízení, jako jsou zákazy turistických autobusů v Římě či omezený prodej vstupenek na výstavy v Barceloně. Některé oblíbené destinace už jsou pro turisty uzavřeny úplně

Tato opatření nabývají na důležitosti i pro budoucí léta, protože střední třída se rozrůstá, sociální média jsou více všudypřítomná a cestování je stále levnější. Přesto všechno má overturismus i jisté výhody. Patří mezi ně pronikání kultur, globalizace společnosti a demokratizace cestování. Jenže čeho je moc, toho je příliš.

Související…

Jak Amsterdam tlumí nápor turistů? Končí třeba s prohlídkami Red Light Districtu
Jan Handl

foto: Shutterstock, zdroj: The Atlantic

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...