fbpx

S ředitelem odboru ochrany prostředí pražského magistrátu Štěpánem Kyjovským o tom, jak Pražané můžou přispět k naplnění klimatického závazku města a jak mohou pomoct zeleni i hmyzu

Zveřejněno: 4. 8. 2019

V Kalifornii se prý mořské mušle kvůli vedru vaří přímo na skalách u pobřeží, po celém světě padají teplotní rekordy, lidé bojují s takzvanou „ekoúzkostí“ a děti stávkují za svou budoucnost. Ten, kdo čte občas noviny, nebo občas chodí ven, už jednoduše nepochybuje, že naše planeta se stále ohřívá a změny jsou rok od roku znatelnější. A zatímco lidé v menších městech a vesnicích během největších veder tráví volný čas ve stínu stromů nebo u rybníka, ti z velkoměst nemají před vedry často kam utéct.

„Všechny jevy skloňované v souvislosti s klimatickou změnou městské prostředí ještě zesiluje, ať už kvůli nepropustným povrchům, nižšímu podílu zeleně ve srovnání s volnou krajinou, tmavým povrchům vozovek nebo vysoké schopnosti stavebních materiálů akumulovat teplo,“ vysvětluje Štěpán Kyjovský, ředitel odboru ochrany prostředí pražského magistrátu. Podle něj se průměrné teploty v hlavním městě v posledních zhruba pěti letech zvýšily na někdejší úroveň Trentina nebo Pádské nížiny v severní Itálii.

Rozdíly teplot mezi vzrostlým lesem a blízkým městem mohou během horkého letního odpoledne překročit i pět stupňů, a to na vzdálenosti pouhých několika kilometrů.

Přestože téma, jež se týká adaptace Prahy na klimatickou změnu, není zrovna dvakrát optimistické, tak šéf odboru životního prostředí optimismus ani smysl pro humor neztrácí. A snad to nebylo jen tím, že si na náš rozhovor našel čas hned po příjezdu z dovolené.

Dá se vůbec určit, čeho a proč by se Pražané měli v souvislosti se změnou klimatu nejvíce obávat? Sucha, veder nebo povodní?

Změna má komplexní a zároveň turbulentní charakter a týká se každého z uvedených jevů, což znamená, že můžeme očekávat od všeho více. Nyní sice procházíme horkým a spíše suchým obdobím, ale to neznamená, že za pět nebo deset let nebudou naším hlavním problémem povodně.

Bez ohledu na to, který scénář se nakonec naplní, vše, co jste zmínila, zakoušíme již nyní, a to v míře, kterou nelze nazvat jinak než neobvyklou. V současnosti nejvíce pociťujeme právě vysoké teploty, protože dopadají na většinu obyvatel města a působí dlouhodobě. Vůbec největší nebezpečí je pak spojeno s přehřátými budovami a vysokými nočními teplotami. Ty společně nepříznivě ovlivňují náš spánek, a tím snižují výkonnost v práci, zhoršují naše řidičské kvality a hlavně u citlivých lidí způsobují zdravotní komplikace.

Praha 7 vyhlásila v květnu stav klimatické nouze. Jaký je na to váš názor? Měly by takto postupovat i ostatní městské části?

Přijetí takového kroku spadá do výlučné kompetence libovolné politické reprezentace a nepřísluší mi je hodnotit. Obecně zde vidím dvě roviny – symbolickou a věcnou. A ze svého pohledu vedeného určitou odborností a zároveň odpovědností za svěřené portfolio považuji za podstatné, aby mezi těmito dvěma rovinami existovala co nejužší vazba.

V tom smyslu vnímám jako příklad dobré praxe postup pražského zastupitelstva, které letos v červnu udělalo právě takový krok vyhlášením klimatického závazku hlavního města Prahy. Zároveň jej spojilo s praktickou stránkou věci, když do svého usnesení zahrnulo konkrétní cíle k určitému datu a načrtlo základní okruhy opatření, které ke kýženému výsledku povedou.

