fbpx

Deník New York Times popsal, jak se Praha díky radnici dostává z područí Pekingu. Ale co ten příliv čínských turistů, investic a pand?

Zveřejněno: 14. 12. 2019
Reklama

Že se o situaci v naší maličké republice mluví a píše i v zahraničí, není nic neobvyklého. Svět ale nedávno zaujala zpráva o rozpadajících se vztazích mezi čínským Pekingem a Prahou, jejichž harmonické „soužití“ bylo vizí (nejen) českého prezidenta Miloše Zemana. Deník New York Times popsal celou kauzičku na svých stránkách a věnoval jí tam poměrně dost prostoru.

Ruka Pekingu nad Prahou 

Podle New York Times vývoj sesterské dohody mezi Prahou a Pekingem jen osvětlil, jak Čína používá svůj ekonomický vliv, když se snaží sama sobě „diplomatickou cestou“ zajistit pevné místo na evropském trhu. Česko je podle deníku jedním z menších národů, které takto Peking agresivně ovládal.

Ze sesterské smlouvy těžila jen čínská strana. Takže bych řekl, že se o nějakém zhoršení vazeb nedá mluvit.

Agresivně ovládal? Něco na tom asi bude. Do té doby poměrně přátelským česko-čínským vztahům učinili přítrž pražští radní (New York Times tvrdí, že to byl hlavně primátor, ale on sám mluví o rozhodnutí rady). Primátor Zdeněk Hřib každopádně začal mluvit o vypuštění klauzule o uznání „politiky jedné Číny“ z dohody o sesterských městech, která byla podepsána za jeho předchůdkyně Adriany Krnáčové. 

„Předně bych chtěl říct, že partnerství mezi městy má být rovnoprávné, apolitické a musí být oboustranně výhodné. V našem vztahu s Pekingem nebyla dodržena ani jedna z těchto podmínek, například ze sesterské smlouvy těžila jen čínská strana. Takže bych řekl, že se o nějakém zhoršení vazeb nedá mluvit,“ řekl Flowee Zdeněk Hřib.

Odnesly to smyčce

Americký deník rovněž popisuje incident z novoroční schůzky primátora s diplomaty, z níž Zdeněk Hřib odmítl vyloučit tchajwanského diplomata, přestože k tomu byl vyzván velvyslancem z Číny. Pro Hřiba, který byl tehdy primátorem poměrně čerstvě (nějaké dva měsíce), to byla jen první z diplomatických „roztržek“, po nichž následovalo přerušení vazeb metropolí jako „sesterských měst“.

Čínští úředníci už tehdy Praze pohrozili a začali podnikat kroky proti institucím vázaným na naše hlavní město. Následovalo zrušení nasmlouvaných vystoupení některých pražských symfonických orchestrů, a to včetně turné Pražákova kvarteta, jehož název nemá s Prahou opravdu nic společného.

Když bylo ještě hej

Než se nynější primátor dostal k funkci, česko-čínské vztahy byly zcela jiné, popisuje deník New York Times. Vrchol vztahů přišel v roce 2016, kdy byl přední čínský vůdce Si Ťin-pching přivítán na státní návštěvě našeho (deník píše „populistického“) prezidenta Miloše Zemana, který tehdy prohlásil, že se Česko stane čínskou bránou do Evropy.

Velká část investic se vůbec neuskutečnila, existuje tu větší obava z čínské špionáže než nadšení z obchodních dohod a panda v pražské zoo stále není.

Pro Česko měly být těsnější vazby s Čínou příslibem zvýšení počtu obchodních a investičních dohod, většího cestovního ruchu, kulturních obohacení, a dokonce tolik žádané pandy pro pražskou zoologickou zahradu. Jak to o tři roky později dopadlo? Velká část investic se vůbec neuskutečnila, existuje tu větší obava z čínské špionáže než nadšení z obchodních dohod a panda v pražské zoo stále není. A asi ani nebude. Leda by tam přešla ta obří ze Staroměstského náměstí.

Hrozí úbytek turistů?

Toho, že by se „ochlazení vztahů“ projevilo na prosperujícím pražském (a obecně českém) turismu, se Zdeněk Hřib každopádně neobává. „Zatím nemám informace o tom, že by došlo ke snížení počtu čínských turistů v Praze. Myslím, že šlo jen o plané výhrůžky. Nedošlo ani na rušení leteckých linek do Prahy, jak nám čínské plány tlumočil pan prezident.“ Praha se také podle primátora navíc dlouhodobě potýká s problémem overturismu, takže jakékoliv obavy z „velmi hypotetické“ ztráty všech čínských turistů nejsou podle Zdeňka Hřiba nutné. „Také jsem toho názoru, že by případně byli prakticky okamžitě nahrazeni turisty z jiných zemí,“ dodává.

Samozřejmě záleží i na dalších faktorech, tedy například na vlivu čínských médií.

„Podle dat, která máme k dispozici, návštěvníků z Číny ubylo pouze nepatrně,“ potvrzuje Barbora Hrubá, tisková mluvčí příspěvkové organizace Prague Czech Tourism, která má data zatím za prvních devět měsíců roku. „Je každopádně předčasné vyvozovat souvislost s vypovězením partnerské smlouvy mezi městy. Vzhledem k tomu, že k němu došlo teprve nedávno, tak se na incomingu ještě nemohlo projevit. Pokud se vůbec projeví, což samozřejmě záleží i na dalších faktorech, tedy například na vlivu čínských médií,“ dodává Barbora Hrubá.

cina turismus 1232385043

Že bychom přišli o krásný čínský novomanželský zvyk nechat se vyfotit všude, kde je to fotogeničtější než v Pekingu?


