Jeruzalém navštíví každý rok víc než jeden a čtvrt milionu turistů z celého světa, nechybí tu žádná barva pleti, jazyky všech kontinentů. Návštěvníci se do ulic Starého města sotva vejdou, ale trpělivě stojí dlouhou frontu u všech zásadních historických míst a objektů. Ač je všude turistický mumraj, atmosféra starého Jeruzaléma vysílá klid a mír.
Reklama
V Davidově městě nelze nenavštívit Zeď nářků. Každý den tu věřící i nevěřící do škvír zdi zasunou na 28 000 lístečků. Škvír na zasunutí je možná dost v ženské i mužské sekci, ale lístečků je příliš mnoho. Jeden vytlačuje druhý, ráno zastrčené udělají místo poledním a ty zase večerním, kupy se válejí po zemi.
Jsem si zcela jista, že všechna přání jsou hezká, a ať se týkají zdraví nebo lásky, všechna dohromady za řadu let nakumulovala energii, které říkáme pozitivní.
Zajímalo mě, co se s nimi dělá? Lístky s přáními se nevyhazují, ale shromažďují se. Když jich je dost, pohřbí je na Olivetské hoře. Tam se pochovávají již tři tisíce let nejbohatší nebo nejzasloužilejší občané. Naše prosby či přání k Bohu pak spočinou mezi nimi.
Jsem si zcela jista, že všechna přání jsou hezká, a ať se týkají zdraví nebo lásky, všechna dohromady za řadu let nakumulovala energii, které říkáme pozitivní. Koneckonců, v místě zázraků nečekáme nic jiného, ale přání exportu míru od „města měst“ do světa je společné pro všechny lidi, kteří Jeruzalém navštívili či teprve navštíví.
