fbpx
Lednicko-valtický areál, fascinující „zahradu Evropy“, milují turisté i kolaři Dalších 3 fotografií v galerii
Jedním z nejrozšířenějších způsobů, jak se po Lednicko-valtickém areálu pohybovat, je na kole.

Naše jihomoravská dopisovatelka zve čtenáře do kraje kolem Lednice a Valtic, možná největší komponované krajiny na světě. Cyklostezky, lichtenštejnské památky a k tomu všude vinné sklípky...

Zveřejněno: 27. 5. 2018

Pokaždé, když se blížím k jihomoravské Lednici, začne mi divně lítat tlak nahoru dolů. Malé městečko kousek od rakouských hranic mám ráda z mnoha důvodů. Mám ho skoro za humny, tak jsem tam co chvíli. V zimě má nostalgickou atmosféru. Taková ta krásná „díra“, kde skapal pes, jak říkáme na moravském Slovácku.

Můžete si tam zajet na skvělý hamburger s dýňovým dipem do místní burgrárny, na terinku z kachních jater do vyhlášené restaurace U Tlustých či se naložit do jodobromové koupele v místních lázních. Mimochodem, o co jsou nejmladší moravské lázně s třetihorní mořskou léčivou vodou a mini kolonádou menší, o to jsou rodinnější. Možná proto jsou tak oblíbené.

Související…

Šel za prací, která neubližuje světu. Našel ji v zahradě zámku LedniceJak umět rozeznat to nejlepší vínoJak se dožít 104 let? Kopat do stovky ve vinohradu

Nebo si můžete zajít zabruslit na Zámeckou Dyji, když máte štěstí na počasí. I na jihu Moravy totiž jednou dvakrát za zimu udeří mráz a zamrznou rybníky i línější vodní toky. V takovém případě si připadáte jako na obrazu Pietra Brueghela, vlámského malíře 16. století, který předznamenal žánr fantasy.

U Maurské vodárny, důmyslné stavby z konce 18. století, která Lichtenštejnům sloužila jako parní lázně i technické zázemí pro zavlažování sto pětasedmdesáti hektarového zámeckého parku, si pak můžete dát svařák. A s ním s promrzlým nosem postávat a pozorovat třeba vodní ptactvo. Tím ovšem výčet zimních aktivit téměř končí.

Zámek a minaret

Jakmile ale začne turistická sezóna, stane se z Lednice jedno z nejatraktivnějších lákadel u nás vůbec. V útrobách uliček skrývá totiž tohle dvoutisícové městečko jedinečnou stavbu – zámek Lednice. Vynoří se, když vjedete na malinké náměstíčko s věčně přeplněným parkovištěm. A taky cukrárnou, kde se v létě točí zmrzlina. Občas pleskne nějakému děcku na zem a hned je tam kopec vos.

profimedia 0295076195

Zámek Lednice

Zámek Lednice je nejnavštěvovanější památkou Česka. Novogotický skvost, který 700 let vlastnil vlivný rod Lichtenštejnů, mimochodem geniálních architektů i zahradníků. Ročně jeho interiéry projde 450 tisíc platících návštěvníků. Přilehlý zámecký park s francouzskou zahradou, známý svou unikátní ornamentální výsadbou, ještě o milion více. Na paty astronomickému číslu návštěvnosti šlape jen památková rezervace Český Krumlov, dokonce i oblíbená Hluboká nad Vltavou je ve statistikách až za Lednicí.

Zámek Lednice je nejnavštěvovanější památkou Česka. Ročně jeho interiéry projde 450 tisíc platících návštěvníků.

Můžete se tady projet kočárem taženým koňmi nebo pozorovat z loďky vyjíždějící z přístaviště u zámku dravce v korunách prastarých stromů. Vzpomínám si, jak jsme tady byli v první třídě se školou na výletě. Paní učitelka nám tehdy zaníceně vyprávěla, jak se zde točil film Na veliké řece – jeden z dílů známé pravěké trilogie. Cestou domů jsem si v zámeckém zahradnictví koupila na památku kaktus. Tehdy, v osmdesátém roce, stál 10 korun.

A teď se k tomu všemu ještě po desítkách let otevřel znovu minaret v zámeckém parku. Turecká věž postavená v ose zámku podle plánů architekta Josefa Hardtmutha na přelomu 18. a 19. století se cestou několikrát vynoří v cíleně vytvářených průhledech. Projít se k minaretu od Maurské vodárny kolem sto padesát let starých jehličnanů dovezených Lichtenštejny odněkud z Ameriky je balzám na nervy. Stokrát lepší než belgické pralinky.

Když vyšlápnete točité schodiště na 62 metry vysokou romantickou vyhlídku, připadají vám lidé dole jako mravenci. Za trochu adrenalinu při výstupu točitým schodištěm to ale určitě stojí. Otevře se vám totiž z tohoto místa scenérie celého Lednicko-valtického areálu. Ne nadarmo je tenhle překrásný kout jižní Moravy, který má víc než 280 čtverečních kilometrů, na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Genius loci v kostce.

Lichtenštejnské stavby – tzv. salety – zasazené citlivě do krajiny, mají v sobě cosi nepopsatelného. Apollonův chrám, Janův hrad, Rybniční zámeček, Belveder, Dianin chrám, Nový dvůr, kaple svatého Huberta uprostřed lesů... A další a další. Třeba takový zámek Valtice s roční návštěvností okolo 150 tisíc, kde vás do iluzorního světa bohaté barokní šlechty vtáhne kromě interiérů také zrekonstruované zámecké divadlo.

