fbpx

S Jenem Kratochvilem a Hynkem Altem o postavách Letné, které dodávají čtvrti autenticitu, a o knize, která to všechno popíše

Zveřejněno: 6. 7. 2019

Pod rukama kreativního studia a nakladatelství Yinachi vzniká unikátní fotografická kniha o Letné. Jde o první díl projektu s názvem Jedna čtvrť, který má ambici se v budoucnu přesunout i do dalších čtvrtí a měst. Tato pilotní kniha, která mapuje část pražské Sedmičky, vyjde letos o prázdninách a jmenuje se Jedna čtvrť Letná. Kdo by však v knize čekal fotografie parků, ulic a podniků, ten by se nedočkal. Jde totiž o zachycení čtvrti očima jejích obyvatel a osobností významných pro zdejší komunitu, které vybrali sami místní.

Ano, skutečně vzniká kniha o Letné, ve které nebude jediná fotka Letné. „Je to vlastně celé docela odvážné a trochu radikální, mluvíme totiž o portrétu čtvrti, ale z té čtvrti neukážeme nikomu nic, jen lidi,“ komentuje projekt Hynek Alt, fotograf, který stojí za všemi 250 portréty letenských občanů, které se v knize objeví.

Kniha to nebude ledajaká, vyjímat se bude už jen svým formátem, který bude v lehce nadživotní velikosti lidského obličeje.

Celý projekt se realizuje už několik měsíců. V první fázi obdrželi Letenští do poštovních schránek dotazníky, spolupracovníci projektu se jich ptali přímo na ulicích nebo místní mohli sami vyhledat sběrné krabičky v letenských obchůdcích a provozovnách. V dotaznících nejprve zvolili místa, kde se nejčastěji setkávají se svými známými, a pak osoby, které jsou dle jejich mínění pro ona místa zásadní.

jedna ctvrt makingoff04

Jen výjimečně v roli dotazovaného před letenskou galerií Berlínský model


Na základě sečtení hlasů společně s následným terénním zkoumáním vznikly nominace sousedů, kteří se, pokud souhlasili, stali součástí výsledného díla. V knize je prostor pro 250 tváří a u každé je originální rozhovor. Kniha to nebude ledajaká, vyjímat se bude už jen svým formátem, který bude v reálné velikosti lidského obličeje. To aby se čtenáři mohli letenským, a tím i celé čtvrti, kouknout zpříma do očí. Ani samotný náklad knížky nebude standardní. Každý z 250 "hrdinů" se dostane na obálku výtisku a knížka samotná vyjde v nákladu dvou tisíc kusů. 

O tom, jak toto specifické dílo vlastně vzniká, jak se v dotaznících dostat hlouběji než jen k popisům ulic a jak to udělat, aby si všechny tváře v knize "byly rovny", když jde o lidi napříč nejrůznějšími společenskými vrstvami, jsem si povídala s fotografem Hynkem Altem a Jenem Kratochvilem, občanským povoláním kurátorem a spoluautorem knihy, který měl v době rozhovoru pro Flowee za sebou už přes 200 letenských rozprav. S Hynkem i Jenem jsme se potkali jak jinak než na Letné, před improvizovaným foto studiem v galerii Berlínský model, kde probíhala všechna dosavadní focení i rozhovory.

Co vás nejvíc lákalo na tomhle projektu?

Jen Kratochvil: Lákalo mě zjistit, jak urbánní celek vypadá skrze 250 individuálních myslí, které jej prožívají a které mají místní ulice tisíckrát prochozené. Pak už to totiž není jen nějaká dlažba, je to dlažba pokrytá vrstvou paměti, pocitů a zážitků. Jednou tady bylo třeba deset lidí z různých vietnamských večerek, které k Letné neodmyslitelně patří. Oni ani třeba nemluví česky, ale nějak to místo vnímají, nějak ho prožívají. 

