Pouhých pár měsíců byl Zdeněk Hřib v úřadu, když se poprvé dostal do konfliktu s Pekingem, uvádí svůj článek britský deník. A hned v úvodu popisuje situaci, kdy mladého primátora požádal čínský velvyslanec, aby z oficiální recepce vyloučil představitele Tchaj-wanu, který Čína neuznává. Hřib to odmítl.
„Řekl jsem ne, protože my nevyhazujeme hosty, které jsme pozvali,“ vzpomíná Hřib v rozhovoru ve své kanceláři v centru Prahy. „Několikrát ten požadavek opakoval,“ doplňuje Hřib historku o čínském velvyslanci. „A zablokoval řadu ostatních velvyslanců, kteří čekali, až je přivítám. Klepali mu na rameno a říkali: Možná byste to měl zkusit někde jinde.“
Čestný občan Tchaj-peje
Roztržka a následný odchod čínského velvyslance byly podle Financial Times počátkem prudkého zhoršení vztahů mezi oběma zeměmi. Primátor Hřib loni nechal ze smlouvy mezi Prahou a Pekingem odstranit zmínku o politice jedné Číny a Praha zároveň odsouhlasila sesterskou smlouvu s tchajwanským hlavním městem Tchaj-pejí. Čína (nepříliš překvapivě) reagovala tím, že smlouvu mezi hlavními městy vypověděla.
Čínští turisté nepřinášejí žádné peníze. Jsou tím proslulí. Většina z nich je tak chudá, že baťůžkáři jsou proti nim milionáři.
Hřib kdysi jako student medicíny strávil v Tchaj-peji dva měsíce a je jejím čestným občanem. Trvá ale na tom, že tlak na odstranění zmínky o „jedné Číně“ byl výsledkem kolektivního rozhodnutí pražské koalice a ne jeho osobní iniciativou. „Naši (pirátští) představitelé na magistrátu to kritizovali už v roce 2016. Takže by nemělo být překvapením, že jsme se tuto chybu pokusili napravit,“ tvrdí Hřib o snaze odstranit zmínku o jednotné Číně ze smlouvy ve Financial Times.
Máte investice? A můžeme je vidět?
Spor je podle Financial Times součástí „vzrůstajícího odporu středoevropského národa proti úzkým vztahům s Čínou“, které prosazuje prezident Miloš Zeman. „Od roku 2012 se Peking snaží posílit svůj vliv v regionu, a získat tak diplomatickou a ekonomickou základnu v EU. V Zemanovi našel spřízněného a pozorně naslouchajícího partnera. Ten tvrdil, že blízké vztahy s Čínou povedou k přílivu čínských investic do českých projektů,“ uvádí dále deník Financial Times s tím, že některé významné investice – do nemovitostí, do pivovaru nebo do fotbalového klubu Slavia Praha – se opravdu uskutečnily, ale celkově zaostaly hluboko za očekáváním.
Číňané se také snažili etablovat v Česku prostřednictvím PR agentur a skrytých plateb pro Univerzitu Karlovu.
„Podívejte se na čínské sliby ohledně investic… Pouze zlomek se opravdu uskutečnil. A ani to nebyly opravdové investice, ale akvizice společností nebo sportovních klubů, které už existovaly. Nevytvořily se žádné nové pracovní příležitosti, nedošlo k žádnému přenosu know-how,“ uvádí Zdeněk Hřib pro Financial Times. Navíc konglomerát CEFC, přes který se realizovala většina investic, měl velké problémy. Jeho šéf (a Zemanův poradce) byl v Číně zatčen, aktivity pak převzala státní firma CITIC. V Česku se také rozhořela aféra ohledně potenciální špionáže ze strany čínských telekomunikačních gigantů Huawei a ZTE, Číňané se také snažili etablovat v Česku prostřednictvím PR agentur a skrytých plateb pro Univerzitu Karlovu.
