Podle nového výzkumu mezi teenagery se kyberšikany mnohem častěji dopouštějí chlapci než dívky. Řada těch, kteří sami na síti někoho obtěžují, zažili dříve podobné chování vůči sobě. Mladí lidé se v případě kyberšikany dokážou navzájem lépe podpořit, ale často nevěří svým rodičům a o šikaně jim neřeknou.

Nové technologie logicky šikanu jen posilují. Mladí lidé jsou dnes zvyklí na to, že mohou být ve spojení s okolním světem 24 hodin denně. Pokud se tedy na sociálních sítích objeví krutý komentář, jsou zraňováni o to více, protože si status může přečíst prakticky každý. Podle výzkumu to ale mladé uživatele od dalšího přihlášení neodradí. Naopak na sociální sítě chodí dál a čtou si další zlomyslné příspěvky.

shutterstock 563227465

Ke kyberšikaně se přiznává procentuálně více chlapců než dívek.

Nepřátelští puberťáci

Podle výzkumu britské agentury Demos, jež se specializuje na digitální sítě, je kyberšikana daleko pravděpodobnější u chlapců než u dívek. Ke kyberšikaně nebo psaní urážek se přiznalo 32 procent chlapců a 22 procent dívek. Ještě větší byl rozdíl v případě, že teenageři "trolili" nějakou veřejně známou osobnost. Doznalo se k tomu 22 procent chlapců, ale jen 10 procent dívek. Obecně jako u klasické šikany ale platí, že mladí lidé, u nichž se silněji projevuje empatie a mají větší sebekontrolu, šikanují méně a šikanované spíše podporují.

Agentura Demos zkoumala mladé lidi ve věku šestnáct až osmnáct let. Výzkumníky zajímalo nejen jejich chování online, ale rovněž jejich reakce na síti na různé scénáře. Výsledky nedopadly pro teenagery moc lichotivě. Experti zaznamenali na sociálních sítích vysokou míru nepřátelského chování vůči vrstevníkům.

Šestadvacet procent respondentů se přiznalo k tomu, že někoho v online prostoru šikanovali nebo minimálně uráželi. Patnáct procent dotázaných připustilo, že se přidali k ostatním, kteří se naváželi do nějaké celebrity. Zde tedy zafungovalo stejně jako v případě klasické šikany stádní chování, kdy chcete být s většinou.

Z výzkumu vyplynulo, že řada teenagerů si připadala vtažená do situace, kdy někdo šikanoval nebo urážel jejich kamaráda, a oni sami cítili potřebu reagovat agresivně. Dokonce 93 procent z těch, kteří někoho online šikanovali nebo uráželi, sami prožili nějakou z forem kyberšikany nebo obtěžování.

Teenageři se navzájem podpoří

Pozitivní je fakt, že naopak 88 procent teenagerů tvrdí, že někdy poskytli emocionální podporu kamarádovi, kterého někdo urážel na sociálních sítích. Ze srovnání s jinými studiemi vyplynulo, že v případě kyberšikany spoléhají mladí lidé na podporu přátel daleko více než dospělí, kteří se dostanou do stejné situace.

Může za to ale rovněž nedůvěra v rodiče. Teenageři se často bojí, že jim rodič zabaví notebook nebo tablet, případně je bude obviňovat, že si problémy na sociálních sítích způsobili sami. Proto se raději ani rodičům s podobnými případy nesvěřují.

shutterstock 703909024

Šikanovaní teenageři hledají oporu u svých přátel více než u rodičů.

Návod pro rodiče

Jak by tedy měli rodiče postupovat, když zjistí, že jejich dítě někdo šikanuje na síti? „Směrem k dítěti je potřeba chovat se co nejvíce empaticky. Pokud je to možné, je dobré incident nahlásit ve škole, případně se obrátit rovnou na policii,“ vyjmenovává Sue Scheff, která se zabývá bezpečností a rodinnými vztahy na sociálních sítích.

„Nevymazávejte žádné důkazy. Veškerou konverzaci si uložte. Zvažte, jak je situace závažná, a případně vyhledejte společně s dítětem profesionální poradenství, které vám pomůže nepříjemnosti zvládnout,“ dodává Sue Scheff.

Pro oběti kyberšikany

Oběť kyberšikany by podle expertky na agresora neměla nikdy reagovat. „Je to velmi obtížné, pokud však reagovat budete, je pravděpodobné, že se šikana bude stupňovat. Využívejte proto nástroje, jakým je například na Facebooku blokování uživatelů. Obraťte se s prosbou o pomoc na rodiče, někoho dospělého, případně opět incident nahlaste,“ radí Sue Scheff.