fbpx

Kde se vlastně vzal Svátek práce a proč May Day neznamená volání o pomoc 1 fotografie
zdroj: Shutterstock

Mnozí ještě pamatujeme 1. máj spojený s průvody a mávátky. Nyní se možná proto radši líbáme pod rozkvetlou třešní. Letos bychom se asi měli líbat v rouškách, ale dva lidé z rodiny by to mohli zvládnout i bez nich

Zveřejněno: 1. 5. 2023

Po celém světě, konkrétně v 66 zemích, se První máj slaví různě. Jedno ale zůstávalo stejné. Ve většině případů se jednalo o vítání jara, nové energie, plodnosti, tepla a světla. Jak to bude letos, to asi teprve uvidíme. Na moc energie v rouškách to zrovna nevypadá. Dokonce ani na srocení komunistů na Výstavišti. Lidová rčení každopádně radí v předvečer Prvního máje vyházet všechny staré věci (což nesouvisí s předchozí větou), uklidit a vysmýčit celý dům či byt a do oken dát zapálené svíčky, které spálí vše staré a nepotřebné a přivolají do obydlí novou energii.

V devatenáctém století se potom 1. máj stal mezinárodně uznávaným Svátkem práce,  který připomíná stávku amerických dělníků v Chicagu z 1. května 1886. V českých zemích se poprvé slavil v roce 1890 na Střeleckém ostrově. Komunistická strana si svátek přivlastnila jako boj dělnické třídy proti kapitalistům. A ta naše jej dodnes slaví na pražském Výstavišti.

Raději máj

Než svátek dostal onen politický podtext, šlo hlavně o vítání jara. V předvečer Prvního máje se v českých a moravských městech dříve stavěly (a někde ještě dodnes staví) májky, které si vesnice hlídaly. Mezi domy milenců se vylévaly cestičky z hašeného vápna a vody a na jejich vrata se vápnem malovala srdíčka a nápisy.

Spojení Prvního máje a Svátku práce pochází ze Spojených států amerických, kde během 19. století vrcholila průmyslová revoluce.

Dnes u nás oslavy Prvního máje ustupují do pozadí výraznějšímu pálení čarodějnic, v německy mluvících zemích označovaného za Valpružinu noc a v anglosaském prostředí za Beltain. Keltové obývající kdysi území Britských ostrovů věřili, že první květen je nejdůležitějším dnem roku. Oslavy Beltainu byly založeny na myšlence rozdělit rok na dvě poloviny a první květen tak označoval předěl mezi světlem a tmou.

Prvním májem tedy začínala světlá polovina roku, posledním dubnem končila ta tmavá. Jedním z hlavních rituálů byl symbolický oheň, kde dnes my pálíme „čarodějnice“, v přeneseném slova smyslu vše staré a nepotřebné. Pro Kelty oheň znamenal očišťující sílu oslavující návrat života a plodnosti. Poté, co Britské ostrovy ovládli Římané, s sebou přivezli pětidenní oslavy známé jako Floralia, které představovaly uctívání bohyně květin Flory. Konaly se mezi 20. dubnem a 2. květnem a postupně splynuly a byly kombinovány se zvyklostmi slavení Beltainu.

Tance kolem májek

Další populární tradicí, známou především z Britských ostrovů, je tanec kolem májky. V některých vesnických oblastech Spojeného království je tak První máj slaven dodnes. Mladí muži a ženy tančili kolem májek, pořádali průvody vedené královnou máje – za tu byla označena vyvolená dívka – v některých případech i jejím partnerem, tedy chlapcem zvoleným za krále máje. Oba byli oděni v zelený šat, který symbolizoval jaro a plodnost.

V roce 1644 byl ale tento druh oslav Prvního máje zakázán puritány, ale už v roce 1660 byl obnoven. Oblíbený začal být v 19. století, od té doby se však už nejedná o rituální vítání jara a oslavu plodnosti, ale spíše o dětskou hru, která slouží k pobavení.

Proč Svátek práce?

Spojení Prvního máje a Svátku práce pochází ze Spojených států amerických, kde během 19. století vrcholila průmyslová revoluce. Každoročně zde vlivem špatných pracovních podmínek a dlouhé pracovní doby umíraly tisíce mužů, žen, a dokonce i dětí. Federace organizovaných obchodů a odborových svazů proto v roce 1884 v Chicagu uspořádala konferenci, kde se řešila nutnost zkrácení pracovní doby na 8 hodin. Rok na to aktivitu podpořila tehdy největší americká pracovní organizace Knights of Labour, která shodně s tou první povzbuzovala pracující ke stávkám a demonstracím.

Nakonec je třeba říci, že britský sváteční May Day nemá nic společného s mezinárodním tísňovým voláním „mayday“.

Prvního května 1886 započala stávka, jíž se v průběhu několika dní zúčastnilo téměř 100 tisíc jedinců. Zprvu byly protesty poklidné, ale v průběhu nabývaly na agresivitě a vyústily až ve smrt několika civilistů i policistů, mezi něž kdosi hodil bombu. K trestu smrti bylo za prohřešek anarchie odsouzeno sedm lidí, osmému byla na 15 let odňata svoboda. Čtyři muži byli nakonec oběšeni, jeden spáchal sebevraždu a zbývající tři byli o šest let později propuštěni.

Několik let poté se v Evropě vytvořila nová koalice socialistických a pracovních stran, která vyzvala k demonstraci na počest amerických mučedníků z Haymarketu. V roce 1890 na květnovém shromáždění v Londýně demonstrovalo přes 300 tisíc lidí. Tisíce lidí se sešly také na Střeleckém ostrově v Praze. První květen byl už předtím přijat jako Svátek práce mnoha zeměmi po celém světě, nejen těmi, které trpěly na socialistické a komunistické vlivy.

Mayday není May Day

Nakonec je třeba říci, že britský sváteční May Day (obvykle jde o 1. květen) nemá nic společného s mezinárodním tísňovým voláním „mayday“. Kód byl až v roce 1923 vytvořen leteckým důstojníkem v Londýně a měl splňovat nároky na to, aby byl pro piloty a pozemní personál v případě nouze snadno pochopitelný.

Frederick Mockford tak vytvořil slovo „mayday“, protože znělo jako „m´aider“, což je zkrácená verze francouzského výrazu Venez m'aider, v překladu „pojď a pomoz mi“. Podobnost s 1. májem můžeme spatřovat možná v tom, že dnes můžeme partnerovi při cestě pod rozkvetlou třešeň, kde se chystáme políbit, šeptat: „Pojď a pomoz mi neuschnout.“ Jinak zde ale vážně žádná neexistuje. A nic společného nemá ani se Svátkem práce.

Související…

Hádky mezi partnery prostě nemají vítěze. Pravdu při nich totiž nemá ani jeden
Kateřina Hájková

foto: Shutterstock, zdroj: History.com

Tipy redakce

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...