Opatření klimatického závazku se týkají mimo jiné udržitelné automobilové dopravy, nakládání s odpady nebo nákupu a spotřeby výrobků. To jsou samozřejmě oblasti, které už významně zasahují do života lidí. Nemyslíte, že bude problém občany motivovat k tomu, aby výrazněji změnili své chování?

Motivace obyvatel je samozřejmě klíčový moment pro uskutečňování jakýchkoliv změn v životě města. V současnosti ovšem dochází ve společenských náladách k určitému posunu směrem k větší vstřícnosti vůči tomuto typu veřejných politik. Důležité je také to, nakolik Praha coby veřejnoprávní korporace dokáže jít spolu se svými organizacemi příkladem svým občanům a soukromému sektoru. V tomto ohledu jsem optimista, protože v dikci klimatického závazku město začíná s vysokými nároky nejprve samo u sebe a teprve následně se obrací na zbytek společnosti. Důležitá je také veřejná diskuze a způsob implementace, který dokáže nabídnout přidanou hodnotu zaváděných změn a bude vnímán spíš jako příležitost nežli hrozba.

kyjovsky 2

V omezení dopravy do centra by nám mohl jít příkladem Stockholm, říká Štěpán Kyjovský


Zajímavým příkladem může být způsob, jak Stockholm v minulé dekádě zřizoval zpoplatnění vjezdu do města. Město opatření implementovalo nejprve na omezenou dobu a teprve po zkušebním provozu se svých obyvatel zeptalo v referendu, zda si zpoplatnění přejí zachovat. Kladné zkušenosti s omezením automobilismu ve městě nakonec vedly občany Stockholmu k tomu, že opatření vnímané zpočátku jako kontroverzní potvrdili natrvalo.

Praha už v roce 2017 vydala dokument, jak se klimatické změně přizpůsobit. Jaká plánovaná opatření považujete za nejdůležitější a kdy podle vás začnou platit?

Největší pozornost veřejnosti vždycky vzbuzují investiční akce. Tím směrem se město vydalo třeba při postupném rozšiřování zeleně a revitalizaci pražských potoků, které soustavně zbavujeme betonových koryt nebo zatrubnění a navracíme jim přirozené meandry, tůně a ostrůvky. Příkladem probíhajících akcí může být postupná revitalizace Rokytky, Šárecko-litovického potoka nebo příprava nové vodní plochy Lipiny-Modřany. Mezi velké projekty patří přeměna části Rohanského ostrova na park, která je rozdělená do několika fází. První etapy by mohly být předány do užívání Pražanů v nejbližších letech.

Město ale zároveň pracuje na řadě výzkumných úkolů, metodických nástrojů a grantových pobídek. Cílem by mělo být lepší nakládání se srážkovými vodami, ať už formou jejich akumulace nebo zasakováním do podzemí, podpora zelených střech a fasád nebo revitalizace vnitrobloků a tak dále...

Budete při naplňování klimatického závazku nějak spolupracovat i s developery?

V praxi je samozřejmě nutná především dobrá spolupráce uvnitř města mezi jednotlivými odbory magistrátu a jeho vedením, mezi městskými organizacemi a společnostmi, v tomto případě hlavně s Institutem plánování a rozvoje, Technickou správou komunikací nebo Pražskou vodohospodářskou společností. Při vytváření informační základny pro další činnost spolupracujeme také s akademickým sektorem, zejména Akademií věd, společností Czech Globe, některými univerzitami a výzkumnými organizacemi.

Spolupráci s developery a dalšími investory chceme využít zejména při návrhu a realizaci nejen adaptačních, ale i zmírňujících  opatření v nových zástavbách. Cílem je, aby navržené projekty obsahovaly vhodné prvky, jako jsou zelené střechy a fasády, zelené plochy, opatření na hospodaření s dešťovou vodou a podobně. Zejména jde o využití obnovitelných zdrojů energie tak, aby emisní bilance CO2 a uhlíkové stopy celého projektu byly co nejnižší. V tomto smyslu cítíme ze strany developerů rostoucí zájem o spolupráci na modernějších přístupech k tvorbě příznivého a klimaticky odolného městského prostředí.  

