fbpx

Před povrchovými lavinami neutečete. Níže najdete ale několik rad, jak se nebezpečí vyhnout preventivně

Zveřejněno: 24. 2. 2019

Hrozí v Německu, ve Francii se je snaží odstřelovat, hrozí ve Švýcarsku, v Rakousku na začátku roku pohřbila i jednoho českého turistu. A hrozí na Slovensku i u nás. Laviny. Co jsou zač a proč jsou tak obávané?

Jednorázové gravitační přemístění velkého množství sněhové hmoty – tak tohle je terminus technicus užívaný vědci. My ostatní tomu jevu říkáme jaksi docela prostě lavina. Množství sněhu na našich horách i na horách okolních zemí, jaké už tu pěkných pár let nebylo, vytváří podmínky pro jejich vznik. A my bychom se měli mít na pozoru.

Jednotlivé souvislosti poznáváme až v poslední době díky animaci na výkonných počítačích.

Jsou nebezpečím, jež lze někdy jen těžko předem odhadnout. Může to být jeden špatný krok, zachvění vzduchu či jen poslední vločka sněhu navíc. Ze svahu se pak řítí masa sněhu, která pohlcuje vše, co jí stojí v cestě.

lavina 2 1236463897

Pokud nejste méně než metr pod lavinou, tak se sami nevyhrabete


Oblasti, kde padají pravidelně, jsou samozřejmě dopředu vyznačeny. Někdy však lavina udeří na místě nečekaném a zcela bez varování. Vzhledem k tomu, že sesuv laviny je nesmírně složitá soustava na sebe navazujících jevů, poznáváme jednotlivé souvislosti až v poslední době díky animaci na výkonných počítačích.

Metr pod lavinou

Snad nejpředvídatelnější jsou prašanové laviny. Upozorňují na sebe tím, že tu a tam se na prudkém svahu nebo okolních skálách sypou drobné jazýčky čerstvého sněhu. Znamená to, že nový sníh se už nemá kam usazovat. Jsou v zásadě povrchové, vrstva nového sněhu klouže po té starší. Nový suchý sníh se na podkladu od určitého množství už neudrží a pak se dokáže řítit rychlostí až tři sta kilometrů za hodinu. Na lyžích tedy takové lavině ujet nelze. Je však možné se jakýmsi plaváním udržet na jejím povrchu nebo poblíž něj a nakonec se z ní vyhrabat. Je-li oběť hlouběji než metr pod povrchem, nemá kam odhrabávaný sníh ukládat. Pak nezbývá než čekat na pomoc.

Pokud se z jejich dosahu člověk nedostane včas, je těžké ve valící se lavině přežít.

Deskové laviny ale takové varování nevyšlou. Tvoří se na svazích se sklonem víc než třicet stupňů podle toho, jak umrzaly jednotlivé vrstvy napadaného sněhu. Jsou pomalejší než prašanové, osmdesát až sto třicet kilometrů za hodinu, jsou-li zpozorovány včas, je možné jim ujet či se před nimi schovat za nějaký skalní masiv. Pokud se z jejich dosahu člověk nedostane včas, je těžké ve valící se lavině přežít.

Pozor na ty jarní

Masa sněhu je hutná a dokáže rozdrtit i moderní zátarasy nebo stavby, které by jí stály v cestě. Dokud však klouže jako kompaktní deska, která se ještě nerozbila, lze se na jejím povrchu udržet, alespoň to odborníci tvrdí. Vznik deskové laviny se dá odhalit pomocí takzvané norské sondy. Je to v podstatě kolmý výkop skrz všechny vrstvy sněhu až na půdu. Na její stěně pak lze prohlédnout, jak jednotlivé vrstvy na sebe navazují a jsou-li nějakým způsobem vázány.

Nejničivější jsou každopádně jarní laviny, které vytváří směs sněhu a vody z tajícího sněhu. Strhávají i zeminu a velké kameny. Jsou předvídatelné, protože se vyskytují v určitých oblastech rok co rok naprosto pravidelně.

Zvěř nebezpečí vycítí

Jestliže laik vidí pouze to, že se lavina začala řítit do údolí, vědec na ní pozoruje tři pásma. Je to takzvané pásmo odtrhu, pásmo transportované a nakonec pásmo nánosu. V pásmu odtrhu kulminuje napětí mezi vrstvami sněhu. Je to místo zlomu, rozpojení sněhových vrstev, často pouhý bod, který se podle stupně sklonu svahu začne kuželovitě rozšiřovat. Tak tomu bývá především u prašanové laviny.

Deskové laviny se odtrhují na prostorově větším úseku, zlom je vlastně klikatá čára vedoucí více méně po vrstevnici. Masa sněhu se může v kritické oblasti odtrhnout samovolně, v důsledku enormního nárůstu hmoty nového sněhu, kterou už tření s podkladem nemůže na místě udržet. Hmotnost nových vrstev dokáže totiž přeměnit sněhové vločky ve své struktuře na amorfní ledové krystaly. Na tomto procesu se podílí tlak i teplota. Vázání mezi jednotlivými vločkami je tak přerušené.

V údolí či žlebu je dráha valící se masy delší a její rychlost větší, odpovídají pak tomu i následky.

Sesuv sněhové vrstvy může samozřejmě způsobit i projíždějící lyžař či pouze zvuková vlna. Je zajímavé, že jen málokdy se na vzniku laviny podílí divoká zvěř, která zřejmě nebezpečí dopředu vycítí. Transportní pásmo laviny je pak tvarováno terénem. Na širokých svazích lavinu po stranách nic neomezí, nemá tudíž tak zničující účinky, mívá i několik volných jazyků. V údolí či žlebu je dráha valící se masy delší a její rychlost větší, odpovídají pak tomu i následky. Mohutná masa sněhu se může někdy zastavit až v protisvahu nebo v lesním masivu v takzvaném pásmu nánosu a může mít na konci válec, do něhož kromě sněhu nabalila různé příměsi, jako třeba stromy, kamení či zeminu.

