fbpx

V Česku se poprvé od druhé světové války snížila průměrná doba dožití 1 fotografie
Zdroj: Shutterstock

Každý pátý Čech a Češka mají problém s alkoholem, více než polovina z nás má nadváhu. Po Litevcích vypijeme nejvíce alkoholu na hlavu, kouří u nás skoro největší procento lidí v celé EU. Čemu se vlastně divíme? Covid náš problém jen podtrhl

Zveřejněno: 27. 6. 2022

Za dlouhá léta jsme si zvykli na to, že nás moderní technologie a pokroky lékařské vědy dokážou chránit před nemocemi, takže se dožíváme stále delšího a delšího věku. Je to vcelku příjemné zjištění. Zatímco ve středověku se lidé ve světě dožívali v průměru čtyřiceti let, okolo roku 1900 to bylo 55 let, v roce 1980 72 let a v roce 2005 už 78 let. A vývoj v Česku kopíroval dlouhou dobu světový trend. Střední doba dožití u žen dosáhla v roce 2020 na 82,1 roku, u mužů pak na 76,3 roku. To všechno se ale podle zprávy lékařů ze Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) změnilo loni, kdy se poprvé od druhé světové války průměrná doba dožití snížila. A nejen kvůli covidu a častým lockdownům.

Muži se v roce 2021 dožívali v průměru o rok méně, tedy 75,3 roku, u žen nastal pokles naděje dožití při narození o 0,7 roku na konečných 81,4 roku. A co je ještě horší, Češi stráví čtvrtinu života nemocní, zatímco v ostatních zemích je tento údaj výrazně nižší. Pro srovnání, ve Švédsku jsou lidé celkově nemocní asi šest let.

Jak pomáhá vzdělání

Situace v hlavním městě se od té celkové zásadně neliší, přesto je Praha v něčem jiná. „Rizika jsou skrytá v parametrech, které se týkají sociodemografické stránky,“ říká MUDr. Michal Vrablík, zástupce přednosty III. interní kliniky VFN a 1. LF UK, která na zprávě spolupracovala. „Souvisí to s úrovní vzdělání. Vzdělanější mají menší kardiovaskulární riziko než méně vzdělaní (kardiovaskulární choroby jsou nejčastější příčinou úmrtí v Česku, pozn. red.). A také to souvisí s příjmy. Vyšší příjmové kategorie mají nižší riziko, což může zase souviset právě se vzděláním.“

Jsme mistři v nezdravém způsobu života. Po Litevcích vypijeme nejvíce alkoholu na hlavu, kouří u nás skoro nejvíc lidí v celé EU, každý pátý má problémy s alkoholem a dvě třetiny mají nadváhu.

 

V obecných ukazatelích ale podle Michala Vrablíka metropole reprezentuje český průměr. „My máme představu, že Praha je bublina a že to tady vypadá jinak než ve zbytku světa. To není pravda, pražská populace se od českého průměru tak moc neliší. Ať už se to týká hlavních rizikových faktorů nebo obezity.“

Alkohol, kouření a nadváha

Češi jsou každopádně mistři v nezdravém způsobu života. Jsme druzí ve spotřebě alkoholu v zemích OECD (první je Litva), v kouření se také stále držíme na špici. Skoro 20 % Čechů má problém s alkoholem a dvě třetiny z nás mají vyšší než optimální tělesnou hmotnost. Přitom ke změně stačí podle odborníků z Všeobecné fakultní nemocnice opravdu málo: pravidelně se hýbat, nekouřit, co nejméně konzumovat alkohol, zdravě se stravovat, dostatečně odpočívat a nežít ve stresu.

„Prognózy nemusí být tak děsivé, lidé mohou svůj zdravotní stav zásadně příznivě ovlivnit a přitom nezacházet do extrémů. Stačí zhubnout pouhých pět procent tělesné hmotnosti a nebezpečný útrobní tuk, který je zdrojem metabolické nerovnováhy, klesne až o dvacet procent,“ říká Michal Vrablík.

Co se cvičení týče, stačí pravidelný pohyb a sníží se riziko infarktu, nádorových onemocnění, zlepší se spánek i nálada. „Stačí sto padesát minut vytrvalostních aktivit týdně, jako je chůze, jízda na kole, plavání nebo běh. Vše při střední intenzitě, což znamená, že můžete při pohybu mluvit v krátkých větách,“ vypočítává doc. MUDr. Vladimír Tuka, Ph.D., vedoucí lékař Centra zátěžové kardiologie II. interní kliniky VFN a 1. LF UK.