Během následujících dvou volebních období má být mimo jiné v Praze a okolí vysázeno milion nových stromů. Jak velký je potenciál zeleně z pohledu snížení dopadů změny klimatu?

Strom není pouze obrovský slunečník, stejně jako každá jiná vegetace navíc spotřebovává teplo pro svoje životní pochody, a tím de facto klimatizuje své okolí. Velké parky a krajinná zeleň navíc představují jakési rekreační zázemí, kde mohou obyvatelé města hledat úlevu v době extrémních veder. Rozdíly teplot mezi vzrostlým lesem a blízkým městem mohou během horkého letního odpoledne překročit i pět stupňů, a to na vzdálenosti pouhých několika kilometrů. Protože uvnitř města nelze instalovat dostatek vzrostlé zeleně k dosažení takového efektu, má svůj význam například i podpora zelených střech a fasád.

Extrémním počasím, zejména vedry a suchem, jsou kromě lidí ohrožena i divoká zvířata ve městech, například ptáci, hmyz. Jakým způsobem jim lze pomoci?

Ptákům i dalším živočichům pomůže při vedrech zdánlivá drobnost – mělká miska nebo podkvětník s vodou, kterou umístíte na zahradu, balkon nebo parapet. Stačí v ní pravidelně doplňovat, případně měnit vodu. Pítka pro hmyz jsou trošku složitější.

Aby se hmyz neutopil, je potřeba mít v misce „ostrůvky“, na které si může sednout, například hrst písku, namočený hadr nebo silný knot, který permanentně nasává vlhkost. Pokud je tkanina namáčena v cukrové vodě, slouží jako pítko například pro motýly. Vedle přímé pomoci nabízením vody k pití samozřejmě platí, že neposekaná nebo na vyšší výšku posekaná tráva umožní přežívat mnoha obratlovcům i bezobratlým ve stínu této vegetace, která zároveň drží trochu vlhkosti.

Co se týká sečení trávy, letos v dubnu vydala Praha na toto téma novou metodiku, která se samozřejmě netýká jen veřejných prostor, ale i soukromých zahrad. Můžete uvést hlavní doporučení a případná rizika, pokud by se tráva sekala běžně jako doposud?

Metodické doporučení stojí na dvou hlavních zásadách – seč travního porostu provádět postupně, vždy asi jen o třetinu výšky a při teplotách nad 26 stupňů a dlouhodobém suchu nesekat vůbec. Podstatné je také rozlišit dvě základní kategorie trávníků, tedy intenzivněji udržované parkové trávníky a extenzivně udržované luční porosty, které se sekají zpravidla jen dvakrát ročně a na výšku asi 10 až 15 centimetrů. Tyto zásady platí pro trávníky bez umělé závlahy.

RNDr. Štěpán Kyjovský (1966)

Absolvoval přírodovědeckou fakultu MU v Brně. Po začátcích nejprve na Akademii věd a pak na Federálním výboru pro životní prostředí pod legendárním Josefem Vavrouškem odešel do Brna, kde se věnoval posuzování vlivů na životní prostředí, biogeografii a krajinnému rázu v soukromé společnosti vedené předním urbanistou Jiřím Löwem. Několik let strávil na volné noze v obchodě a malovýrobě. Po krátkém intermezzu na SFŽP vystřídal od roku 2006 několik pozic na pražském magistrátě. Od roku 2006 je zástupcem města při evropské síti měst Eurocities, od roku 2015 řídí odbor ochrany prostředí.

Rizika spojená s doposud běžnou většinovou údržbou travních porostů, tedy s nízkým a častým sečením, vidíme všude kolem sebe, jen si je možná neuvědomujeme. Na jedné straně jde o nevyužití zeleně jako přirozeného chladicího zařízení, neboť nejen strom, ale i jakákoliv jiná rostlina včetně trávy dokáže ochlazovat své okolí tím, jak se z ní odpařuje voda. S tím je úzce spojena i deviza vegetace spočívající v zadržování vody. Čím nižší je trávník, tím méně srážkové vody zachytí. Druhou oblastí rizik spojených s dosavadní a zároveň ne zcela vhodnou údržbou travních porostů je postupné mizení bezobratlých a následně i obratlovců. Z městského prostředí se tak plíživě vytrácí druhová pestrost jednotlivých skupin hmyzu a poté i ptáků a savců.