Vzduchová kapsa nepomůže

Na výzkumu lavin ale nepracují jen v zahraničí. Vědce z katedry biomedicínské techniky na Fakultě biomedicínského inženýrství (FBMI) ČVUT v Praze ve spolupráci s pražskou Fakultou tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy (FTSV UK) a Armádou ČR zajímalo, jak může člověk, kterého lavina zasypala, dýchat. Pomůže mu, když si podle tradiční rady vytvoří takzvanou vzduchovou kapsu? Podle statistik přežije čtvrt hodiny pod sněhem devět z deseti obětí laviny, za dalších patnáct minut je to už jen každá třetí.

Objem kapsy, kterou by si oběť laviny stačila vytvořit, je oproti objemu nádechu člověka zanedbatelný.

Letošní výzkum zatím ukazuje, že taková kapsa je zbytečná. Tělesně zdatní dobrovolníci z řad armády pomocí speciálně upravené aparatury při pokusech dýchají do simulovaného lavinového sněhu a jejich životní funkce monitorují přístroje, užívané na jednotkách intenzivní péče. Ukázalo se, že to, co je zásadně nutné, jsou volné dýchací cesty. Potvrzuje to i vedoucí vědeckého týmu profesor Karel Roubík s tím, že objem kapsy, kterou by si oběť laviny stačila vytvořit, je oproti objemu nádechu člověka zanedbatelný.

lavina 3 559032421

Pokud chcete, aby vás našli rychleji, můžete použít pípadlo nebo třeba radarový odrážeč


Výzkum bude ještě doplněn o poznatky zachráněných, s jejichž shrnutím pomáhá Společnost horské medicíny ČR. Ovšem nedostatek kyslíku je jen jeden problém, z velké části smrt v lavině zaviní zranění, způsobené kmeny či kameny, jež se do laviny dostanou, popřípadě náraz na nějakou překážku a v neposlední řadě podchlazení.

Pravidlo prevence

Nejjednodušším a zároveň nejdůležitějším pravidlem, jak se vyhnout lavině, je prevence. Je potřeba sledovat hlášení o lavinovém nebezpečí a do ohrožených míst vůbec nevycházet. Neměli bychom také na túry chodit sami a po cestě si všímat případných varujících příznaků – jestli sněhová vrstva pod nohama praská, jestli se v okolí nevytvořily na sněhu trhliny, zda máme pod nohama čerstvě napadaný sníh a jaký má podklad. Měli bychom se zajímat i o to, jaké teplotní změny proběhly v posledních dnech.

K výbavě na túry by měla patřit i skládací lopatka, s níž mohou začít hledat zasypaného ti, kteří byli po pádu laviny poblíž.

V případě jakýchkoli pochybností je rozumné dát se včas na ústup. Naopak stopy divoké zvěře mohou svědčit o tom, že projdeme bezpečně i my. Není-li zbytí a je nutné postupovat dál, můžeme v době chytrých telefonů kontaktovat pracovníky horských služeb, kteří raději pomohou preventivní radou, než aby později vyjížděli zachraňovat zasypané. K lavinové prevenci patří i některé osobní pomůcky. Osvědčila se například dvacet až pětadvacet metrů dlouhá pevná šňůra v křiklavě červené barvě, která se v případě nebezpečí odmotává a bezpečně přivede záchranáře k zasypanému.

Související…

Některé sopky jsou nestabilní a ujíždějí do oceánů. Posouvá se i EtnaZa tsunami člověk nemůže, za její následky už anoKdepak Havaj. Sopky v Itálii či na Kanárech jsou nebezpečnější

Důležitý je lavinový vyhledávač, česky nazývaný pípák. Je to malý vysílač na přesné frekvenci, kterou mají všechny vyhledávače stejné. V případě zavalení lavinou pak lze s pomocí stejných přístrojů, přepnutých na příjem, oběť přesně lokalizovat. Recco je zase kovová destička, která slouží podobně jako radarový odrážeč na malých lodích. Jejího majitele dovede pod sněhem najít pomocí vyhledávací techniky i třeba posádka prolétajícího vrtulníku. K výbavě na túry by měla patřit i skládací lopatka, s níž mohou začít hledat zasypaného ti, kteří byli po pádu laviny poblíž. Často totiž bývá oběť jen těsně pod povrchem a je možné ji vyhrabat. Naslouchejte také. Má-li člověk pod sněhem dostatek vzduchu, bude se snažit přivolat pomoc.

foto: Profimedia, zdroj: Science Daily

Tipy redakce

Proč se krade i písek z pláže? Je to cenná komodita, která mizí stejně jako voda

Proč se krade i písek z pláže? Je to cenná komodita, která mizí stejně jako voda

Loni v létě zaplatil jeden britský turista na Sardinii pokutu 1 032 eur, když byl...

Horská dráha: Původní zábava pro šlechtu teď má sloužit i k eutanazii

Horská dráha: Původní zábava pro šlechtu teď má sloužit i k eutanazii

Matějská pouť na pražském Výstavišti už běží nějaký ten pátek a zdá se, že...

Jak uchovávat elektřinu? Švýcarský start-up to zkouší s jeřábem

Jak uchovávat elektřinu? Švýcarský start-up to zkouší s jeřábem

Té reklamě se v podstatě nedá vyhnout: „Takže pane Sysel, takže vy chcete solární...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.