fbpx

Takzvané kápézetky mají v hlavním městě několik výdejen. Zaplatíte si za zeleninu, vejce či maso přímo od farmáře a pak už si jen pravidelně docházíte pro čerstvé biopotraviny

Zveřejněno: 23. 8. 2019

Partnerství, solidarita, lokálnost a ekologie. To jsou hlavní principy ušlechtilého projektu KPZ, tedy komunitou podporovaného zemědělství. Hlavní myšlenka je jednoduchá – přivést zákazníky přímo k farmářům, a vytvořit tak skupinu spotřebitelů a dodavatelů, která bude fungovat nezávisle na dalších zbytečných článcích distribučního řetězce. Druhý důležitý účel je vzdělávání obyvatel. Právě díky fungování KPZ totiž lidé mají možnost pochopit, jak vůbec vznikají potraviny, které konzumují.

V praxi to funguje následovně: Lidé se domluví a seženou si drobného zemědělce (zpravidla s bio certifikací), u kterého si předplatí podíl z produkce na celou sezónu. Pravidelně si pak na odběrném místě, které si sami spravují, svůj podíl potravin vyzvedávají. Pokud se na polích neurodí, jsou připraveni být s farmářem solidární a spokojit se s nižšími příděly. Zato mají jistotu bio potravin z důvěryhodného zdroje a farmář zaručený odbyt a peníze předem.

KPZky se v současnosti zřizují zejména ve větších městech, kde jsou lidé nejvíce vzdáleni od reality zemědělské produkce, zároveň mají dostatek financí na dodatečné služby. V Praze dnes funguje asi 20 výdejních míst. Abychom zjistili, jak to na takové pobočce chodí, vydali jsme se prozkoumat jednu z nich, konkrétně tu v komunitním centru Mezi domy na Jižním Městě.

Bio zelenina, maso i vejce

Bylo zrovna úterý, tedy výdejní den, a koordinátor Petr, který se laskavě nabídl, že nám fungování KPZky vysvětlí, měl napilno. Vítal nás se širokým úsměvem, ale pak se hned ujal třídění a rozvažování plodin do jednotlivých pytlů, které si později měli jejich majitelé vyzvednout. Zatímco brambory, pórky, řepy a další druhy zeleniny lítaly vzduchem, tak nám Petr vysvětloval, jak to konkrétně u nich vlastně chodí.

mezi domy uvodni foto zmenseno

Nemůžete věřit zaplaceným recenzím na internetu a reklamám, říká Petr z "kápézetky" na Jižním městě


„Teď máme asi 60 odběratelů a k výdeji nabízíme nejen zeleninu. Postupem času se na to nabalily i další věci, máme dodavatele, kteří nám vozí vajíčka, ovčí sýry a od letoška bereme i buvolí produkty. Občas, když se lidé domluví, jsou i nárazové objednávky, třeba ryby nebo biomaso, což je teď asi jednou za měsíc,“ vyjmenovává Petr, zatímco rázně pochoduje po malém skladě, který může spolek využívat zadarmo. Podobně funguje i většina ostatních pražských výdejních míst.

Změna myšlení nutná

Když se Petra ptám, jak ví, kolik zeleniny do jakého pytle patří, odpovídá, že všichni odběratelé mají stejný podíl produkce, tedy množství, které by zhruba mělo stačit k týdennímu nasycení klasické rodiny. „Výjimkou je samozřejmě jaro, kdy je hodně salátů, které nejsou tak výživné. Naši členové si také mohou vybrat, zda budou odebírat jednou za týden nebo čtrnáct dní,“ vysvětluje Petr s dodatkem, že většině členů prý bohatě stačí druhá varianta.

Spolehliví lidé kolem nám třeba jednou pomohou přežít. V tom bude, myslím, role komunity zásadní.

Přestože variabilita zeleniny je poměrně velká, za rok prý až 50 druhů, někteří odběratelé si prý i přesto stěžují, že podíly jsou jednotvárné. To je také jeden z hlavních důvodů ukončování členství. „Někdy také od nás lidé odchází, protože zjistí, že si jednou za čtrnáct dní nedokážou najít večer čas, aby si to tady vyzvedli. Samozřejmě to není, jako když přijdete do supermarketu. Od našich odběratelů to vyžaduje určitou změnu životního stylu, přepnutí z uvažování typu: Dnes mám chuť na rajče, tak si ho koupím, i když je leden. V KPZ naopak dostanete třeba ředkev, kterou jste nikdy předtím neviděli, a abyste ji mohli uvařit, musíte si najít recept.“ Sdílení receptů a výměna oblíbených, nebo naopak nadbytečných druhů zeleniny je mimochodem podle Petra jedna z hlavních funkcí komunity.

Důležitá role komunit

Petr sám je členem KPZky už asi dva roky a kromě dostupnosti čerstvých bio produktů si pochvaluje i možnost jet se podívat přímo k zemědělcům, jak se plodiny pěstují. „Měla by probíhat i nějaká kontrola ze strany podílníků, že na farmě funguje vše tak, jak má. A ne, že jen budeme věřit nějaké certifikaci.“ Členové spolku se prý nebojí na farmách přiložit ruku k dílu, letos například pomáhali sázet dýně a jahody. 

Přestože čím dál více lidí alespoň teoreticky zdravé stravování řeší, zájem o KPZ podle Petra v současnosti stagnuje. „Myslím, že zájem byl větší, když ta myšlenka začínala, ale teď procházíme takovou první fází útlumu, tak uvidíme, jak to bude dál,“ říká jeden z nejaktivnějších členů spolku. Podle něj však bude komunita do budoucna pro fungování společnosti klíčová. „Myslím, že svět se pomalu rozpadá na individuality. A brzy nebude čeho se chytnout. Nemůžete věřit zaplaceným recenzím na internetu a reklamám. Právě spolehliví lidé kolem nám třeba jednou pomohou přežít. V tom bude, myslím, role komunity zásadní, ať už v oblasti potravin nebo čehokoli jiného.“

{soiuvisející}

foto: Michaela Cásková, zdroj: KPZ Mezi domy

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...