fbpx

Památkáři jsou často zmiňováni jako důvod, proč se z Prahy stává skanzen. Projekt Chateau Troja ovšem dokazuje, že když se chce, nemusí být ani památkáři obávanými strašáky

Zveřejněno: 16. 12. 2019

Luxusních rezidenčních oblastí je v Praze několik, rezidenční projekt Chateau Troja se ale z běžné představy o tom, jak bydlí milionáři, přece jen vymyká. Není to nadprůměrnou kvalitou, ta je u projektů podobného typu brána jako absolutní základ, není to ani velmi štědře navrhovanými interiéry („Proč je koupelna od pracovny oddělena skleněnou stěnou?“ „Abyste se mohl při práci dívat na svoji ženu, která se bude koupat...“). Chateau Troja totiž vzalo původní barokní dvůr, tvořený šesti historickými stavbami zámečku, a doplnilo jej úplně novými budovami.

Je to naprosto logický postup, architektura, zvláště ta rezidenční, je živoucí záležitost a lidé nechtějí bydlet v historických kulisách. V Praze ale platí velmi přísné památkové zákony, zvláště v městské památkové rezervaci, což území trojského zámečku je. Tak proč to v Troji šlo a ve spoustě jiných projektů to nejde?

Jeruzalémská zkušenost

Podobné rekonstrukce bývají většinou velké riziko, takže pro spoustu developerů podobné projekty ztrácejí atraktivitu. Ne tak pro Dorona Friedmanna a Daniela Aalsvela z izraelské společnosti Coast Capital Partners, pro které je to už třetí pražský projekt. „Do Prahy jsme se zamilovali před 15 lety, právě díky projektům, které kombinují nemovitosti s kulturou a uměním,“ poznamenal Doron Friedman.

„Centrum města se vylidňuje a začíná se měnit v turistický skanzen a to je škoda,“ dodal Friedman s tím, že sám pochází z Jeruzaléma, který může být právě tou ukázkou města, které lze považovat za příklad souladu historie a moderního přístupu k bydlení.

troja 3

Z pracovny můžete pohodlně sledovat manželku, jak se koupe. Pokud tedy nebudete mít nic lepšího na práci


Právě kvůli přísným pravidlům bylo potřeba zapojit památkáře do celého procesu co nejdříve. Při každé rekonstrukci by se totiž mělo začít průzkumem a odpovědět si na základní otázky: Jaká je historie rekonstruované stavby, co se odehrává v okolí a jak dopadne historický průzkum.

Prioritou je zachovat autentické památky v dobrém stavu a zároveň dohlédnout na to, aby z Prahy nebyl skanzen.

„Požadavkem je zachování historických konstrukcí, materiálů, historických vrstev, ke kterým může být přidaná vrstva novodobá za předpokladu respektování dochované historické situace,“ říká Jiří Skalický, šéf odboru památkové péče. A pražští památkáři nejsou samozřejmě jediní, kdo do celého procesu vstupují, je tady také Národní památkový ústav a stavební úřady. „Prioritou je zachovat autentické památky v dobrém stavu a zároveň dohlédnout na to, aby z Prahy nebyl skanzen,“ dodává Jiří Skalický.

Hlavně komunikovat

V tom se tedy památkáři s developery shodují. A v tom také spočívá odpověď na otázku položenou na začátku: Jak to, že to v tomhle případě šlo, když to jindy nejde? Pokud do procesu vstupují subjekty, které mohou mít potenciálně odlišné názory na řešení konfliktních bodů, je nutné od počátku komunikovat, komunikovat, komunikovat. A v případě trojské rekonstrukce to dopadlo takřka ukázkově.

Dá se ovšem předpokládat, že lidé, kteří se nastěhují do bytu, kde jen stůl stojí čtvrt milionu, takové drobnosti řešit nebudou.

„Rekonstrukce Panského dvora byla během na dlouhou trať, kdy se podařilo zachránit historický objekt, něco se podařilo lépe, něco méně, ovšem hranice mezi dobrým a špatným řešením je často hodně tenká,“ řekl Jiří Skalický.

Stavba Chateau Troja právě finišuje, bytový komplex přivítá nové obyvatele na jaře příštího roku. Cena se ovšem rozhodně nízko nedrží. Pokud vás děsí stále stoupající ceny nových pražských bytů, které v průměru přesáhly už 110 tisíc korun za metr čtvereční, na bydlení na zámečku rovnou zapomeňte. Cena je tady u běžných bytů zhruba o polovinu vyšší a cenu takzvaných penthousů raději developeři ani nezveřejnili. Dá se ovšem předpokládat, že lidé, kteří se nastěhují do bytu, kde jen stůl stojí čtvrt milionu, takové drobnosti řešit nebudou. Výhled je tam každopádně hezký. A do zoo coby kamenem dohodil, kdyby člověka náhodou začal pohled na řeku nudit.

Související…

Jak dlouho Pražané vydělávají na byt? Jsou na tom nejhůř ve střední Evropě
red

foto: Autor, zdroj: Chateau Troja

Tipy redakce

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...