fbpx

Pražská panelová diskuse k výsledkům světového Klimatického summitu odrážela bezradnost planetárních vůdců. O povzbudivý závěr se postarala Soňa Jonášová z Institutu cirkulární ekonomiky

Zveřejněno: 8. 10. 2019

První polovina diskusní hodiny na Právnické fakultě se (nepřekvapivě) zadrhla na osobě Grety Thunbergové. Dva starší muži v sále – filozof Václav Bělohradský a prorektor pro vědeckou činnost UK Jan Konvalinka – varovali před trivializací problému. „Personifikace debaty je nebezpečná, musíme k ní přistupovat racionálně, nelze aplikovat kýčovité rozdělení na zlé politiky a hodné občany,“ řekl posluchačům Konvalinka.

Bělohradský ironicky zavzpomínal, že za časů studené války mladí lidé na Západě se stejným zápalem bojovali za světový mír a proti rozmísťování raket s nukleárními hlavicemi. „Už jsme si téměř odvykli přemýšlet tímto způsobem. Ale myslím, že ta nukleární katastrofa je pořád ještě více pravděpodobný scénář, než že nás zahubí fosilní paliva,“ zavěštil.

Premiér a prezident: Mají se čím chlubit?

Je třeba říci, že další starší muž mezi panelisty, exministr životního prostředí Bedřich Moldan, zaujal k mladým aktivistům docela odlišný postoj. Po racionální diskusi se podle něj volá už od roku 1988, kdy byl založen Mezinárodní panel pro změny klimatu (IPCC).

Příští rok má být rokem revize Pařížské dohody, avšak nezdá se, že by bylo dosaženo nějakého pokroku.

„Mezitím se moc nepokročilo. O dekádu později přišel neúspěšný Kjótský protokol a o další dekádu Pařížská dohoda, s níž se premiér i prezident rádi chlubí, neboť prý plníme všechny závazky. Jenže neprávem – závazky pro jednotlivé státy v dohodě nejsou, všichni slíbili udržet globální oteplení do roku 2050 pod hranicí 1,5 stupně. A tento závazek neplní žádná země na světě. Greta jen emotivním způsobem opakuje poselství stovek vědců, totiž že neděláme dost.“

jan konvalinka vaclav belohradsky

Zprava filozof Václav Bělohradský, prorektor pro vědeckou činnost UK Jan Konvalinka a v pozadí Bedřich Moldan. Těžké téma, těžké vysvětlování


Podle Moldana je výraz “klimatická krize”, s nímž nyní operují aktivisté, oprávněný. Příští rok má být rokem revize Pařížské dohody, avšak nezdá se, že by bylo dosaženo nějakého pokroku. „Jedinou světlou výjimkou je Evropská unie. Současná Evropská komise bere klimatickou agendu vážně a pokusí se zpřísnit vlastní cíle. Můj soukromý odhad je, že ČR se nakonec k těmto cílům přihlásí,“ pokusil se environmentalista a profesor o optimistický závěr.

Máme úspěch... a taky problém

Radní pro školství na pražském magistrátu za Pirátskou stranu Vít Šimral přiznal, že ač je mu teprve třicet let, cítí již vůči generaci aktivistů generační rozdíl. Poukázal však na to, že ačkoli mohou být nukleární zbraně stále ještě větším rizikem, chápe postoj aktivistů, že školní hodiny věnované na civilní obranu – nesoucí dnes název POKOS (Příprava občanů k obraně státu) – se jeví jako ztráta času.

Když budeme pozorně naslouchat nejen klimatologům, ale také lesníkům a vodohospodářům, můžeme už do roku 2030 nebo 2040 udělat velký pokrok.

Prorektor Konvalinka ve druhé polovině diskuse připomněl obrovský pokrok, jaký planeta jako celek v posledních letech učinila. S nedostatkem potravin se dnes například potýká už jen deset procent globální populace. „To je fascinující úspěch – a současně problém. My ty emise neuspoříme, jak se někteří domnívají. Musíme vymyslet technické řešení. Ale já jsem přesvědčen, že po masívních investicích do vědy to dokážeme. V současnosti zatím nemáme šanci...“

vit simral sona jonasova

Radní pro školství na pražském magistrátu Vít Šimral a Soňa Jonášová z Institutu cirkulární ekonomiky


Soňa Jonášová z Institutu cirkulární ekonomiky (INCIEN) do ponuré atmosféry vdechla trochu čerstvého vzduchu: „Výtky české veřejnosti vůči Gretě jsou přehnané. Viděla jsem zkušenější řečníky před týmž publikem pronášet méně významné projevy, většinou je četli z papíru a měli menší ohlas. Ona to zvládla napoprvé výtečně.“

Energie z bioodpadu

Do budoucna se prý dívá s nadějí. „Když budeme pozorně naslouchat nejen klimatologům, ale také lesníkům a vodohospodářům, můžeme už do roku 2030 nebo 2040 udělat velký pokrok. V mém oboru se třeba ukazuje, že kdybychom dnes přestali odvážet na skládku 40 procent bioodpadu, jsme schopni získat tolik biometanu, že by to v běžném městě stačilo na provoz MHD. Zbytek se může stát třeba kvalitním přírodním hnojivem.“

Publikum i panelisté ožívají, dokonce i Václav Bělohradský, který se víc než změn klimatu obává zbraní hromadného ničení, mimovolně kýval na souhlas. „Tato opatření leží už dnes na stole. Je třeba jen ustát tlak lobistů a opakovat jim, že se jedná o cenné zdroje. Já osobně jsem optimistka,“ uzavře zakladatelka INCIENu.

Související…

Proč jít na Noc vědců? Dovíte se víc o ekologii a můžete si třeba i zapitvatBedřich Moldan: Revoluce není třeba, klimatická změna má i svůj potenciálPostoj ke klimatu si nevybíráme. O tom, zda je nám sympatická Greta, rozhodla příroda

foto: Shutterstock a René Volfík, zdroj: Noc vědců

Tipy redakce

Twitter uživatelům ukazuje, co mají rádi za reklamu. A někdy je dost mimo

Twitter uživatelům ukazuje, co mají rádi za reklamu. A někdy je dost mimo

Inferred interests neboli „odvozené zájmy“ je název funkce sociální sítě Twitter,...

Jde ještě o klimatickou nouzi, nebo už paniku? 10 otázek a odpovědí o přehřívání Země

Jde ještě o klimatickou nouzi, nebo už paniku? 10 otázek a odpovědí o přehřívání...

Praha 7 vyhlásila v květnu stav klimatické nouze , jak ji (a nejen ji, ale celou...

Proč se krade i písek z pláže? Je to cenná komodita, která mizí stejně jako voda

Proč se krade i písek z pláže? Je to cenná komodita, která mizí stejně jako voda

Loni v létě zaplatil jeden britský turista na Sardinii pokutu 1 032 eur, když byl...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.