fbpx
Zveřejněno: 14. 1. 2018

Podle týmu výzkumných pracovníků z Woods Hole Oceanographic Institution (WHOI), jejichž studie byla počátkem ledna 2018 publikována v časopise Science Advances, se na arktickém pobřeží dějí zásadní změny. Hladiny radia-228 se tam za posledních 10 let zdvojnásobily. Spolu s radiem se do oceánu dostávají živiny, uhlík, ale i chemikálie, které mohou mít na potravní řetězec a populaci zvířat dramatický dopad.

Výzkumný tým se domnívá, že tání mořského ledu přináší do oceánu více vody, která pak na pobřeží způsobuje větry, jež zase vytvářejí obrovské vlny. Velké vlny pak víří z mořského dna sedimenty a uvolňují i radium, které se přenáší na povrch a do otevřeného oceánu.

Stejný mechanismus pravděpodobně dokáže na Arktidu podobným způsobem dostat i výše zmíněné nežádoucí látky. To by mohlo mít významný dopad na ryby a mořské savce, potažmo na celý arktický ekosystém. Teplota by přitom začala stoupat mnohem rychleji.

profimedia 0032643436

Vědci zkoumají tloušťku arktického ledu. Jeho tání způsobuje i vlny, které roznášejí sedimenty.

Radium-228 slouží ke sledování

Vědci využívají radium-228 právě ke sledování toku materiálu z půdy a sedimentů do oceánu. Jedná se o přirozeně se vyskytující chemický prvek produkovaný radioaktivním rozpadem thoria v sedimentech. „Na rozdíl od thoria se ale radium rozpouští do vody, díky čemuž můžeme sledovat směr, kterým se dále ubírá,“ říká Lauren Kippová, hlavní autorka výše zmíněné studie.

Na základě měření z roku 2015 tým vědců v čele s Kippovou zjistil, že se koncentrace radia-228 v centrálním arktickém oceánu od roku 2007 podstatně zvýšily. Výzkumníci došli k závěru, že přebytečné radium muselo pocházet ze sedimentů ve východní sibiřské oblasti Arktidy v Rusku, největšího kontinentálního šelfu na Zemi.

Ten je totiž relativně mělký, s průměrnou hloubkou kolem 50 metrů, ale rozkládá se až 1 500 kilometrů od pobřeží a obsahuje obrovské množství radia a dalších chemických sloučenin. Vědci zároveň předpokládají, že výrazné oteplení klimatu snížilo objem arktického ledu. O to víc se vzdouvají vlny, které ze dna sbírají sedimenty a uvolňují stále více radia.

profimedia 0344088265

Sedimenty, které se do Arktidy dostávají z teplejších moří, mohou mít zásadní dopad na zdejší živočichy.

Eroze pobřeží znečišťuje oceán

Podle odborníků ale existují i další nebezpečné faktory, které výrazné klimatické změny způsobují. Větší vlny vytvářejí další erozi pobřeží a mohou do oceánu zanést více suchozemských sedimentů.

Oteplení může dále vést k rozmrazení permafrostu (silná podpovrchová vrstva půdy, která zůstává po celý rok zmrzlá a vyskytuje se hlavně v polárních oblastech), uvolnění více materiálu do oceánu, a zvýšit tak odtok řek i pozemních vod, které mohou do Arktidy opět přinášet více radia, uhlíku a dalších minerálů.

„Neustálé monitorování sedimentů, které se dostávají do arktických povrchových vod, je zásadní pro pochopení toho, jak měnící se klima ovlivňuje chemické, biologické a ekonomické zdroje arktického oceánu,“ píší autoři studie.

foto: Profimedia, zdroj: ScienceDaily

Tipy redakce

Profesor Jan Rak: Ráj na zemi přijde, až zjistíme, že si realitu tvoříme sami

Profesor Jan Rak: Ráj na zemi přijde, až zjistíme, že si realitu tvoříme sami

Je realita to, co vidíme? Nebo si ji každý z nás vytváří po svém? Co nám vlastně o...

Může palivo budoucnosti vyrobit slunce? Mohlo by. Na bázi fotosyntézy

Může palivo budoucnosti vyrobit slunce? Mohlo by. Na bázi fotosyntézy

Alternativní zdroje energie jsou oblíbeným zaklínadlem současnosti. Problém je...