Zároveň se mi líbilo, že cílem v tomto případě není vytvořit něco, co je přehlídkou letenských celebrit, ale jít od paní, co tady uklízí chodníky, přes bezdomovce, co spí v parku, politickou reprezentaci, starousedlíky, co tady žijí padesát šedesát let, až po lidi, kteří jsou tady měsíc, ale otevřeli podnik, který pro místní komunitu vytváří nějaké silné sociální zázemí.

Hynek Alt: Přišlo mi, že jsem dostal příležitost vytvořit nějakou živoucí kartotéku. A že díky portrétům a rozhovorům budou lidi vědět, s kým že se to v letenských ulicích a parcích míjejí.  Taky mě baví, že fotky samotné jsou koncipované trochu laboratorně. Jako by šlo o to nafotit vzorky a pak pozorovat, jak fungují v systému. Ono je to totiž schválně uděláno tak, aby to bylo čisté, aby měl člověk možnost vnímat rozdíly a drobné nuance. Když nafotíš kukuřičné pole, tak z toho nic nepochopíš, ale když nafotíš jednotlivé klasy, tak najednou se v těch jednotlivostech objevují rozdíly. A člověk si pak sám udělá názor. Je to chudá nebo bohatá čtvrť? Rodinná nebo spíš pro singl život? Nebo jak pro koho?

Jak se ti, Jene, vlastně dařilo při tak enormním množství rozhovorů na jedno téma dostat z lidí různorodé a zajímavé odpovědi?

JK: Upřímně nevím, jestli se mi právě tohle vždycky povedlo. To ukáže až kniha jako celek. Třeba dneska už mám za sebou desítku rozhovorů, a to mám pocit, že už jsem předtím slyšel snad úplně všechno. Často i několikrát. Ale často se mi dařilo lidi vtáhnout do nějakého pocitu nebo jednoduchého dojmu a přivést je k tomu, aby jej rozvedli. Snažil jsem se vyvarovat toho, abych dostal odpověď, že je to na Letné skvělé, protože tu jsou dva parky. Což je samozřejmě pravda, je to skvělé, jsou tu dva parky a ano, jsou skvělé.

Ale to zajímavé přichází až v okamžiku, kdy ti někdo řekne, že tam třeba chodí v nějakou konkrétní denní dobu, protože ho zajímá konkrétní barva nebe. To nebe ti popíše a najednou je to o něčem úplně jiném. Totiž o přístupu a pohledu daného člověka na život na Letné. A to je ten moment, kdy se promění jedna obecná odpověď do něčeho fakt osobního. A takhle to v rozhovorech různě kolísá. Kniha nebruslí po povrchu, ale ani není celá v extrémní hloubce. Jde to různě nahoru a dolů.

Jakou roli sehrály portrétní fotografie?

HA: Já si myslím, že Jenovy rozhovory mají prostředí nebo vztahy k danému místu popsat. To pak doplňují moje fotky, které ještě tím, jak jsou veliké, zdůrazňují, že ti lidé jsou to, co je tady důležité. Oni jsou to, co nás zajímá. A jak se nám, teda hlavně Jenovi, otevřou, tak se nám otevře Letná. Portrétní fotografie mají dát lidem a jejich tvářím dostatečně velký prostor. Nejde o to, vyfotit toho člověka na ulici před stromem, autem, jde o to věnovat tváři daného člověka celou stránku.

Máte pocit, že to bude pro další generace něco jako realistické zachycení obrazu současné doby?

JK: Myslím, že jo. Na rozdíl od nikdy nekončícího feedu instagramových postů, které o nás a naší době sice ledacos vypovídají, ale o realitě tady nemůže být řeč. V knize se vracíme do dob ještě předtím, než se nám ruce postaraly o permanentní přítomnost mobilních telefonů. Do dob, kdy šel člověk pro trochu mouky raději k sousedům než do obchodu, protože s nimi mohl prohodit pár slov o tom, co se kolem děje. Tahle kniha bude možná tak trochu analogovým Instagramem, možná sbírkou urbánních legend.

