fbpx
Proč se pes stává novým pražským miláčkem a problémem Dalších 3 fotografií v galerii
Praha, šťastná rodinka, místo dítě pejska? Proč ne, říká dnešní trend.

Psi si začali pořizovat mileniálové. Na zkoušku, jestli by pak třeba nezvládli i dítě. Trend frčí v USA i v české metropoli

Zveřejněno: 8. 2. 2019

Kočku nebo psa chová šest z deseti obyvatel Česka. Obě šelmy vlastní především lidé z menších obcí. Lidé v mladém produktivním věku, kteří si budují kariéru, se bez čtyřnohé zátěže většinou obejdou. Občas se ale můžou běžné věci zvrtnout. Například v USA si psy aktuálně pořizují především mileniálové, kteří nemají odvahu starat se o své vlastní dítě. A podobný trend aktuálně probíhá (a probíhá) například i Prahou.

Mladí manželé či partneři si raději opatří psa než dítě, se kterým počítají až na dobu, kdy budou zabezpečeni. Specifikem jsou pak homosexuální partneři, u nichž právě pes může nedostupného společného potomka a péči o něj dobře nahradit.

Přece se nerozloučíme

Právě městské prostředí, kde se sociálně stýkají lidé, kteří se vůbec neznají, je takovým katalyzátorem, jenž vyjasňuje vztah člověka a psa. Jsou lidé, kteří mají psy rádi, a jsou lidé, kteří je nesnášejí. Obě skupiny mají své extrémy a dovedou argumentovat či manipulovat s argumenty ve prospěch svého vztahu ke psům.

Jeho krmení nikdy nebylo náročné, spokojil se zbytky. A nebyl natolik agresivní, aby člověka napadal.

Skutečností je každopádně fakt, že pes je nejstarším domestikovaným zvířetem. Studie v časopisu Science, zveřejněná před pěti lety (a od té doby nezpochybněná), uvádí, že na základě DNA získané z kostí pravěkých psů a vlků byl pes domestikován před 32 tisíci lety, tedy zhruba v době či možná ještě dříve, než se pradávný umělec z období mladého paleolitu pustil do sošky Věstonické venuše. Tak dlouhá doba má proto zajímavé konsekvence z hlediska společného vývoje a potenciálních přínosů psích společníků, i když jsou jejich vztahy v moderním městském prostředí vystaveny mnohdy těžkým zkouškám.

Volba padla na psa

Proč padla volba zrovna na psa, proč nebyla domestikována jiná šelma, která by mohla člověku pomáhat s lovem ještě lépe? Takový gepard by určitě mohl být úspěšnějším lovcem, ale v zajetí nebyl až donedávna schopen se rozmnožovat. Samotářský tygr nemůže pochopitelně respektovat člověka jako vůdce smečky a poslouchat ho. U psa nejdeme i další výhody. Jeho krmení nikdy nebylo náročné, spokojil se zbytky.

A nebyl natolik agresivní, aby člověka napadal – v současnosti jsou případy agresivity vždy důsledkem selhání výchovy ať už psa či jeho majitele. Jinou výhodou je snadný odchov, protože i ti největší psi dospívají ve dvou letech, a jsou tedy schopni se dále množit, zároveň pak jejich základní výcvik netrvá přehnaně dlouho. Ovšem tam, kde je v čase a prostoru přemíra různých jedinců, se extrémy vyskytnout zákonitě musejí. V našem případě jsou tím prostorem velkoměsta a časem současnost.

Problém jsou lidé

Co vytýkají pejskařům jejich odpůrci?  Znečišťování je v tomhle případě na prvním místě, agresivita psů a jejich majitelů na místě druhém, dále je to pak obava či pocit ohrožení, pokud jde o volně pobíhajícího psa, nebo přehnaně přátelské chování psů (takzvaných vítačů, neplést s promigračními aktivisty), kteří se snaží přátelsky olíznout kdekoho v dosahu.

Podle pražského magistrátu má psa přes čtyřicet procent domácností, přičemž největší počet jich je na Praze 4.

Na druhé straně se majitelé psů cítí být čím dál víc omezováni různými zákazy i agresivitou odpůrců psů, kteří často dovedou psa vyprovokovat, a pak poukazují na jeho nebezpečnost. Příkladem budiž nedávné oslavy konce minulého i začátku letošního roku a házení petard psům pod nohy. V neposlední řadě se pejskaři zcela oprávněně obávají asociálů, kteří pro svou potěchu rozhazují otrávené či jinak upravené návnady, aby co nejvíce psům ublížili. Co s tím?

pes profimedia 0340447819

Pro pejska všechno. Vždyť je tak roztomilý!


Podle pražského magistrátu má psa přes čtyřicet procent domácností, přičemž největší počet jich je na Praze 4. Právě v této lokalitě je vytipováno na padesát míst, která mají být primárně určena pro psí loučky či agility prostory, mají být obehnána živým plotem, a tedy i oddělena od ostatních ploch. Jejich budování je však pomalé a navíc i zde se například vyskytnou maminky, jež pojímají psí cvičiště jako dětské hřiště. Odborníci se vzácně shodují na tom, že je potřeba pracovat na chování majitele psa, nikoli zvířete samého. Druhým hlavním problémem je chování člověka k člověku.

Komfort pro hafana

Vztah zvířete a člověka v městském prostoru není jen problémem našeho hlavního města. Ve Spojených státech je přibližně jeden pes na každé čtyři lidi a třeba v roce 2011 byl počet psů ve městě Seattle větší než počet dětí. Podle American Pet Products Association vlastní nějaké zvíře přes sedmdesát procent mileniálů a ještě více – skoro devadesát procent – je těch, kteří si v loňském roce koupili nějakou nemovitost. Realitní agentura Realtor.com dokonce tvrdí, že potřeby mazlíčků mohou být tím rozhodujícím pro koupi daného domu či bytu.