Když jde váha nahoru

A pohyb je zásadní faktor, který vám také pomůže regulovat váhu. „Opakující se lockdowny, stres, méně pohybu znamená jediné – po několika letech stabilní úrovně hmotnosti šla váha Čechů nahoru,“ konstatuje doc. MUDr. Martin Matoulek, Ph.D., vedoucí lékař XXL centra III. interní kliniky VFN a 1. LF UK. „Chuť a uspokojení z jídla nám dávají hlavně tuky a cukry, takže jsme přidali slazené nápoje a oblíbená fastfoodová smažená jídla. Klíčem k dobrému pocitu i z jídla ale zůstává staré známé pravidlo, a sice zvýšit pohybovou aktivitu.“

Pokud tedy zvládnete nekouřit, omezit alkohol a pravidelně se pohybovat, zbývá maličkost: začít zdravě jíst. Což neznamená žádnou speciální dietu, ale klasicky hodně čerstvých potravin, obiloviny, luštěniny, libové maso – prostě zdravější stravu. Dost často jdou tyto aktivity ruku v ruce. „S nižšími hodnotami BMI (body mass index, jeden z ukazatelů tělesného zdraví, pozn. red.) se pojí sportovní aktivity, pravidelný stravovací režim, výživa, kde je hodně ovoce a zeleniny,“ říká Martin Matoulek. „Naopak lidé s vyšším BMI častěji jedí zpracované maso, mají auto a jedí tučná jídla.“

Jde to i v drahotě?

Důležitá je také konzistence. Kombinací úpravy jídelníčku a pohybu si lidé uchovávají svaly a zbavují se tukové tkáně. Nicméně zdravě jíst může být dnes hodně nákladná záležitost. Spousta rodin bojuje s nadpřirozeně se zvyšujícími cenami energií a naprosto šílenými nájmy a hodně z nás musí opravdu počítat každou korunu. A kvalitní potraviny něco stojí, není žádným tajemstvím, že věci ve slevách v supermarketech nebývají vždy zrovna prémiové produkty. Je ale možné jíst zdravě, a přitom nezruinovat rodinný rozpočet?

„Samozřejmě. Je to celorepublikové téma a řešilo se i na ministerstvu zdravotnictví. Řada nemocnic tvrdila, že se kvůli financím nedá taková strava v tamních jídelnách udělat. Ovšem my jsme udělali pilotní projekt a připravili jsme jídelníčky, které jsou zdravé a relativně levné,“ říká Lucie Růžičková, vedoucí nutričních terapeutů VFN. „Když říkáme, že máme jíst hodně zeleniny, neznamená to, že musíme jíst zeleninu drahou. Můžeme jíst kořenovou zeleninu, ne tak drahé ovoce, obilniny nejsou finančně náročné, luštěniny také ne. Stravovat se lze zdravě a levně,“ dodává Lucie Růžičková.

A o jejích slovech se mohli přesvědčit i návštěvníci pražské tiskové konference, na které se tyto neradostné výsledky prezentovaly. Na jedné straně pultu s občerstvením byly klasické pokrmy jako řízky, chlebíčky nebo bramborový salát, na straně druhé pak celozrnná bageta s cottage sýrem, salát z červené řepy nebo ovoce. Možná byli hosté zneklidněni prezentovanými fakty, možná je vyděsily výsledky přístroje na měření tělesného tuku, který si mohli vyzkoušet, ale zatímco řízky a chlebíčky zůstaly i po odchodu všech téměř netknuté, po bagetkách s cottage sýrem se jen zaprášilo.

„Pro chuť jsme tam přidali trochu taveného sýra, což vůbec nevadí,“ říká se smíchem Lucie Růžičková. „Není zakázaných potravin. Je to jen o množství, kolik toho sníme.“

Související…

Tichý zabiják: Cholesterol dokáže zkrátit život až o deset let
Zdeněk Strnad

foto: Shutterstock, zdroj: Všeobecná fakultní nemocnice (VFN)

Tipy redakce

Jak na městský stres? Pokud se nehodláte odstěhovat, vyzkoušejte toto

Jak na městský stres? Pokud se nehodláte odstěhovat, vyzkoušejte toto

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Severní magnetický pól se hýbe a jeho pohyb se zrychluje. Země je v ohrožení

Severní magnetický pól se hýbe a jeho pohyb se zrychluje. Země je v ohrožení

Jdu na sever. A už jdu na jih! Tenhle výrok učitele ze hry Dobytí severního pólu...