Do šlapek

Kdo tuhle fascinující krajinu projel o prázdninách na kole, ví, že se sem musí vrátit. Že si ho to zkrátka zase přitáhne. Lichtenštejnské stezky v Lednicko-valtickém areálu měří víc než 90 kilometrů. Vydat se můžete třeba na padesátikilometrovou trasu z Valtic na Pohansko, pak přes naučnou stezku Lužní les na Janův hrad, do Lednice a k Lednickým rybníkům.

A pokračovat pak můžete na Nový dvůr, Tři Grácie, ke kapli svatého Huberta, ještě dál na Rendez–vous a zpět do Valtic, kde si můžete prohlédnout barokní zámek s bylinkovou zahradou. Další den pak můžete zvolnit a vyjet si třeba 24 kilometrů dlouhou Lichtenštejnskou stezkou přes hraniční přechod Schrattenberg do Rakouska.

Projíždíte lužními lesy plnými vzrostlých dubů, jasanů a habrů a do toho slyšíte šumět stará říční ramena. Večer pak zapadnete do vinného sklípku, ochutnáte přesňáky s povidly a mákem pečené na plotně, domácí uzené a jste ztracená.

Když jsem se jednoho z cyklistů ptala, co ho do Lednicko-valtického areálu pořád dokola táhne, byl tu už víckrát, odpověděl mi: „To je jako droga. Už víme, proč se tady tomu říká zahrada Evropy. Projíždíte lužními lesy plnými vzrostlých dubů, jasanů a habrů a do toho slyšíte šumět stará říční ramena. Večer pak zapadnete do některého z vinných sklípků, ochutnáte přesňáky s povidly a mákem pečené na plotně, domácí slaninu a uzené a jste ztracená.“

profimedia 0368956019

Ochotníci v kostýmech císařského vojska před zámkem ve Valticích

Když se vám nechce platit osm nebo devět set korun za noc v některém z hotelů přímo v Lednici, můžete se za polovinu ubytovat v některé z vesnic v okolí – třeba v Hlohovci nebo Sedleci u Mikulova. I v Lednici ale najdete levnější a krásné penziony, kde se dá zároveň dobře najíst. Pětičlenný apartmán se tady dá pronajmout za 2400 korun na noc.

Vinné flow

Nedávno mi jeden vinař s básnickým střevem ze Sedlce u Mikulova vyprávěl, jak se právě u něj zastavují na degustaci cyklisté, projíždějící Lednicko-valtickým areálem kolem nedalekého rybníka Nesyt. Provoz v jeho degustačním stánku začne každoročně v květnu a ukončí ho kvůli velkému zájmu až v září. Představte si, že v pětatřicetistupňovém horku šlapete do pedálů, máte už za sebou padesátku, jazyk na vestě a nejradši byste se vrátili na základnu k orosenému půllitru. A najednou se před vámi vynoří zelená oáza a v ní tenhle stánek se skvělým vínem, klobásami či žebry na grilu, koláčky a slanými hospodskými tyčinkami. Neznám nikoho, kdo by v ten moment zaváhal. „Tady v tom místě je stejně nějaká zvláštní harmonizující zóna,“ tvrdil mi tenkrát onen vinařský guru. Prý tím místem o prázdninách projíždějí celé pelotony cyklistů. Průměrně je jich za den až tisíc. Věřím tomu. 

Za kvalitou vín stojí vápenné podloží místních půd a také zrcadlový efekt rybníka Nesyt, který odráží paprsky a vrací je zpět do viničných tratí.

„Za celou dobu se nestalo, že by se mi tu někdo v řadě u stánku pohádal, naopak. Lidi si tu dávají přednost, muži pouští před sebe ženy, děcka si tu v klidu vyhrají na hřišti. A vína? Za jejich kvalitou stojí vápenné podloží místních půd a také zrcadlový efekt rybníka Nesyt, který odráží paprsky a vrací je zpět do viničných tratí,“ pokračoval. A řekl mi ještě jednu krásnou věc. Totiž že se víno vyrábí s pomocí slunce a Boha.

Vína z Pálavy, kterou najdete na severozápadní hranici Lednicko-valtického areálu, to je další kapitola sama pro sebe.  Když se zeptáte zdejších vinařů, co jim každoročně nejrychleji „vyfičí“ ze skladu, potvrdí vám, že je to právě stejnojmenná Pálava. Jemně kořeněné, aromatické víno s kyselinkou, podobné tramínu, v jehož chuti a vůni hledají vínomilci kromě koření také muškát, vanilku či mandarinku. Ale především se v něm odráží místní terroir zdejších vápenitých půd.

Zkuste takový suchý ryzlink vlašský v pozdním sběru z Pálavy nabídnout svým hostům k italské kuchyni nebo k pstruhu s bylinkami. Nebo jim nalijte tamní muškát moravský, který se výborně hodí jako aperitiv k lehkým předkrmům nebo ke grilovaným krevetám s máslem. Budete za hvězdy.

Tipy redakce

Horská dráha: Původní zábava pro šlechtu teď má sloužit i k eutanazii

Horská dráha: Původní zábava pro šlechtu teď má sloužit i k eutanazii

Matějská pouť na pražském Výstavišti už běží nějaký ten pátek a zdá se, že...

Proč se krade i písek z pláže? Je to cenná komodita, která mizí stejně jako voda

Proč se krade i písek z pláže? Je to cenná komodita, která mizí stejně jako voda

Loni v létě zaplatil jeden britský turista na Sardinii pokutu 1 032 eur, když byl...

Jak uchovávat elektřinu? Švýcarský start-up to zkouší s jeřábem

Jak uchovávat elektřinu? Švýcarský start-up to zkouší s jeřábem

Té reklamě se v podstatě nedá vyhnout: „Takže pane Sysel, takže vy chcete solární...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.