V první řadě to jsou nároky na venkovní prostory, tedy zahrada či dvůr nebo alespoň park v docházkové vzdálenosti. Kladné rozhodnutí o koupi může ovlivnit i blízkost pet-friendly restaurace a pet obchodů vzhledem k tomu, že řada mileniálů nemá auto a ani ho neplánuje kupovat. Zároveň jsou noví majitelé nemovitostí ochotni investovat do jejich přestavby, aby lépe vyhovovaly zvířecím miláčkům. Jde například o zvýšení plotu okolo zahrady či vybudování speciální koupelny v blízkosti vchodu. 

paris shutterstock 1196238013 small

Bonjour Tintin!


Paříž liberalizuje

Také mladí (a bohatí) majitelé psů v Paříži hledají bydlení v blízkosti nějakého parku, kam by mohli se svým společníkem chodit. Ve francouzské metropoli to byl donedávna problém, protože psům zde byl dlouhá léta zakázán vstup do mnoha parků a zahrad. To se ovšem podle britského Guardianu od letošního ledna změnilo. Zatímco dřív museli páníčci své miláčky vyvézt do Bouloňského nebo Vincenneského lesíka, což znamenalo třeba hodinu cesty, nyní pařížští radní odsouhlasili v rámci balíčku liberalizace městského kodexu otevření dalších parků nejen pro výběh psů, ale i pro pikniky, jízdu na kole nebo opalování v plavkách.

Čím víc volnosti pohybu a přístupu psi mají, tím víc ohleduplní musí jejich majitelé být.

Podle Pénélope Komitès, někdejší členky francouzské pobočky Greenpeace a nyní náměstkyně pařížské starostky odpovědné za městskou zeleň, ukáže blízká budoucnost, zda se nejen psům otevřou další zelené plochy. V první řadě bude záležet na tom, zda jejich majitelé budou dodržovat stávající pravidla, či je jako správní Pařížané budou ignorovat. Je totiž jasné, že čím víc volnosti pohybu a přístupu psi mají, tím víc ohleduplní musí jejich majitelé být. Bude to ale záviset jen na nich a na vynutitelnosti striktních pravidel? Nemusí tomu tak být.

S mobily a čipy

Digitálnímu věku se každopádně ve velkých městech kromě lidí nevyhnou ani jejich psi (kočky většinou ještě odolávají). Město budoucnosti bude například schopné mapovat populaci psů a řadu záležitostí, které se jich budou týkat. Například ve Velké Británii je od roku 2016 povinné čipování psů a mnoho zvířecích miláčků je vybaveno obojky s chytrým sledovacím zařízením ne nepodobným lidským fitness náramkům s GPS systémem.

Otázka je, jestli ty čipy nečekají po psech nakonec i nás.

I když to není levné, majitelům se to vyplatí, neboť emocionální cena ztraceného zvířete je často považována za nevyčíslitelnou. Ještě zajímavější možnosti pak mají RFID čipy, tedy čipy s identifikací na rádiové frekvenci. Aktivní RFID čipy obsahují zdroj napájení a jsou schopny samy vysílat svou identifikaci. Lze je tak snadno využít k "lokalizaci objektu". Navíc tyto čipy mohou samy nést spolu s identifikačním číslem další informace a zároveň i nová data ukládat.

Související…

Psi dokážou u člověka odhalit čím dál víc nemocí. Poznají cukrovku i rakovinuTaké neumíte říct svému psovi ne? Vědci zjistili, proč Také neumíte říct svému psovi ne? Vědci zjistili, proč

Města mohou informace z čipů využívat pro mapování výskytu psů a podnikatelé se zvířecími proprietami se pak mohou třeba rozhodnout, zda v určitém místě otevřít třeba pet-friendly podnik. Informace z čipu pomohou také určit, zda se jedná o zvíře cvičené k doprovodu nemocných či psa služebního. V dnešní době každopádně existuje hodně mobilních aplikací, které poradí majitelům psů, kam v okolí zajít na procházku nebo kde pro ně najít pitnou vodu. Propojí-li se mobilní data s těmito čipy, pak budeme moci snadno najít například místo, kde se venčí nejlepší psí kamarád toho našeho miláčka, nebo naopak kde hrozí střet s jeho nepřítelem. Zlepší se tak nejen prostředí pro psy, ale zvýší se bezpečnost pro všechny obyvatele měst, dvounohé i čtyřnohé. Otázka je, jestli ty čipy nečekají po psech nakonec i nás.

foto: Shutterstock, zdroj: CNBC

Tipy redakce

Jak připravit dítě o zážitek? Pusťte mu hned po akci video z jeho akce

Jak připravit dítě o zážitek? Pusťte mu hned po akci video z jeho akce

Kamera je úžasný vynález. Dokáže zaznamenat skutečnost a uchovat ji v reálné...

S Tomášem Zimou o roce 2050: Snad nás technika neodlidští a planeta unese

S Tomášem Zimou o roce 2050: Snad nás technika neodlidští a planeta unese

Přiznám se, že jsem tu od promoce nebyl. Tedy nějakých patnáct let. V Karolinu to...

Fotíte? 99 procent fotek, které pořídíte, nikoho nezajímá. Vlastně ani vás

Fotíte? 99 procent fotek, které pořídíte, nikoho nezajímá. Vlastně ani vás

Novinář Chris Taylor na serveru Mashable pregnantně vyjádřil stav , ve kterém se...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.