Když jsme letos v únoru spustili Flowee City, měli jsme jasnou vizi. Chceme psát o městě, ve kterém žijeme, psát o tom, co se nám líbí (a o tom psát hodně), ale i o tom, co se nám nelíbí (ne ale tak jako ostatní). Všichni chceme totiž bydlet v místě, kde se cítíme dobře. A Flowee City má přispět k tomu, abychom se cítili ještě líp. Aby Praha byla moderním živoucím městem, ve kterém si podávají ruce nejnovější technologie a trendy s respektem k historii a tradici. S ohledem na výše zmíněné – sedm věcí, které nás minulý rok nejvíc zaujaly.

1. Nové projekty

Po letech, kdy se v Praze nová výstavba téměř zastavila, se začíná přece jen něco hýbat, i když třeba občas jen v podzemí. Příští rok se začne pracovat na třech významných a obřích projektech. V Karlíně ožije Rohanský ostrov, na kterém vyroste hypermoderní komplex Rohan City s byty, kancelářemi a klasickou infrastrukturou, jehož highlightem bude nový most, jenž spojí Karlín s Holešovicemi. Zřejmě největším již viditelným projektem je rekonstrukce Masarykova nádraží a Florence, jejímž cílem je oživit velmi atraktivní oblast v centru města.

Vůbec největší (rozsahem) projekt vznikne na Smíchově, kde na 35 tisících metrech čtverečních najdou nový domov tisíce obyvatel.

Na Florenci probíhá i rekonstrukce Negrelliho viaduktu. Z Masaryčky se přes viadukt v blízké budoucnosti bude jezdit vlakem do nádraží Praha-Bubny, jež stojí nedaleko brownfieldu Bubny-Zátory, ze kterého má vyrůst též hypermoderní čtvrť. No a v o něco málo vzdálenější budoucnosti bychom se z centra měli vlakem dostat až na letiště. Vůbec největší (rozsahem) projekt vznikne na Smíchově, kde na 35 tisících metrech čtverečních najdou nový domov tisíce obyvatel.

2. Doprava

S Negrelliho viaduktem, který je první stavbou nové železnice, jež má mířit až na letiště, jsme se dotkli pražské dopravy. Někteří z nás zaznamenali (někdo ještě předtím, než dostal dopis s pokutou do schránky), že na magistrále se teď nově může jezdit pouze padesátkou, někdo možná dokonce zaznamenal, že u magistrály směrem od Vinohradské na hlavní nádraží vznikl o něco širší chodník, než byl původní "ochoz", na němž se dva turisté s kufrem prostě už nevyhnuli. 

Co je méně vidět, je třeba začátek stavby metra D, kde už alespoň na Pankráci začal geologický průzkum, takže by se nové linky mohla dočkat, když všechno půjde dobře, už naše pravnoučata. Netroufneme si tvrdit, jestli se pravnoučata dožijí dostavby obou okruhů (nebo alespoň jednoho), ale o těch se zase víc mluvilo, než by se reálně něco směrem k jejich dostavbě dělo.

3. Bydlení v Praze

Ceny nemovitostí v Praze (těch nových a těch v centru) už dávno překročily hranici sto tisíc korun za metr čtvereční. Na běžný sedmdesátimetrový byt vydělávají Pražané v průměru přes 14 let, což je spolehlivě řadí na nejhorší (nebo nejlepší, jak kdo chce) místo v Evropě. Hypotéka je sice i v Praze pořád výhodnější než nájem, ale díky přísným pravidlům, která platí od záři, na ni dosáhne stále méně lidí.

Praha alespoň chystá pro mladé, kteří si nákup bytu v Praze nemohou dovolit, model družstevního bydlení.

Praha přitom patří mezi 20 nejatraktivnějších měst na světě pro realitní investory, což ale ve finále v kombinaci s Airbnb dostupnost bydlení ještě daleko více komplikuje. Největší potenciál pak mají malé byty, o které je na trhu největší zájem. Praha alespoň chystá pro mladé, kteří si nákup bytu v Praze nemohou dovolit, model družstevního bydlení, který je převzatý z Berlína. V souvislosti s novými projekty, které jsme již zmínili, nás to naplňuje mírným optimismem.