Hynek Alt a Jen Kratochvil

Spoluautoři projektu Jedna čtvrť Letná. Hynek (vlevo) je jednou z nejvýraznějších postav současné české fotografické scény. Dlouhé roky vedl společně s Aleksandrou Vajd Ateliér fotografie na UMPRUM a dnes učí budoucí mladé umělce v Ateliéru fotografie a nových médií na FAMU. Jen Kratochvíl (vpravo) působí jako nezávislý kurátor současného umění ve Vídni a v Praze. Má za sebou širokou škálu realizovaných výstav a festivalů. Spolupracuje s velkými muzei i nezávislými galeriemi a v posledním roce rozšířil svoje aktivity o učení, konkrétně na pražské FAMU. Ve vídeňské galerii Significant Other, kterou založil společně se svojí ženou Laurou Amann, se zabývá vazbou mezi uměním a architekturou.

HA: Myslím si a doufám, že to bude nadčasové dílo. V knize jde o to pochopit a nechat zaznít, co tady který člověk dělá, jak se tady cítí, proč tady je, proč se sem přistěhoval, proč se odstěhoval nebo že je tady na půl roku vlastně úplně omylem. A tyhle věci asi budou místní na téhle úrovni řešit pořád.

Ty sám, Jene, žiješ na Vinohradech a Letnou tak hodně poznáváš právě skrze rozhovory s místními. Co myslíš, že určuje tvář této čtvrti?

JK: Klíčový je podle mě rozměr a přesné ohraničení, které tento prostor má. Zároveň i pocit sounáležitosti, který je spojen s tím, že označení "Letná" je jen nějaká skupinová imaginace. Myslím si, že právě geografické skutečnosti zde hrají velkou roli. Že když jde něco nahoru do kopce a má to vedle sebe řeku a přirozené hranice, že to má na váš pocit z daného místa vliv. Je důležité, že Letná není jen Letenské náměstí, Sparta a tady ten vršek, ale že součástí je i kopec, že je zde nějaká gradace.

Kdybychom takhle šli zkoumat místní na Vinohrady, které jsou mnohem větší a nějakým způsobem rozsegmentované, tak se můžeme bavit o lidech, co žijí kolem Jiřáku nebo v oblasti směrem dolů k Žižkovu. Budou to podle mě povahově úplně jiní lidé. V kontextu tohoto typu mapování čtvrtí skrze osobnosti lidí je pak určitě lepší uvažovat o přirozeně vzniklých oblastech než o administrativních celcích. Ta sounáležitost, to je totiž to klíčové. A s tou musí přijít lidi, ne město.

Související…

Robert Peňažka o vztazích, které formují Letnou, jednu pražskou čtvrťProč místo úřednické čtvrti nevybudovat pražskou Silicon Valley?Hnědá tíseň v metropoli: Jak se v Praze bojuje proti psímu exkrementu

foto: Hynek Alt / Jedna Čtvrť, YINACHI, zdroj: Jedna čtvrť Letná

Galerie

Tipy redakce

S Tomášem Zimou o roce 2050: Snad nás technika neodlidští a planeta unese

S Tomášem Zimou o roce 2050: Snad nás technika neodlidští a planeta unese

Přiznám se, že jsem tu od promoce nebyl. Tedy nějakých patnáct let. V Karolinu to...

Jak připravit dítě o zážitek? Pusťte mu hned po akci video z jeho akce

Jak připravit dítě o zážitek? Pusťte mu hned po akci video z jeho akce

Kamera je úžasný vynález. Dokáže zaznamenat skutečnost a uchovat ji v reálné...

Globální oteplování: Nejdůležitější fakta a kde se vzal český skepticismus

Globální oteplování: Nejdůležitější fakta a kde se vzal český skepticismus

Řada českých publicistů i vědců se v poslední době vyjadřuje s pochybami o...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.