fbpx
Čína zkoumá odvrácenou tvář Měsíce. Svůj program spustila i Indie 2 fotografie
Záběr čínské sondy Čchang-e 4 z odvrácené strany Měsíce

Dobývání Měsíce už není jen záležitostí USA a Ruska. Zkoumají ho i jiné státy a přidávají se soukromé firmy

Zveřejněno: 7. 1. 2019

Když jsme před časem psali o nových závodech mezi Ruskem a Amerikou, jejichž cílem je trvalá základna na Měsíci, tak jsme pominuli další účastníky této nevyhlášené soutěže. Tuhle chybu ovšem nyní musíme napravit. Zatímco první mise k našemu vesmírnému souputníku byly vedeny ponejvíce záměrem ho poznat, nynější výpravy automatů na jeho povrch mají za cíl připravit  zde výstavbu základen. To, že letos 3. ledna přistála na odvrácené straně Měsíce čínská sonda Čchang-e 4 s vozítkem Nefritový králík, také není náhoda.

Odvrácená strana se nachází v radiovém stínu od Země, což může mít spoustu výhod, počínaje průzkumem vesmíru ničím nerušeným radioteleskopem a konče základnou, jejíž zařízení a provoz nemůže nikdo s pomocí radiového vysílání narušit…

Byliny nesmrtelnosti

To jsou pochopitelně zatím úvahy na úrovni spekulací. Čína prohlásila, že sonda i vozítko mají probádat Von Karmánův kráter v Aitkenově pánvi, jenž podle předpokladu vědců vznikl při dopadu velkého tělesa v rané době měsíčních dějin. Zajímavostí určitě je, že hustota měsíčních bazaltů na odvrácené straně Měsíce je daleko menší než na straně přivrácené.

Čínští vědci také chtějí při této výpravě zjistit, jestli by bylo možné v podmínkách nízké gravitace pěstovat rostliny. Jména sondy i vozítka odpovídají jménu nesmrtelné měsíční bohyně Čchang-e, Nefritový králík je pak její měsíční společník, který zde sedí ve stínu skořicovníku a roztlouká v hmoždíři byliny nesmrtelnosti. Mýtus o králíkovi byl vytvořen díky pozorování strukturovaného měsíčního povrchu, jenž v některých detailech toto zvíře může připomínat.

Z historie dobývání

Od 2. světové války bylo dobývání Měsíce čistě záležitostí USA a Ruska. Na jeho povrch poprvé 13. září 1959 dopadla do oblasti Mare Imbrium sovětská sonda Luna 2. V říjnu 1959 proletěla kolem odvrácené strany sovětská sonda Luna 3, která na Zem odvysílala její první fotografické snímky. V květnu 1961 vyhlásil americký prezident John F. Kennedy program Apollo, jenž měl dostat člověka na Měsíc.

Dvacátého července 1969 konečně na Měsíci přistáli dva členové posádky lodi Apollo 11.

Ovšem prvním měkkým přistáním na povrchu se mohli pochlubit v Sovětském svazu, když na Měsíci v únoru 1966 přistála Luna 9 a poslala domů první obrázky jeho povrchu a dokázala, že vrstva zdejšího prachu není tak mohutná, abychom se museli přistání obávat. Ještě v březnu téhož roku se stala sonda Luna 10 prvním měsíčním satelitem, a pak už si hlavní slovo vzali Američané.

Americký náskok

První úspěšný pokus Američanů o měkké přistání na Měsíci provedl 2. června 1966 Surveyor 1 a o rok později Surveyor 3 prověřil, zda měsíční povrch unese výsadkový modul s lidskou posádkou. Další americké sondy provedly chemický rozbor měsíční půdy a otestovaly, jestli a za jakých podmínek lze opět odstartovat k Zemi. Dvacátého července 1969 konečně na Měsíci přistáli dva členové posádky lodi Apollo 11 Neil Armstrong a Edwin "Buzz" Aldrin a opět se šťastně vrátili na Zem.

apollo 0156449195

Letos to bude 50 let od doby, kdy člověk poprvé vstoupil na Měsíc


Program pak pokračoval lety Apolla 12 až Apolla 17, přičemž ten šestý a doposud poslední, jenž na Měsíc dopravil člověka, se odehrál v prosinci 1972.

Záměr vypravit se k Měsíci a přistát na něm mají i další země. V každém případě je to Indie.

