fbpx

Jak se ujistit, že váš oblíbený parfém nebo makeup před vámi neokusila zvířata

Zveřejněno: 23. 11. 2018

V zemích Evropské unie si lidé v průměru na obličej nebo na tělo během dne nanesou sedm různých produktů, ať už jde o mýdlo, šampón nebo řasenku. Málokdo si během těch momentů uvědomuje, že si dává na tělo něco, co předtím laboranti testovali na zvířatech, která žila několik týdnů nebo i celé měsíce v mimořádném stresu a na konci své „služby“ jsou v mnoha případech ve zbídačeném stavu utracena. Naprostou většinu přitom potká tento osud zcela zbytečně. Krása a péče o pleť může být totiž bezbolestná pro všechny zúčastněné.

Související…

O kosmetice ze starých dobrých časů, která se dá i jístVybírejme kosmetiku s láskou k vlastní pletiPravidla přírodní kosmetiky: Vybírejte nosem i očima
 

Pojďme si hned na začátek ujasnit, co se rozumí pod termínem „pokusy na zvířatech“. Jak anglická, tak česká wikipedie se shodují na definici, „že jsou to člověkem cíleně prováděné úkony na zvířatech za konkrétním účelem“. Text čtenáři dále sděluje, že pokusy jsou součástí poznání člověka a stojí za pokrokem v medicíně a dalších přírodních oborech. Jsou ale obory, kde jsou experimenty na zvířatech v dnešní době už zcela zbytečné a rozhodně už nic a nikoho nikam neposunují. Týká se to i kosmetického průmyslu, i když bychom mohli jistě zabočit i k čističům v domácnosti, pracím práškům a tak podobně.

115 milionů zvířat

Každý rok je na celém světě bolestivě a většinou smrtelně testováno 115 milionů zvířat. To je podle odhadů téměř tolik zvířat, jako je na světě domestikovaných psích mazlíčků. Kosmetický průmysl si z tohohle obřího čísla ročně „ukrojí“ několik stovek tisíc povětšinou králíků, potkanů nebo myší. Jak vlastně takové testování vypadá?

Králík nemrká a jeho oči slzí mnohem méně než naše, proto se cizí látky nemůže zbavit.

Pokud už kosmetická společnost testuje na zvířatech, zcela jistě v laboratořích zkoumá, jestli člověk pod nánosem jejich makeupu nepřijde o zrak. Říká se tomu test oční dráždivosti. Králíkům se ingredience kapou přímo do očí, přesněji do jednoho oka. Zvířeti ještě předtím stříknou do žil látku, která ho naprosto znehybní, aby se daný kosmetický výrobek do oka lépe aplikoval. Dodejme, že na rozdíl od lidí, králík nemrká a jeho oči slzí mnohem méně než naše, proto se cizí látky nemůže zbavit. Takhle žije králík domácí dny, někdy i celé týdny a na konci testování má v lepším případě bolavé oko nateklé a hnisavé, v tom horším má místo oka obří rudý tenisový míček

Díky králíkovi

Poté je na řadě test kožní dráždivosti. Třeba na obalech barev na vlasy se vždycky dočtete, že si máte barvu nejprve zkusit aplikovat na ruku a počkat, jestli nedostanete alergickou reakci. A pokud ji dostanete, máte rychle běžet k nejbližšímu lékaři. Takový králík, na kterém jsou všechny ingredience testovány nejdřív, nemá k dispozici nejen doktora, ale ani léky na bolest.

Testování na zvířatech v kosmetickém průmyslu už je dnes prostě jen pohodlnost některých firem.

Celé dny je zavřený v kleci s oholenými zády, na která mu tým laborantů nanese všechny ty věci, které i po testování musí obsahovat text s varováním o možných alergických reakcích. Králík pro vás vyzkoušel, co všechno vám přípravek může udělat, například praskání kůže, vředy, otoky a záněty. Nezapomeňte mu příště před domácím barvením poděkovat. Nutno dodat, že pokaždé, když kosmetická společnost uvede na trh přípravek, který hlásá, že je lepší než ten, co vyráběli předtím, má nějakou novou zázračnou ingredienci nebo ho vyvinuli na lepším přístroji, vězte, že ho vždycky znovu otestovali na zvířatech.

Proč je to zbytečné

Když už jsme si řekli, co to je testování na zvířatech a uvedli si pár praktických příkladů, pojďme si taky na rovinu přiznat, že testování na zvířatech v kosmetickém průmyslu už je dnes prostě jen pohodlnost některých firem, podporovaná tichým souhlasem těch, co si jejich přípravky kupují. I když zastánci testování tvrdí, že je to nutné a pro člověka tisíckrát bezpečnější, není to pravda. Na internetu lze nalézt zajímavé počtení od ECEAE (Evropská koalice za ukončení pokusu na zvířatech) o výzkumech, které zcela jistě neměly vliv na léčbu závažných nebo jinak život ohrožujících stavů.

