V neděli 9. září proběhne v Praze už sedmý veganský festival Veggie Náplavka. Tentokrát s podtitulem Future. Festival tedy bude, jak asi tušíte, zaměřený na propagaci novinek v u nás stále populárnějším veganském stravování a také se zaměří na jeho budoucnost.
Reklama
Proč tedy být veganem, anebo si to alespoň občas vyzkoušet? Povídala jsem si s Lindou Maruščákovou, hlavní organizátorkou Veggie Náplavky, psychložkou, koučkou, lektorkou individuálního rozvoje a také spoluzakladatelkou organizace Vegan Fighter, která festival pořádá.
Linda je na první pohled dáma, která ví, co chce, a jde si za svým. A vlastně i na první poslech. Je koučkou osobnostního rozvoje a stravování, trenérkou, píše do různých časopisů a na blog a jako správná vegan fighterka zápasí v thaiboxu. Organizace festivalu je tak vlastně jedním z jejích koníčků.
Proč bych neměla chybět na Veggie Náplavce?
Protože tam najdete největší výběr veganského jídla a pití na jednom místě u nás, tedy víc než 80 obchodů a restaurací, které se zaměřují na veganství.
Linda Maruščáková žije bez masa třicet let. Údajně se to dá přežít
Dál také bohatý doplňkový program pro dospělé i rodiny, živé foodshows a workshopy na různá témata, ať už jde o samotné vegan vaření, permakulturu, novinky v potravinách, ale i módě, až po sport, tréninky, osobnostní rozvoj nebo sdílenou ekonomiku.
Jako neveganka se u nás dozvíte určitě spoustu zajímavých tipů, které se týkají životního stylu i gastronomie.
A také se na náplavce bavíme o projektech na ochranu zvířat. Každý se tak může inspirovat, jak lze jednoduše pomáhat zvířatům. Možná je dobré přijít zkrátka jen proto, že Veggie Náplavka je jednou z největších vegan open air akcí v Evropě. Na jednodenní akce, jako je ta nedělní, dorazí 8 až 10 tisíc návštěvníků. Takže se tady můžete také setkat s velkým množstvím zajímavých lidí od nás i ze zahraničí.
Přinese mi festival něco zajímavého, i když nejsem vegan?
Programově i atmosférou jdeme cestou pozitivní nenásilné inspirace, takže naše akce rozhodně není určena pouze veganům. Možná vám to bude znít jako paradox, ale vítáme naopak velmi rádi hlavně nevegany a taky jich k nám hodně chodí. Jde nám o to, abychom nabídli alternativu. Jako neveganka se u nás dozvíte určitě spoustu zajímavých tipů, které se týkají životního stylu i gastronomie. A je pak jen na vás, co z toho vyzkoušíte nebo třeba zařadíte občas do svého jídelníčku.
V současnosti se už hodně ví o tom, že zvířata si plně uvědomují, co se s nimi děje.
Zajímavé jsou určitě praktické foodshows a workshopy. Letos bude například připravená taková malá „škola“ vegan vaření. Po ní by měl zvládnout připravit doma rostlinnou kuchyni opravdu každý. Dál tu bude třeba módní přehlídka oblečení z konopného vlákna nebo představení alternativ kůže z ananasu nebo hub, které v budoucnosti mohou nahradit zvířecí kůži. Oblíbené jsou také tréninky s námi, tedy s Vegan Fighters, pak také kreativní workshopy nebo od minulého ročníku workshopy vědomého rozvoje. Na naší další akci, které říkáme Veggie Vánoce, také volíme vegan restauraci roku.
Proč se vlastně člověk stává veganem? Není to dneska už spíš póza?
K veganství si k jako jakémukoli rozhodnutí v životě každý dojde svou cestou. Podle mne je ten nejčastější důvod opravdu etika, protože v současnosti se už hodně ví o tom, že zvířata si plně uvědomují, co se s nimi děje.
