fbpx

Podle výzkumu amerických sociologů nemá stále více lidí ani jednoho blízkého přítele. Je to důsledek trendu, kdy všem dětem tvrdíme, že jsou něčím výjimečné.

Přečteno 8803x

Máme sice tendenci svalovat vinu na sociální sítě, u nich ale záleží na způsobu využití. Internet může lidi naopak více spojovat než rozdělovat. Profesor Hazel Markus ze stanfordské univerzity má jiné vysvětlení. Za samotu může přehnaný důraz na naši jedinečnost.

Související…

Je samota nebezpečná? Zde je 5 mýtů o osamělostiOnline seznamky jako bludiště vlastní samotou Jedináčci jsou v dospělosti často single. Víte proč?

Nezávislost, jedinečnost a autonomie – to je trojice vlastností, na které nejen americká, ale celá západní společnost klade velký důraz. Umět se postarat sám o sebe je možná praktické, má to ale i svou stinnou stránkou. Tím, že se snažíme vše zvládnout sami, se vzdalujeme od ostatních lidí. Je ale přitom známé, že kromě jídla a bezpečí je sociální kontakt tím, co pro své psychické zdraví nutně potřebujeme.

Bohatí jsou na tom hůř

Čím jste schopni uplatňovat tři výše zmíněné vlastnosti efektivněji, tím větší je pravděpodobnost, že vyděláte více peněz. Bohatí lidé jsou na tom tedy z hlediska samoty hůře. Zatímco boháči mají pocit, že musí zvládnout vše sami, ti chudší si více uvědomují své limity, a mají tudíž silnější sklony ke kolektivismu. 

Z lidí se stávají workoholici, kterým na přátelské či partnerské vztahy nezbývá čas

Dnešní společnost přitom žije v přesvědčení, že člověk má jen to, co si sám zaslouží. Většina z nás toto nastavení uznává a snaží se splnit si svůj americký sen. Kupodivu to neplatí jen pro ty, co se v západní kultuře již narodili. I ti, kteří do Evropy či Ameriky emigrovali, se přesunuli za lepším a rovněž dělají vše pro to, aby tento sen naplnili. Všechno tohle vede k tomu, že se z řady lidí stávají workoholici, pro něž je práce na prvním místě. Na navazování hlubších přátelských či partnerských vztahů jim zkrátka nezbývá čas.

Otevřete se a sdílejte

Nemáme-li žádného blízkého přítele, nemáme jednoduše s kým sdílet naše pocity, přání a obavy. Dobrý kamarád nebo partner je zkrátka někým, před kým můžeme být sami sebou. Podle Brené Brownové z houstonské univerzity uděláme první krok už tím, že se vůči druhým jako první otevřeme sami. Když se svěříme druhému, dáváme mu tím prostor, aby sám učinil totéž. Podobné zážitky popisují i účastníci skupinových terapií. Stačí, aby jeden sdílel svoje pocity, poté se k němu přidají další.

Udělejte první krok – sami se otevřete druhým

Měli bychom si uvědomit, že nemusíme být na všechno sami. Když si přiznáme své limity a necháme si pomoci od ostatních, bude se nám mnohem lépe pracovat, vést domácnost, vychovávat děti. Každý z nás má v životě výzvy, které musí překonat. Podle odborného serveru PsychologyToday je ale někdy dobré namísto důrazu na jedinečnost vyzdvihnout spíše to, co nás jako lidi spojuje. Každý jsme sice jedinečný, nakonec jsme ale všichni jenom lidé.

foto: Shutterstock, zdroj: PsychologyToday

Kamila Steinbachová

Kamila Steinbachová

Žena, přítelkyně, chovatelka koček, kreativní psavec a milovnice filmů.



Související články

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.