fbpx

Zveřejněno: 26. 4. 2017

Kromě toho, že můžete celý den vysedávat za oknem a pozorovat ulici, tvrdit, že „za vašich časů bylo lépe“, a je vám dovoleno beztrestně chodit mezi lidi v teplácích na gumu, život po šedesátce nabízí i jiné (a mnohem lepší) kratochvíle. Teď vážně, jaké to jsou, se dozvíte v následujících řádcích. 

Nedávno jsem zažila v tramvaji epizodní příhodu. Nastoupila jsem a všechna sedadla byla obsazená. Paní tak kolem pětatřiceti mi nabídla svoje místo a rozpovídala se: „Vy se máte, jdete jenom s kabelkou, to já táhnu nákup, čistírnu a ještě jdu pro malého do školky.“ Mám mít výčitky svědomí? To rozhodně ne. Taky jsem nosila nákup i čistírnu a chodila pro děti do školky. Ale teď už nemusím. Mohu, ale jenom tehdy, když chci. A tak jsem si v tu chvíli začala v duchu sčítat přednosti života po šedesátce. A nedopadlo to špatně. Držím palec nahoru.

zivot po sedesatce shutterstock 319257278

Trochu nás těší, že nám mladí moc nerozumí, ba dokonce, že domnívají, že nám nejspíš přeskočilo nebo, že nám to už fakt moc či dokonce vůbec nemyslí. Ale myslí, a moc dobře, přátelé! Lehká přezíravost je kořením života a my si ji rádi dopřáváme a užíváme.

Nic nemusíme, ale všechno můžeme

Je to úžasný pocit žít bez povinností. Ráno se můžeme s klidným svědomím sami sebe ptát: „Co budu dneska dělat?“ aniž by nás tlačil čas, šéf nebo rodina, že něco nestíháme. Třeba nebudeme podnikat nic, anebo vybereme z tisíce věcí, které volají po chvilce našeho času. Máme ho dost a můžeme se sami rozhodnout, co a zda vůbec budeme dělat a kdy. Obvykle jsme samozřejmě zaměstnáni, vždyť nicnedělání je nuda sama o sobě a to je k usoužení. Ale důležitá je svoboda rozhodnutí.

Žijeme život s nadhledem.

V mládí člověka vytočí i kdejaká hloupost. Věřte tomu, že v pokročilejším věku se to nestane. Máme spoustu zkušeností a úplně obrazně řečeno víme, kam jsou okna, a lapidárně řečeno bezpečně víme, co se stane, když sáhneme na rozpálenou plotnu.

Dobře víme, kdo je kamarád

Kdo si jenom hraje na našeho přítele, nás už opravdu na švestkách nenachytá, jeho telefonní číslo už jsme z telefonního seznamu dávno vymazali a neznámá čísla přece nezvedáme. Ten, kdo je opravdu kamarád, se s námi během dlouhých let těšil z našich radostí a přežil s námi i mnohé strasti a problémy, které se nám připletly do života. Setkali jsme se se spoustou lidí, a proto už umíme velmi rychle a přesně poznat, kdo je kdo. Jenom ti, kteří s námi zůstali, jsou skuteční přátelé.

zivot po sedesatce shutterstock 106684196

Jenom ti, kteří s námi zůstali, jsou skuteční přátelé.

Říkáme věci na rovinu, bez obalu

Má to bezesporu jisté kouzlo, když se pustíme do hodnocení nejrůznějších situací s lehkou ironií až sarkasmem. Trochu nás těší, že nám mladí moc nerozumí, ba dokonce se domnívají, že nám nejspíš přeskočilo nebo že nám to už fakt moc, či dokonce vůbec nemyslí. Ale myslí a moc dobře, přátelé! Lehká přezíravost je kořením života a my si ji rádi dopřáváme a užíváme.

Nemusíme v sexu hrát první ligu

Je to osvobozující období. Jsme bez rodičovských povinností, s časem si nakládáme, jak chceme, neřešíme malichernosti ani se nemusíme pitvořit, hlídat figuru a slova. Jsme takoví, jací jsme, a to oba. Tak proč se hnát za výkonnostními rekordy? Je to ostatně nuda.

Své pocity nemusíme veřejně sdílet

A jsme zase u toho – můžeme, ale nemusíme. Své pocity, dojmy, zkušenosti, názory klidně veřejně sdílet můžeme, ale jenom tehdy, když chceme. Nemáme nad sebou žádný tlak, žádný příkaz doby, že je to tak moderní. Do života si pustíme jenom takovou technologii, jakou chceme, jaká nám pomůže a má pro nás smyl. Sdílet svůj život s cizími lidmi nemusíme. To si raději na facebooku založíme tajnou skupinu – rodiny nebo přátel.

 

Čtěte také:

Po jakém čaji omládnete a který zajistí psychickou pohodu?

Čtyři lžíce olivového oleje denně mohou ochránit vaše srdce

Špatný den? Poučte se z něj hned teď!

foto: Shutterstock

Tipy redakce

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...