Z výzkumu z roku 2017 vyplynulo, že klimatických změn se obává 54 % obyvatelstva, celých 5 % ale nevěří, že globální oteplování vůbec existuje. Plánujete také pořádat nějaké vzdělávací akce pro občany?

Náš odbor zajišťuje a podporuje výukové programy pro školy a vzdělávání pedagogů v souladu s  Krajskou koncepcí environmentálního vzdělávání  výchovy a osvěty, podporuje činnost středisek ekologické výchovy, ekoporadenství a provádí jednotlivé osvětové akce zejména pro citlivé skupiny obyvatel, jako jsou senioři, žáci základních škol nebo matky s dětmi.

Letos v srpnu bude dále spuštěna samostatná webová stránka Klimapraha.eu, kde se každý občan Prahy bude moct informovat o souvislostech probíhající klimatické změny, seznámit se s probíhajícími opatřeními, dalšími navrhovanými plány, umístit svůj názor a seznámit se i s plány jednotlivých městských částí. Web bude fungovat jako taková pražská komunikační platforma klimatické adaptace. V současné době jsou informace dostupné na pražském portálu životního prostředí i na jeho Facebooku a Instagramu. Magistrát také realizuje a plánuje další kampaně na podporu informování a vzdělávání veřejnosti, jako je Den země, Voda je život, Týden mobility, Den stromů a další.

Flowee nově spolupracuje na projektu Vize 2050, který se zabývá i tím, jak bude v budoucnosti vypadat Praha. Jak vidíte budoucnost hlavního města především z pohledu ekologie vy?

Svoje kroky ve spolupráci s Radou hlavního města přizpůsobujeme tomu, aby se Praha poloviny tohoto století dožila jako město s vysokou kvalitou života, s dostatkem zeleně, ale i jako město, které má pod kontrolou svoje nároky na potřebné zdroje energie, materiálů i prostoru. Mělo by jít o město odolné vůči výkyvům klimatu a také konkurenceschopné v soutěži srovnatelných měst v širším regionu, jako jsou Vídeň, Bratislava nebo Mnichov. Slovo konkurenceschopnost k ekologii nepatří jenom zdánlivě, ve skutečnosti si všechna města srovnatelného významu střeží kvalitu života i životního prostředí na svém území a umně je využívají ve vzájemné soutěži o zájem investorů i inovátorů.

Související…

Na Výstavišti se zjeví Akvapark. Lidé se mohou namočit a poučit o voděEnergii z uhlí na Praze 7 už nechceme, říká radní Ondřej MirovskýSpolu s Botičem ztrácíme i poetiku pražské periferie, říká filmař Josef Císařovský

foto: Michaela Cásková, zdroj: Portál životního prostředí hl. m. Prahy

Tipy redakce

Proč se krade i písek z pláže? Je to cenná komodita, která mizí stejně jako voda

Proč se krade i písek z pláže? Je to cenná komodita, která mizí stejně jako voda

Loni v létě zaplatil jeden britský turista na Sardinii pokutu 1 032 eur, když byl...

Twitter uživatelům ukazuje, co mají rádi za reklamu. A někdy je dost mimo

Twitter uživatelům ukazuje, co mají rádi za reklamu. A někdy je dost mimo

Inferred interests neboli „odvozené zájmy“ je název funkce sociální sítě Twitter,...

Jde ještě o klimatickou nouzi, nebo už paniku? 10 otázek a odpovědí o přehřívání Země

Jde ještě o klimatickou nouzi, nebo už paniku? 10 otázek a odpovědí o přehřívání...

Praha 7 vyhlásila v květnu stav klimatické nouze , jak ji (a nejen ji, ale celou...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.