Takhle vypadala Veggie Náplavka v roce 2017
Uvědomují si bolest, strach, osamělost. A to všechno prožívají v obrovské míře ve velkochovech a transportech na jatka, které trvají dlouhé hodiny až dny. Ve velkochovech z podstaty věci nemohou uspokojit specifické potřeby svého živočišného druhu, o sociálních potřebách ani nemluvě. Ale to už dnes většina lidí ví.
Bio chovy jako alternativa nestačí?
Potřeby zvířat bohužel nelze stoprocentně naplnit ani v ekologických chovech, takže je to alternativa jen do určité míry. Tam se zvířata mají líp, jedou pak ale na stejná jatka stejným transportem.
Kromě toho, že netrápím zvířata, jsou ještě další důvody, proč se stát veganem?
Lidé si volí rostlinnou stravu určitě také proto, že je zdravější. Prestižní zdravotnické organizace ji ve vyvážené podobě doporučují už dlouhé roky, mnoho studií prokázalo například pozitivní vliv v prevenci většiny civilizačních onemocnění. My se často poslední roky setkáváme také s tím, že sportovci, kteří přejdou na veganství, najednou vidí, že se jim lépe trénuje. Včetně nás, proto jsme také založili před lety projekt Vegan Fighter, který v současné době sdružuje mnoho vegan sportovců a sportovkyň na profesionální i amatérské úrovni.
Pokud vynecháte ze svého jídelníčku živočišné produkty, snížíte svou uhlíkovou stopu podle posledních údajů o více než 70 %.
My sami jsme vlastně živým důkazem toho, že rostlinná strava funguje i třeba v bojových sportech, které jsou z hlediska fyzické přípravy jedny z nejnáročnějších. Máme mezi sebou národní, evropské i světové šampiony a šampionky, kteří na vegan stravu nedají dopustit dlouhé roky. Jedním z důvodů je lepší stravitelnost a rychlejší regenerace. Na letošním ročníku budeme mimochodem křtít náš nový projekt VeganFriendlyGym. Jde o online platformu, kde lidé mají možnost trénovat s lidmi, kteří tyto zkušenosti už mají.
Pro někoho je také zásadní, že jeho strava má pozitivní vliv na životní prostředí. To bude v budoucnosti hodně silný argument, proč nejíst živočišné produkty. Rostlinná strava je mnohem méně nákladná, obrovským způsobem šetří primární zdroje, zvířata ve velkochovech a následný zpracovatelský průmysl vyprodukují miliony tun odpadu. Pokud vynecháte ze svého jídelníčku živočišné produkty, snížíte svou uhlíkovou stopu podle posledních údajů o více než 70 %.
Někde jsem četla, že jeden hektar půdy uživí 1 masožravce a 14 vegetariánů. Nevíte, kolik je to v případě veganů?
Obvykle se uvádí 20, ale jsou to samozřejmě jenom odhady. Existuje na to ale spousta studií. Třeba podle aktuálně nejkomplexnější oxfordské studie publikované v časopise Science by v případě, že by se svět stravoval vegansky, kleslo využití zemědělské půdy o celých 75 %.
Rostlinná strava je zdravější a člověk, který nekonzumuje maso, nezanechá na planetě tak rozsáhlou uhlíkovou stopu
Tým z Oxfordu došel také k zajímavým číslům o efektivitě živočišné stravy. Získávání živočišných produktů poskytuje pouze 18% výtěžnost v kalorickém příjmu a zajišťuje pouze 37 % množství získaných bílkovin.
Když se ale stanu veganem, pravděpodobně budou moje náklady na stravování o dost vyšší, než když si v Tesku koupím rohlík a šunku. Dokážete odhadnout, kolik tak měsíčně projíte?
Naštěstí dnes můžete jít do Teska docela v pohodě i jako vegan a nijak vás to finančně nezruinuje. Cena jídelníčku je závislá na kvalitě, ať jste vegan nebo jíte maso. Junk food můžete jíst jako vegan i jako masožravec. To je na vás.
