fbpx

Podivný rok má před sebou konec: advent, Vánoce, silvestra. A pak zmiz, ty odporný čase, nikomu nebudeš chybět. Pro rok 2020 je příznačné, že nám chce i svůj odchod pěkně osladit, neměli bychom se nechat, myslí si Karel Křivan

Zveřejněno: 27. 11. 2020

Jeden (a taky třeba psychiatr Jan Cimický) by řekl, že je čas se zklidnit. Pokusit se zapomenout na dobu, kterou právě žijeme, a udělat si dobře. Vánoce jsou přece svátkem nového začátku, setkávání, tajemství a naděje. Je jedno, jestli věříme v narození Spasitele nebo se jen těšíme na konec tmavých dnů či hodiny lenošení před filmy a pohádkami, které známe nazpaměť. Toto období se dá zvládnout bez hluku a konzumu. Je krásné a osobité samo o sobě. Je ovšem otázka, jestli nám to „zklidnění“ letos pomůže. A tím „nám“ myslím celou naši přibrzděnou společnost.

Mám rád, když na Štědrý den odcházím od mámy na poslední metro ztichlými Dejvicemi, které pamatují moje dětství a mládí, okna svítí, ulice jsou prázdné, ale ne úplně. Sem tam potkáte jiné noční chodce, spíše dvojice, které spěchají na půlnoční nebo se spolu někam zašít. A ta půlnoční mše je jen záminkou pro propustku z domova. Sem tam zastaví auto a nabere netrpělivě přešlapujícího kluka, ostatní se v autě smrsknou a uhání se na večírek. Je to noc „básníků bláhových“ jako žádná jiná. I letos si ji takovou můžeme udělat. Tak v čem je problém?

Vzhůru do nákupů 

Inu, můžeme se rozhodnout pro nekonzumní Vánoce. Žádné dárky, jen láska. Jenže tím zklameme ty hodně postižené letošním nečasem. Spousta obchodníků a živnostníků nemá do čeho píchnout. Chceme-li jim udělat aspoň trochu radosti, měli bychom naopak rozjet velmi komerční Vánoce. Nakupovat jako diví.

Otevřou-li obchody, pak samozřejmě vyrazme do těch dosud zavřených a pomozme jim živit naději, že to zvládnou.

U svého kavárníka kafe tak na půl roku, v hospodě alespoň jedno sváteční jídlo, v malém e-shopu nějaké ty radosti pro blízké. Otevřou-li obchody, pak samozřejmě vyrazme do těch dosud zavřených a pomozme jim živit naději, že to zvládnou.

Vánoce nezávislosti

A tak se letos komerční Vánoce stanou vlastně Vánocemi původními. Vánocemi podané ruky a pochopení těžkého momentu toho druhého. Nyní není doba na uzavření se do sebe a rozjímání. Budou to asi první Vánoce v životě většiny z nás, kdy nakupování nebude nic nepatřičně nevánočního. Vyžaduje to přemýšlení. Nevolám po plných vozících jídla a pití z řetězců.

Víno spíš koupím v obchodě s vínem, knihy v obchodě s knihami, maso, sýry, hořčici a jiné dobroty v obchodě jednoho farmáře. Ne proto, že je to trendy, ne proto, že je to zdravé, ale proto, aby těm lidem neskončil jejich sen o svobodě. Moje zkušenost je, že většina lidí podniká pro onen (jiným těžko vysvětlitelný) pocit nezávislosti. Letošní rok jim tuto nezávislost vzal. Nebo ji hodně ohrozil. Čím víc dárků, tím víc radosti nejen pro obdarované, ale i pro ty, kdo je vyrobili, i pro ty, kteří vám prodali. Štědrovečerní noc mám rád. Letos budu i rád nakupovat.

Související…

Budoucnost českých e-shopů? Zůstane tu dvacet velkých hráčů, říká Eva Knirschová
Michael Sidó

foto: Shutterstock

Tipy redakce

Co přineslo na Zemi život? Nejspíš vznikl díky činnosti pevninských sopek

Co přineslo na Zemi život? Nejspíš vznikl díky činnosti pevninských sopek

Vznik života je pořád ještě pro nás zahalen tajemstvím, tedy pokud nejsme...

Písek z pláží nekradou jen turisté. Je to podobně cenná komodita jako voda

Písek z pláží nekradou jen turisté. Je to podobně cenná komodita jako voda

Loni v létě zaplatil jeden britský turista na Sardinii pokutu 1 032 eur, když byl...