fbpx

Kde se vzal a proč letnímu času už nedáváme moc šanci 2 fotografie
Světová mapa regionů, kde se používá letní čas.

V neděli 28. října 2018 jsme ve 3.00 opět posunuli čas o hodinu zpátky. Vrátili jsme se do "normálního času". Ten letní se má totiž zrušit. Chceme to?

Zveřejněno: 28. 10. 2018
Přečteno 5514x

Ikona českého odporu vůči posouvání času na letní a zpátky, pekař Stanislav Pecka, se před devíti lety odebral na věčnost. Vadí tedy změna času ještě vůbec někomu? A proč ho vlastně používáme? K matení školáků a posilování pocitu sounáležitosti občanů členských zemí Evropské unie?

Jako „letní čas“ je označována systémová úprava měření a udávání času, při které se v období mezi březnem a říjnem nepoužívá čas daný časovým pásmem, ale čas posunutý o hodinu dopředu. Účelem letního času měla být úspora elektrické energie, která by jinak byla spotřebována večerním osvětlením.

Čí to byl nápad?

Obhájci letního času tvrdí, že většina lidí je aktivnější večer než ráno, tedy před východem slunce. Prapůvodcem tohoto nápadu byl americký státník Benjamin Franklin v roce 1784, chtěl, aby lidé co nejvíc využili denního světla.

stanislav pecka

Odpůrce letního času pekař Stanislav Pecka v roce 2002.

Na našem území stejně jako v dalších částech Evropy byl letní čas zaveden v roce 1916, tedy ještě za Rakousko-uherské monarchie. Později byl ale zrušen a následně opět na pár let zaveden, například kvůli protektorátním úsporám.

Kuriózní je situace v USA a Kanadě, kde změna času na letní začíná dříve a končí později než v zemích Evropské unie.

Za 2. světové války byl letní čas v Protektorátu Čechy a Morava zaveden okupačními úřady, a to v letních měsících let 1940–1944 v rozmezí 1. dubna až 4. října. Tehdy byla hlavním důvodem ekonomická úvaha, že za lepšího využití denního světla se vyrobí více zbraní. Naposledy byl letní čas v Československu obnoven v roce 1979 a od té doby se s ním nepřestalo.

Někde ano, někde ne 

Letní posun času o hodinu dopředu je využíván téměř v celé Evropě kromě Islandu, kde to pro velké výkyvy v počtu hodin slunečního svitu během roku nemá význam. V Bělorusku se rozhodli od jara roku 2011 dodržovat „letní“ čas po celý rok, stejně jako v Turecku, kde se k témuž rozhodli na podzim 2016.

Zastánci dodržování jediného astronomického času mají silné důvody pro zrušení změny, včetně psychosomatických problémů i ekonomického hlediska.

Někde není letní čas logicky považován za nezbytnou úpravu, například kolem rovníku jsou rozdíly mezi dny v zimě a v létě nepatrné a změna by byla zbytečná.

Nic neušetří

Kuriózní je situace v USA a Kanadě, kde změna času na letní začíná dříve a končí později než v zemích Evropské unie, a to už druhou nedělí v březnu a první nedělí v listopadu. Některé státy však letní čas nepoužívají, takže cestující po severu Ameriky může být lehce zmaten.

Zastánci dodržování jediného astronomického času mají silné důvody pro zrušení změny, včetně psychosomatických problémů i ekonomického hlediska, protože změna času elektřinu stejně neušetří. A co běžní lidé? Jejich pohled na věc demonstruje hledanost tohoto pojmu, která je podle Google Trends mnohem větší na jaře než na podzim. 

 

 

foto: Profimedia

Jan Handl

Jan Handl

Má rád nové technologie a trendy, ale i historii a čtení. V obrovském množství informací se snaží odhalit ty nejdůležitější a nejzajímavější.



Související články

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.