Praha taky platí po Berlínu za jedno z evropských měst s nejhustší sítí vegan restaurací.
Pokud jíte vyváženou stravu, plnou ovoce a zeleniny, nebude vás to stát o nic víc než konvenčně se stravujícího člověka s kvalitním, vyváženým jídelníčkem. V dnešní době má navíc téměř každý hypermarket svoji značku rostlinné stravy, a cena díky tomu šla výrazně dolů. Praha taky platí po Berlínu za jedno z evropských měst s nejhustší sítí vegan restaurací. Takže před deseti lety možná platilo, že se veganství prodraží a dá víc práce, ale dneska už v tom žádný velký rozdíl není.
Doporučila byste veganství komukoliv bez ohledu na zdravotní omezení a podobně? Třeba i dětem?
Světové zdravotnické organizace doporučují veganství pro všechny věkové kategorie včetně malých dětí a těhotných žen. Jde ovšem o vyvážené veganství, nemluvím pochopitelně o tom, že přestanete jíst maso a mléko a nahradíte je chipsy.
Co vitamín B12? Ten jsem já hodně řešila s mým synem, který jako batole odmítal cokoliv živočišného…
Ano, děti často přirozeně živočišné suroviny odmítají, na YouTube najdete v tomhle směru působivé video dvouletého chlapce, který mamince vysvětluje, proč nebude jíst chobotnici. Jinak B12 je jediná složka veganského jídelníčku, kterou je potřeba supplementovat, protože ji z veganské stravy nezískáte. Málo se ale ví o tom, že i ženy po padesátce, které se stravují konvenčně, by ho měly také dobírat, protože jsou v tomto směru rizikovou skupinou. Takže supplementace B12 se netýká jen veganů. Plus je dnes velké množství fortifikovaných potravin, do kterých je B12 přidáván.
Čistě ideologicky, kdybych žila na statku a měla bych vlastní krávu, kterou bych denně dojila, a pak ji po nějaké době snědla, byl by to pro vás problém?
Pokud se chcete podívat na „ideologickou“ stránku vaší otázky, pak by to mohl být problém spíš pro vás. Pokud byste k té krávě měla určitý pozitivní vztah a to zvíře zemřelo přirozeně, pak nevím, jestli by se vám chtělo sníst někoho, s kým jste strávila kus života, když máte na výběr jiné stravování. Krávy se dožívají kolem 20 let. A pak už by jí to bylo pravděpodobně jedno...
V případě zvířat lidi často používají jako jednu z obran racionalizaci. Při ní si zvnitřníte třeba postoj, že zvířata jsou na světě k jídlu.
Pokud byste ji ale po pár letech sama zabila, pak by se ve vás dost pravděpodobně musel nějakým způsobem vyřešit vnitřní konflikt mezi tím, že máte k někomu pozitivní vztah a zároveň ho zabijete. Psychologicky nám v podobných chvílích fungují takzvané obrany, které nám umožní jednat bez příslušné emoce – v našem případě tedy třeba lítosti, pocitu špatného svědomí.
V případě zvířat lidi často používají jako jednu z obran racionalizaci. Při ní si zvnitřníte třeba postoj: „Zvířata jsou na světě k jídlu.“ A pokud si to takhle nastavíte, začnete tomu natolik věřit, že vám to pomůže vnitřně ospravedlnit zabití někoho, ke komu máte zároveň pozitivní vztah, a nebudete díky tomu cítit emoce, které byste jinak cítit mohla.
To je ta situace, kdy milovníci psů úplně v pohodě jedí krávy?
Ano, přesně tak. Protože je to kulturně dané a oni mají tento postoj zvnitřněný a nepřemýšlí nad ním. Kdyby se ale narodili v Koreji, v klidu by snědli i psa. To je taková křehká hranice, kterou si posouváme sami v naší hlavě. A proto je podle mého názoru důležité si všechny tyhle kulturní a rodinné odkazy uvědomit. Až potom se můžete svobodně rozhodnout, co z toho, co vám předalo okolí, si chcete nechat, a co chcete vy sama jinak. Do té doby jen nevědomě opakujete to, co vás naučilo okolí, aniž o tom vlastně víte.