Pandy? Nemáme
Hřib dále ve Financial Times tvrdí, že dodatek o „jedné Číně“ byl do smlouvy s Pekingem zakomponován mimo jiné proto, že Čína slíbila darovat pražské zoo černobílé pandy. Žádní medvídci ale z Číny nepřijeli, což Hřib považuje za symptomatické. „Pandy nemáme, protože Číňané nesplnili sliby,“ cituje primátora deník. „Číňané nejsou dobří obchodní partneři,“ říká Hřib a dodává, že Peking v hádce ohledně sesterské smlouvy hlavních měst postupuje nátlakovým způsobem.
Praha potřebuje pandy asi tak jako Tahiti potřebuje tygry.
Martin Hála, ředitel výzkumné společnosti Sinopsis zaměřené na Čínu (to je ta, kterou neplatí Čína ani Home Credit), s ním souhlasí: „Vztahy měly být založeny na ekonomické diplomacii, ale z toho hlediska se jednalo o naprosté fiasko. Celý spor (mezi Prahou a Čínou) je symptomem narušeného vztahu.“ Ostatní vidí roztržku jako reflexi polarizované české domácí politiky. „Pokud se chtějí politici oproti současné elitě zviditelnit, často toho dosahují tím, že se vymezují proti Rusku nebo Číně,“ říká Vladimíra Dvořáková, politoložka z Vysoké školy ekonomické v Praze, a dodává, že odstup od Číny byl jedním z charakteristických znaků politiky Václava Havla, disidenta a spisovatele, přítele dalajlámy, který se stal prvním československým postkomunistickým prezidentem.
Domácí politika versus ta mezinárodní
Prolínání lokální a mezinárodní politiky znechucuje české vládní úředníky. „Je to znepokojivé,“ řekl listu jeden z nich. „Komunální politici to dělají jen kvůli tomu, aby se zviditelnili, což je ostuda. Výrazně nám to komplikuje práci.“ Zdeněk Hřib ale tvrdí, že se do mezinárodní politiky nechtěl zapojovat, byl ale do celé záležitosti dotlačen právě kvůli nesprávnému začlenění klauzule o „jednotné Číně“ do smlouvy mezi Prahou a Pekingem.
Čína musí pochopit, že nemůže ostatní do něčeho nutit jen tak bez důsledků. EU by měla následovat příkladu Prahy.
Nesouhlasí také s názorem, že roztržka může poškodit Českou republiku, a odmítl hrozby, že by čínští turisté mohli začít jezdit do jiných metropolí, než je Praha, která je jedním z nejnavštěvovanějších měst světa. „Kdyby počet čínských návštěvníků Prahy poklesl z 620 tisíc na nulu, znamenalo by to, že se turistika vrátí na úroveň roku 2017,“ řekl Hřib. „Což není žádná tragédie. V současné době řešíme fakt, že turistů je v Praze prostě moc.“
Co se píše pod článkem
Ač se může zdát, že titulek, který přebíráme z Financial Times, může být vůči primátorovi a jeho počínání kritický, mnohé komentáře pod samotným článkem už tak kritické nejsou. Vybíráme tedy některé z nich.
„Gratulace Zdeňku Hřibovi. Rozlišujme mezi obyvateli Číny a diktátorským čínským režimem.“
„Respekt a obdiv Čechům. Čína musí pochopit, že nemůže ostatní do něčeho nutit jen tak bez důsledků. EU by měla následovat příkladu Prahy.“
„Čínští turisté nepřinášejí žádné peníze. Jsou tím proslulí. Většina z nich je tak chudá, že baťůžkáři jsou proti nim milionáři.“
„Celá tahle šarvátka je spíše o tom, že se čínský velvyslanec snaží vyvolat konflikt, a získat tak doma plusové body. Nemyslím si, že politika Česka a už vůbec ne politika Prahy je nějak výrazně vysoko na seznamu priorit Pekingu.“
„Čínské "investice" na Západě znamenají skupování nemovitostí a ujištění, že dobře financované think-tanky a profesoři jim propůjčí intelektuální kredibilitu.“
„Praha potřebuje pandy asi tak jako Tahiti potřebuje tygry.“
„Výborně, primátore. Výborně. Na 2019 se bude vzpomínat jako na rok, kdy se spousta zemí probudila a začala mít dost čínského šílenství.“
Reklama
foto: Profimedia, zdroj: Financial Times
