fbpx

Den a noc simulují na palubě ISS umělým osvětlením. Roli hraje intenzita i barva 2 fotografie
zdroj: Shutterstock

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) je výzkumné zařízení, které slouží k provádění experimentů v mikrogravitaci ve vesmíru. Kolem Země obíhá po eliptické dráze v průměrné výšce 400 km. Jak na ISS prožívají astronauti dny a noci? Jsou podobné dnům a nocím na Zemi?

Zveřejněno: 2. 9. 2022

Kromě toho, že Země obíhá kolem Slunce po eliptické dráze, se také otáčí kolem své osy. A otáčí se opravdu rychle, rychlostí přibližně 1670 km/h. I při této rychlosti jí trvá téměř 24 hodin, než jednu otáčku dokončí. Jak se otáčí, část Země, která je obrácena k Slunci, zažívá den, zatímco část, která je před slunečním světlem skryta, zažívá noc. 

Dny a noci na ISS

ISS obíhá kolem Země obrovskou rychlostí 27 600 km/h a jeden oběh vykoná přibližně za 90 minut. Během té doby stráví zhruba polovinu času na slunečním světle a zbytek za zemským stínem. Při každém oběhu tak ISS zažije přibližně 45 minut denního světla a 45 minut tmy.

Za 24 hodin oběhne ISS Zemi šestnáctkrát. Během jednoho pozemského dne jsou tedy astronauti na palubě ISS svědky 16 východů a 16 západů Slunce. To může znít úžasně, z dlouhodobého hlediska to ale je spíše vážný problém.

V prvních hodinách jsou světla nastavena na vysoký jas, aby simulovala denní dobu. Když se astronauti podílí na náročnějších úkolech, světla vyzařují modřejší světlo, aby se zlepšila jejich bdělost. Ke konci dne se osvětlení přepne na teplejší tóny, aby podpořilo spánek a odpočinek.

Lidské tělo je totiž uzpůsobeno k tomu, aby fungovalo ve 24hodinových cyklech, a světlo hraje v řízení těchto cyklů významnou roli. Naše cirkadiánní rytmy jsou zvyklé na světelné vzorce na Zemi. Sluneční světlo nás nutí vstávat, zatímco tma podporuje spánek a nečinnost. Rychlé střídání slunečního světla a tmy se proto může podepsat na biologických rytmech astronautů. A pochopitelně nemůžeme dopustit, aby se astronauti na jedné z nejdůležitějších misí na světě cítili tak, jako by trpěli jet lagem. Proto je nutné vytvořit na palubě ISS „normální“ denní a noční prostředí. A jak je možno to na ISS simulovat?

1. Dodržováním časového pásma

Mezinárodní vesmírná stanice je nastavena na koordinovaný světový čas (UTC). UTC je celosvětový časový standard, který se určuje pomocí dvou faktorů:

Na základě standardu UTC jsou synchronizována všechna časová pásma na světě.

ISS je nadnárodní podnik, na kterém se podílí pět velkých vesmírných agentur, sídlících po celém světě. UTC byl tedy nejlepší volbou, protože usnadňuje efektivní spolupráci všech zúčastněných agentur.

2. Řízením osvětlení na ISS

Během prvních let mise bylo zjištěno, že přestože měli astronauti na spánek vyčleněno 8,5 hodiny denně, nebyli schopni se kvalitně vyspat. Proto bylo rozhodnuto o úpravě osvětlení. 

m shutterstock 381851452

Západ Slunce z ISS. (zdroj: Shutterstock)


Původní svítidla se zářivkami byla v roce 2016 nahrazena polovodičovými LED moduly, které mají ve srovnání se svými předchůdci výrazně vyšší životnost, jsou levnější a také lehčí. Díky jejich schopnosti vyzařovat různé vlnové délky s různou intenzitou se staly pro simulaci denního a nočního prostředí nejlepší alternativou.

Den v životě astronauta na ISS

Typický pracovní den astronauta ISS začíná v 6 hodin ráno UTC a končí ve 21.30 hodin UTC.  V prvních hodinách jsou světla nastavena na vysoký jas, aby simulovala denní dobu. Když se astronauti podílí na náročnějších úkolech, světla vyzařují modřejší světlo, aby se zlepšila jejich bdělost. Ke konci dne se osvětlení přepne na teplejší tóny, aby podpořilo spánek a odpočinek. Od půl desáté večer do šesti hodin ráno jsou světla ztlumena a nastavena na velmi nízký jas, aby kopírovala noc.

Byla přijata různá opatření, která mají zajistit, aby členové posádky ISS dodržovali běžný režim. Přesto, pokud si chce astronaut na chvíli vychutnat exotický výhled z vesmíru, může se vydat ke kopuli ISS a dopřát si celý „den“ každých 90 minut.

Související…

Mezinárodní vesmírná stanice skončí v roce 2031 v mořském hrobě
Jan Handl

foto: Shutterstock , zdroj: Science ABC

Tipy redakce

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...