Od března 2013 nesmí firmy v zemích EU vyrábět ani dovážet kosmetické výrobky testované na zvířatech.

Příkladem zbytečných testů budiž studie z Německa v roce 2007. I když prsní implantáty nosí ženy od roku 1962 a všichni víme, že tělo je schopné silikon v hrudi tolerovat, pár vědců z Německa se rozhodlo vyzkoušet, jak na silikonový implantát v těle budou reagovat myši. Některým do místa ještě přidali bakterie, aby tak navodili stav pooperační infekce. Výsledkem studie byl závěr, že na rozdíl od lidí, se tělo myší snažilo silikon vyloučit. A tímto konstatováním testování skončilo.

A proč se to děje

Od roku 2007 jsme bezpochyby udělali velký krok kupředu. Od března 2013 nesmí firmy v zemích EU vyrábět ani dovážet kosmetické výrobky testované na zvířatech. Nikdo jim ale nezakazuje testovat na zvířatech pro země, které v Unii nejsou. Zákazy se dají obcházet i proto, že neexistuje plošná kontrolní organizace.

Firmy, které chtějí být součástí miliardového trhu se zkrášlujícími prostředky v Číně, musí nejdříve naplnit laboratoře králíky a morčaty.

Evropa se sice zavázala, že do několika let zasáhne i v ostatních zemích a zasadí se o to, aby králíci a myši zmizeli z kosmetického průmyslu už napořád, ale to se lehce říká a mnohem hůř plní. Od testování sice upouští dva kosmetičtí velikáni, jako je Japonsko a Jižní Korea, ale další obří země, Čína a Rusko, naopak v zákonech po kosmetickém průmyslu vyžadují, aby prováděl testy na zvířatech. Firmy, které chtějí být součástí miliardového trhu se zkrášlujícími prostředky v Číně, tak musí nejdříve naplnit laboratoře králíky a morčaty. I když si říkáte, že to, co si koupíte v zemích Evropské unie, je „Cruelty Free“, můžete se mýlit, protože vaše oblíbená značka sice pro Evropu netestuje, ale pro Čínu už ano.

Domácí a bez testů

Situace se ale pomalu mění k lepšímu i v „lidové“ republice. Třeba domácí produkty už nemusí být podle zákona nutně testované na zvířatech. Stále jsme ale ještě na míle daleko od toho, aby Peking ze svých zákonů vymazal nutnost testovat na živých tvorech i pro velké kosmetické firmy.

testovani zvirata 657115303

Jak tedy nakupovat kosmetické produkty tak, aby nás zbytečně nezatěžovaly vinou za velkou cizí bolest a utrpení? Jistota nákupu je produkt uvádějící na obalu certifikát „Cruelty Free“ doprovázený obrázkem králíka. Nebo vám vybrané zboží taky může oznamovat, že žádné jeho ingredience ani finální produkt nebyly testované na zvířatech. Co je důležité, je právě to slovo „finální“. Firmy se dost často snaží z nás udělat hlupáky a občas jen uvádí, že finální produkt nebyl testován, což v překladu znamená, že jednotlivé ingredience vyzkoušely oční rohovku nebo záda zmučeného králíka v kleci.

Produkty, které před vámi nevyzkoušelo zvíře, jsou bezpečné. Jen se testují pomocí počítačových softwarů.

Jistotou je certifikát HCS (Humánní kosmetický standard), který vám zaručí, že kupujete něco, kvůli čemu nikdo neumřel, nebo nestrávil týdny v bolestech. Pokud se chcete ujistit, že vaše oblíbená značka netestuje, zamiřte na webové stránky organizace PETA. Je taky důležité zmínit, že i když třeba velký koncern testuje, jeho jednotlivé menší firmy můžou mít jinou výrobní politiku.

Úplně nakonec malé ujištění. Produkty, které před vámi nevyzkoušelo zvíře, jsou bezpečné. Jen se testují pomocí počítačových softwarů, lidských buněk, které pocházejí třeba z kůže z plastických operací a podobně. Je to bezpečnější než zkoušet silikon na myších.

foto: Shutterstock, zdroj: Cruelty Free International

Tipy redakce

Jde ještě o klimatickou nouzi, nebo už paniku? 10 otázek a odpovědí o přehřívání Země

Jde ještě o klimatickou nouzi, nebo už paniku? 10 otázek a odpovědí o přehřívání...

Praha 7 vyhlásila v květnu stav klimatické nouze , jak ji (a nejen ji, ale celou...

Twitter uživatelům ukazuje, co mají rádi za reklamu. A někdy je dost mimo

Twitter uživatelům ukazuje, co mají rádi za reklamu. A někdy je dost mimo

Inferred interests neboli „odvozené zájmy“ je název funkce sociální sítě Twitter,...

Proč se krade i písek z pláže? Je to cenná komodita, která mizí stejně jako voda

Proč se krade i písek z pláže? Je to cenná komodita, která mizí stejně jako voda

Loni v létě zaplatil jeden britský turista na Sardinii pokutu 1 032 eur, když byl...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.