Data projektu Tracking domácího cestovního ruchu ukazují, že pražské návštěvy čínských turistů od roku 2016 zatím spíše stoupají. Čeká se, co ukáže druhá polovina roku 2019. V roce 2016 Česko navštívilo 356 tisíc Číňanů, v roce 2017 to bylo skoro půl milionu, v roce 2018 se potom počet návštěv vyšplhal až na 618 tisíc, zatímco v první polovině roku 2019 se jednalo o 277 tisíc. Podle Jana Hergeta, ředitele státní agentury CzechTourism, tvoří čínští turisté aktuálně přibližně 5,6 % celkového počtu zahraničních turistů České republiky.

Pokud se bere v potaz počet turistů, kteří v Česku přenocují, pak tvoří Číňané pouhá 3,3 %. Přes 60 % z nich přenocuje v Praze, dalších 18 % je v Jihočeském kraji. „Výraznější pokles by tedy citelněji pocítili právě v těchto regionech a zasaženi by byli především provozovatelé služeb, kteří se výhradně nebo převážně zaměřují na tuto cílovou skupinu,“ říká Herget.

Bez Číny to vydržíme

Podle Barbory Hrubé vypovězení smlouvy Prahy a Pekingu samozřejmě způsobilo trochu „paniku“ v některých kruzích, ale z hlediska cestovního ruchu v Praze se nemáme čeho obávat, i kdyby návštěvníků z Číny začalo ubývat. „V první řadě k velkému úbytku návštěvníků v podstatě z politických důvodů již došlo. V roce 2014 se následkem uvalení sankcí na Ruskou federaci počet návštěvníků z Ruska v Praze snížil o polovinu,“ vysvětluje. Negativní následky pocítily některé regiony, ale Praha nikoli. „Protože ten ,prostor‘, který se takto vytvořil, zaplnili návštěvníci z jiných zemí a celková návštěvnost nepřestala narůstat,“ dodává.

Praha nedostatkem návštěvníků netrpí, spíš naopak, vidina, že bychom o některé v absolutních číslech přišli, nás neděsí.

I Barbora Hrubá potvrzuje, že Praha už se skutečně blíží k hranici, kdy návštěvníků bude ve městě neúnosné množství. „Musíme být tedy velmi obezřetní a pečlivě vybírat cílové skupiny, té, kterou bychom si přáli, ale hosté z Číny příliš neodpovídají,“ říká. „Jinými slovy, Praha nedostatkem návštěvníků netrpí, spíš naopak, vidina, že bychom o některé v absolutních číslech přišli, nás neděsí.“ Podle dat z projektu Tracking domácího cestovního ruchu se celkové výdaje čínských turistů pohybují kolem pěti tisíc za osobu a den, přičemž zhruba třináct set korun utratí během pobytu u nás a zbytek tvoří výdaje před cestou. Celkové výdaje na osobu a den (tzn. výdaje před cestou a u nás) sice patří v porovnání s ostatními turisty k nejvyšším, ale je to hodně dáno tím, že se do nich promítne vysoká cena letenky.

„Čínští turisté obvykle stráví v Praze velmi krátkou dobu, v průměru jde o 1,7 noci. V loňském roce jich hlavní město navštívilo bezmála 620 tisíc, údaje za letošní rok ještě kompletně nemáme k dispozici. Ale vzhledem k dlouhodobému trendu předpokládám, že návštěvníku z této země bude v letošním roce více než v tom předchozím,“ komentuje Zdeněk Hřib. „Také se snažíme o to, aby se návštěvníci do Prahy opakovaně vraceli, čínští hosté se ale do navštívených destinací obvykle nevrací,“ uzavírá Barbora Hrubá. Takže to asi nakonec i bez Číňanů a pandy nějak přežijeme.

Související…

V Praze poběží život dál i bez čínských peněz. A Slavia to přežije takyJak Facebook a Twitter přispívají čínské propagandě a kdo se chytil za nosČínská byznysmenka na nejžhavější diskuzi Meltingpotu: Přestaňte cpát Číně demokracii

foto: Shutterstock, zdroj: New York Times

Tipy redakce

Vyrobí palivo budoucnosti slunce? Mohlo by, a to na bázi fotosyntézy

Vyrobí palivo budoucnosti slunce? Mohlo by, a to na bázi fotosyntézy

Alternativní zdroje energie jsou oblíbeným zaklínadlem současnosti. Problém je...

Fotíte rádi? 99 procent fotek, které pořídíte, nikoho nezajímá. Vlastně ani vás

Fotíte rádi? 99 procent fotek, které pořídíte, nikoho nezajímá. Vlastně ani vás

Novinář Chris Taylor na serveru Mashable pregnantně vyjádřil stav , ve kterém se...

Alkoholismus se dá léčit i mírněji než abstinencí, říká psycholožka Marie Funke

Alkoholismus se dá léčit i mírněji než abstinencí, říká psycholožka Marie Funke

Možná jste si po propité silvestrovské noci dali jako spousta lidí následující...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.