Během návštěv na Měsíci si američtí astronauté také krom vědeckých experimentů vyzkoušeli jízdu hned na třech měsíčních roverech. Sovětský svaz se zaměřil na automatické sondy. V září 1970 dopravila Luna 16 na Zem vzorky měsíčního povrchu a hned v listopadu téhož roku následující Luna 17 dovezla na Měsíc dálkově ovládané vozítko Lunochod 1, které tu najezdilo celkem 10,5 kilometru. Druhý Lunochod přistál na Měsíci spolu se sondou Luna 21 v lednu 1973 a urazil na jeho povrchu 37 kilometrů, přičemž provedl na sedm stovek experimentů s měsíčními vzorky. Na dlouhou dobu posledním „návštěvníkem“ Měsíce byla 18. srpna 1976 Luna 24, která dokázala získat vzorky horniny dokonce z hloubky dvou metrů pod povrchem Měsíce.

Kdo je další na řadě

Po sedmatřiceti letech nastala „doba čínská“, když 14. prosince 2013 dopravila sonda Čchang-e 3 na Měsíc vozítko Nefritový králík s celou řadou snímacích přístrojů a dvěma mechanickými rameny. Po více než pěti letech, tedy teď v lednu, jsme se dočkali další etapy čínského průzkumu. O záměrech Ruska i amerických plánech jsme již psali, ale záměr vypravit se k Měsíci a přistát na něm mají i další země.

Ještě letos v únoru má k Měsíci odstartovat loď izraelské společnosti SpaceIL na raketě Falcon 9.

V každém případě je to Indie, která k němu už v roce 2008 vyslala orbitální sondu Chandrayaan-1, která měla sbírat pro indickou vesmírnou agenturu ISRO data, jež by mohla dále využít, a také k Měsíci vyslala neřízený projektil. Nyní se Indie k Měsíci vrací, let sondy Chandrayaan-2 má být zahájen v únoru či březnu letošního roku a cílem je měkké přistání v oblasti měsíčného jižního pólu, kde by mělo být dokonce vysazeno vozidlo s příslušnou aparaturou pro vědecké pokusy.

Chystá se i Izrael

Ještě letos v únoru má k Měsíci odstartovat loď izraelské společnosti SpaceIL na raketě Falcon 9 a ponese na své palubě přistávací modul Beresheet. Tak jako mnohé další společnosti se SpaceIL původně účastnila soutěže Google Lunar XPrize, v níž ovšem žádný ze soutěžících neuspěl. To je i případ německého týmu PTScientists s podstatným podílem silných komerčních subjektů, jenž dokončuje projekt ALINA (Autonomous Landing and Navigation Module), v jehož programu je vysazení dvou roverů z dílny Audi na měsíční povrch.

Související…

Rusko chce letět vlastní cestou. Další závod o dobývání Měsíce je odstartovánCharlie Fink: Čekám na svou letenku na MěsícCo by bylo, kdyby neexistoval Měsíc?

Své ambice prezentují i indický tým Team Indus (opět ze soutěže Google Lunar XPrize), ovšem doposud si nesehnal dopravní loď, kterou měl poskytnout OrbitBeyond, a jejich další spolupráce je doslova ve hvězdách. A ještě jeden neúspěšný z Google Lunar XPrize – americký Moon Express. Ten chce k Měsíci letos vyslat Lunar Scout MX-1 a v příštím roce Lunar Outpost MX-2. Zatím však hledá finančně silné partnery. Jak vidno, národní prestiž a obrovský potenciál Měsíce (strategický i surovinový) jsou velice silnými motory, které jsou schopny do vesmíru dopravit i sny.

foto: Profimedia, zdroj: The Times

Tipy redakce

Je horší vinyl, nebo cédéčko? Planetu ničí i hudební streaming

Je horší vinyl, nebo cédéčko? Planetu ničí i hudební streaming

Streaming je dnes u mladých lidí nejoblíbenějším způsobem poslechu hudby . V...

Horská dráha jako zábava? Muž ji navrhl jako stroj na eutanazii

Horská dráha jako zábava? Muž ji navrhl jako stroj na eutanazii

Matějská pouť na pražském Výstavišti už běží nějaký ten pátek a zdá se, že...

Ondřej Profant: Pokud město neotevře data, tak jako

Ondřej Profant: Pokud město neotevře data, tak jako "smart" fungovat nemůže

S Ondřejem Profantem jsme se setkali na pracovní snídani, kde Piráti odhalovali...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.