To je i případ mléka? Co je vlastně špatného na mléce?
Problém je v tom, že krávě se stejně jako u člověka tvoří mléko, jen když je potřebuje pro svého potomka. Proto, aby kráva „dávala“ mléko, musí mít tedy tele, které jí lidé vezmou, a mléko tak mohou místo telete dojit šest až osm měsíců oni. Mezitím se kráva znovu oplodní a cyklus porod-odebrání mláděte se několikrát opakuje. Pak je kráva zabita na maso a její potomci putují na jatka nebo do dalšího chovu.
Když jíte maso ze zvířat, tak to zvíře musí sníst pochopitelně xkrát víc rostlin, než jich sníte vy jako vegan, to si někdy lidé nestihnou uvědomit.
Skot je přitom velmi sociální druh a vy si za pár vteřin můžete vygooglit spousty videí, ale i studií o tom, jak kráva svoje telátko před odebráním brání úplně stejně jako jakákoliv jiná máma. To je velmi srdceryvná záležitost. Nedávno jsem viděla i případ, kdy kráva na pastvě tajně porodila, tele se jí podařilo schovat v nějakém křoví a tajně ho chodila krmit, když nebyla pod dohledem lidí. A dokázala to vše velmi propracovaně skrývat několik týdnů. To je aspoň pro mne velmi silný argument pro to, abych si vybrala rostlinné mléko. Na Veggie Náplavce proto letos podporujeme i projekt Bílé Minus, zájemci se díky němu dozví zajímavé informace a tipy o mléku. Dalším podobným projektem je NebuďTele.
Častým argumentem proti bývá to, že ta mrkev taky trpí…
Jo jo. Jsou i hezké výzkumy o tom, jak jsou rostliny senzitivní. Klasickým protiargumentem je minimalizace. Protože když jíte maso ze zvířat, tak to zvíře musí sníst pochopitelně xkrát víc rostlin, než jich sníte vy jako vegan, to si někdy lidé nestihnou uvědomit.
Takže cílem Veggie Náplavky není „pouhá“ oslava veganství, ale taky propagace a edukace?
Rádi bychom, kdyby si lidé sami a hlavně rádi odnesli podněty k přemýšlení a inspiraci. Třeba k tomu, že pokud mi začne vadit jíst prase, které je inteligentnější než pes, tak že je velmi jednoduché to v životě prostě začít dělat jinak. Rádi bychom, aby si lidé odnesli to, jaké konkrétně mají jiné možnosti, a třeba si je hned i prakticky na Veggie Náplavce otestovali.
Mimochodem, úplně jsme zapomněli na vás. Vy jste veganka přes 20 let, tenkrát to musela být docela rarita, ne?
To máte pravdu. A bez masa žiju dokonce už 30 let. Veganství se přidalo o pár let později. Mně se tehdy opravdu stalo to, že jsem se už nedokázala vnitřně srovnávat s tím, že pes je kamarád a zabít prase je OK. Už jako dítě jsem cítila, že je to logicky nějak špatně. Myslím, že děti nás můžou hodně naučit a posouvat svět dopředu tím, jak cítí věci jednoduše, jasně, bez různých komplikací, které někdy dospělým způsobuje „zdravý rozum“.
Pokud jim dospělí nenutí svoje pojetí světa, bývají děti vlastně i často svým způsobem moudřejší. Minimálně ve vztahu k planetě a zvířatům určitě. A podobně jednoduchý pohled a inspiraci k tomu, jak žít spokojeně nejen za sebe, ale jak při tom zároveň myslet i na zvířata a planetu, nabízí i Veggie Náplavka. Takže nikoho nepřemlouváme, ale srdečně zveme.
foto: Archiv Lindy Maruščákové a Shutterstock, zdroj: Veggie Náplavka
