fbpx

S předním českým psychiatrem o tom, jak na lidskou psychiku působí kombinace blížících se Vánoc a koronavirových opatření, jak bojovat s úzkostí, která s tím vším souvisí, a jak se chovat i u stromu zodpovědně a ohleduplně

Zveřejněno: 6. 12. 2020

I když se zdá, že epidemie koronaviru v Česku ustupuje, stále není jasné, jak to bude vypadat na Vánoce a s jakými omezeními budeme muset i pro tento sváteční čas počítat. Restrikce trvají dlouho, nejistota se stupňuje, někteří propadají beznaději, v jiných se probouzí vztek a zlost. A je možné, že tyto pocity se budou s blížícími se svátky stupňovat. O tom, jak situaci zvládat a jak s takovými stavy bojovat, jsme si povídali s doktorem Janem Cimickým, předním českým psychiatrem a taky neobyčejně laskavým a sympatickým člověkem.

Dá se nějak shrnout, jak vlastně koronavirová opatření dopadají na psychiku?

Dlouhodobé a zároveň stále se měnící pokyny psychiku zatěžují, překotné změny vedou ke zmatku a nejistotě, co je vlastně aktuálně platné. A může to vést až k obsedantnímu kontrolování vlastní aktivity. Jsou narušeny základní principy, které jsou nutné pro harmonii, což je náš zakódovaný program. Jde nám o pocit jistoty, bezpečí a snadné orientace. Doba koronavirová všechny tyhle principy narušila, nebo dokonce zpochybnila. Lidé se cítí nejistě, méně bezpečně a neorientují se, nevědí, jakou informaci si vybrat, respektive, která je ta správná. A média to protichůdnými provoláními ještě víc komplikují.

Je pravda, že se restrikce mohou na něčí psychice trvaleji podepsat a může jim i trvat, než se adaptují na rozvolnění, a budou mít třeba problém se zase scházet s lidmi?

My to už teď pozorujeme především na reakcích dětí. V první vlně se objevily úzkostné stavy u dětí nižších ročníků, které se pod vlivem informací bály vycházet ven, teď se situace opakuje. Starším dětem, jinak uvyklým na komunikaci pomocí počítače, najednou a paradoxně začali chybět spolužáci jako živé bytosti, nikoliv jako přátelé na Facebooku.

Jako by se trochu utlumil strach z projevů onemocnění a převládla obava z budoucnosti, z možné ztráty práce a z ekonomických, tedy finančních obtíží.

Nouzový stav a karanténní režim ale není tak přísný a nebude trvat tak dlouho, aby se dalo očekávat, že by u většího počtu lidí poznamenal trvale či přechodně jejich vztahy. U úzkostných jedinců bude nějakou dobu asi přetrvávat jistá opatrnost.

A do toho přijdou Vánoce. Jak podle vás lidé snášejí vidinu toho, že budou letos výrazně odlišné než jindy?

To uvidíme, až Vánoce proběhnou. V tuto chvíli ještě nevíme, jakou budou mít podobu. Rozhodně budou dnešními opatřeními ovlivněné. I přes ta omezení ale lidé zřejmě nebudou chtít na naplnění svátku mnoho měnit. Budou to možná omezenější svátky, bližší někdejšímu pojetí Vánoc, které lidé trávili doma, v rodinném kruhu.

Nastupující advent dává každopádně příležitost k tomu, aby se lidé vnitřně pokusili zklidnit, aby se zamýšleli a „meditovali“, tedy vzpomínali a dle možnosti třeba telefonicky kontaktovali ty, kteří v této době cítí ještě vetší osamělost než jindy. Ideální pro to je třeba výzdoba za oknem, světýlka, která mohou zvečera rozsvěcet, a dát tak najevo svoji připravenost na klid a harmonii Vánoc.

Počítáte s tím, že se teď případy psychických problémů lidí zintenzivní? Kdy si člověk od úzkostných stavů pomůže sám a kdy už má zajít za odborníkem?

Není úplně snadné stanovit přesné parametry, kdy už se má člověk vypravit za odborníkem. Hranice jsou u každého jiné, odlišné. Konzultaci by měl vyhledat každý, kdo začne pociťovat, že není schopen fungovat jako dřív, kdo má poruchy spánku, trpí nevysvětlitelnou úzkostí, případně smutkem, kdo je příliš a bez důvodu unavený anebo podrážděný. A takových lidí objektivně přibývá.

Pojďme ke konkrétním situacím: Je lepší přijet na Vánoce za babičkou a dědou a potencionálně je ohrozit, nebo radši nejezdit a zavolat jim nebo se spojit třeba videohovorem?

Pokud bude šíření koronaviru opět narůstat a bude ohrožena seniorská generace, rozhodně bych se klonil spíš k šetrnému kontaktu se vší opatrností. Možná by videohovor byl tím nejlepším řešením.

Jak vybalancovat zdraví duševní a fyzické? Měli bychom se třeba nechat pro klid duše testovat?

V poslední době jsme svědky toho, že lidé jsou v potřebě nechat se testovat „opatrnější“. Jako by se trochu utlumil strach z projevů onemocnění a převládla obava z budoucnosti, z možné ztráty práce a z ekonomických, tedy finančních obtíží.

MUDr. Jan Cimický, CSc.

Jako psychiatr působí v privátním Centru duševní pohody Modrá laguna, je čestným předsedou České sekce Mezinárodní organizace autorů dobrodružné a detektivní literatury (AIEP), členem Obce spisovatelů, Psychiatrické a akupunkturní společnosti J. E. Purkyně a francouzské psychiatrické společnosti (FIFP). Na Českém rozhlasu Dvojka moderuje páteční pořad Noční Mikrofórum a je autorem několika detektivních románů a vlastních sbírek básní, překládá také díla francouzských dramatiků a básníků.

A podobně jako při jiných virózách lidé více zvažují, zda se „nechat zneschopnit“, v tomto případě se tedy nechat otestovat a riskovat karanténu. Lidem se do toho zkrátka nechce. Jako by obava z projevů onemocnění byla zatlačována do pozadí a obava o zdraví ustupovala obavě z možných existenčních potíží.

Související…

Čím je prospěšná samota, čím nebezpečná osamělost a kam patří distanční vzděláváníKrize, kterou teď zažíváme, umí plodit masové vrahy, říká psychoterapeutKritizovat politiky je snadné. Házet vinu na druhé je nám vlastní, říká Cyril Höschl

foto: Profimedia a archiv Jana Cimckého, zdroj: Modrá laguna

Tipy redakce

Ráj na zemi nastane, až zjistíme, že si realitu tvoříme sami, říká profesor Jan Rak

Ráj na zemi nastane, až zjistíme, že si realitu tvoříme sami, říká profesor Jan Rak

Je realita to, co vidíme? Nebo si ji každý z nás vytváří po svém? Co nám vlastně o...

USA jsou zaplavené fake news: Třetina mileniálů pochybuje, zda je Země kulatá

USA jsou zaplavené fake news: Třetina mileniálů pochybuje, zda je Země kulatá

Tajná spiknutí okolo celebrit nejsou až tak nová. To první se objevilo na sklonku...