4. Co zmohou mocní

Samozřejmě nás během roku zajímalo, jak se na budoucnost Prahy dívají ti, kteří jí vládnou nebo mají jako šéfové městských podniků na chod města zásadní vliv. Pražský primátor Zdeněk Hřib by z Prahy chtěl vytvořit superhub umělé inteligence, prozatím se mu povedlo připravit pár pražských hudebníků o čínskou gáži a pražskou zoo o pandu, protože navzdory prezidentovi (českému) a dalším ukončil partnerství s Pekingem, tedy vlastně i s Čínou.

Těch rozhovorů o Praze jsme udělali desítky. A v podstatě všechny nakonec vycházely pro město optimisticky.

 

S ředitelem Institutu plánování a rozvoje Ondřejem Boháčem jsme mimo jiné mluvili o tragédii zvané Airbnb, o třech milionech Pražanů, Pentě na Masaryčce a o tom, jak to udělat, aby byli nakonec všichni spokojení. Bavili jsme se i s novým generálním ředitelem Dopravního podniku Petrem Witowským, který největší městskou firmu řídí s jednoduchou filozofií: účelem je vozit lidi a ne vzduch. Což je samozřejmě velmi příhodné zvláště v okamžiku, kdy oznamujete, že autobusů bude jezdit míň. S Martinem Šubrtem, náměstkem ROPIDU, jsme zase mluvili o tom, co všechno se musí zohlednit při tvorbě jízdních řádů. A prozradil i to, že zná všechny zastávky všech tramvajových linek zpaměti. Těch rozhovorů o Praze jsme udělali desítky. A v podstatě všechny nakonec vycházely pro město optimisticky. Dokud nevjedete do zácpy.

5. Mikromobilita

A opět se vracíme k dopravě. Čím se budeme přepravovat v okamžiku, až se v Praze zavede mýtné? Budou to elektrické koloběžky, trolejbusy nebo si prostě koupíme lítačku, ve které budeme mít kromě předplacené MHD také třeba sdílená auta či kola?

Ptali jsme se také na to, zda může mikromobilita Prahu zachránit. Odpověď zní: Ano, ale ne v dnešní podobě. Udělali jsme krůček na velmi dlouhé cestě. Zatím u nás stojí sdílené koloběžky více než taxíky, tak není ani moc divu, že lidé prostředky sdílené mikromobility milují tak, že je s láskou vrhají do Vltavy

6. Mobiliář

V roce 2021 dostane Praha nový mobiliář, tedy vlastně venkovní městský nábytek. Už víme, jak budou zastávky vypadat a kdo je navrhl, víme, co budou umět, ale nevíme, kdo je postaví. Jedno je ale jisté, pětadvacet let stará smlouva, podle které dostává město za pronájem stejně peněz jako v roce 1994 (vzpomenete si, jaký jste v polovině devadesátek platili nájem?), za pár let skončí a místo nesourodých laviček, zábradlí a zastávek MHD bude mít Praha ucelený vizuální koncept. „Praha má mít svůj mobiliář, žádný globální model,“ říká Michal Froněk, zakládající člen designerského sdružení Olgoj Chorchoj, které podobu mobiliáře navrhlo. A my souhlasíme.

7. Ohňostroj

Tak už jen takovou smutnou novoroční. Primátor Zdeněk Hřib chtěl udělat radost majitelům domácích mazlíčků a zrušil oblíbenou novoroční kratochvíli zvanou ohňostroj. Místo ní by rád zavedl novoroční videomapping, jehož limitovaná dostupnost a viditelnost ovšem význam sdíleného rituálu na oslavu nového roku výrazně snižuje.

Nehledě na to, že pejsky a kočičky spíše zneklidňuje amatérská pyrotechnika, kterou slýchají od poloviny prosince do poloviny ledna. Občané Prahy si ale usmysleli, že si ohňostroj vzít nenechají. Dali hlavy (a peníze) dohromady a ohňostroj bude! S poctou pro Karla Gotta. A my se těšíme, že se s vámi na něm a třeba i na tom videomappingu uvidíme.

Související…

Jak se zelené koloběžky snaží nalakovat pražskou realitu narůžovo
Zdeněk Strnad

foto: Shutterstock, zdroj: Flowee City