fbpx

S pražskou radní pro legislativu, veřejnou správu a podporu bydlení o tom, jak se dá v metropoli odšpuntovat zablokovaná situace s výstavbou nových bytů

Zveřejněno: 10. 4. 2019

Hana Kordová Marvanová se po loňských komunálních volbách vrátila do aktivní politiky. Svým způsobem v ní byla už před rokem 1989, tehdy ovšem ještě jako politický vězeň. Po revoluci si prošla Občanským fórem, ODS a krátce byla i předsedkyní Unie svobody. V roce 2014 se pokusila o politický návrat jako náměstkyně tehdejší ministryně spravedlnosti Heleny Válkové.

Dneska se staví kolem tří tisíc bytů ročně, ale aby se ten deficit doháněl, mělo by se stavět šest až deset tisíc bytů.

Jenže spolupráce dlouho netrvala. Hana Marvanová se každopádně právu a advokacii věnuje celý život. Proto také na pražském magistrátu, kde uspěla s uskupením Spojené síly pro Prahu, dostala jako radní na starost legislativu, veřejnou správu a podporu bydlení. A protože se cena bytů v Praze velice rychle přibližuje hladině sto tisíc korun za metr, mluvili jsme právě o velmi aktuální krizi dostupného bydlení.

Mimochodem, náš rozhovor probíhal ve chvíli, kdy se na pražském magistrátu začal v kancelářích měnit letitý nábytek. Chvilku to vypadalo, že si sedneme na chodbě, ale kancelář Hany Marvanové ještě nepřišla, co se týče rekonstrukce, na řadu. Proto jsme mohli klidně mluvit v zasedačce u stolu, který používal ještě Pavel Bém a jeho „hosté“.

Co byste dneska poradila mladým, kteří by si v Praze chtěli najít bydlení a založit rodinu?

Nejde tak o to, co bych radila. Já spíš můžu říct, co děláme a chceme udělat pro to, aby nebyli v bezvýchodné situaci. Je pravda, že i když mladí mají perspektivu, tak nemají takové příjmy, navíc se ztížil přístup k hypotékám. A byty mají tak vysokou cenu, protože se jich zaprvé staví málo a zadruhé jsou strašně drahé. Mladí si to nemůžou dovolit, ale zároveň nejsou v kategorii vyloženě sociálních případů, aby mohli dostat byt od obce. Vím, že ta situace je pro ně nesmírně obtížná a krize nedostupnosti bydlení se každým rokem prohlubuje.

Tu krizi má řešit vaše koncepce dostupného bydlení?

Těch věcí je několik. Ano, mimo jiné jde o dlouhodobou koncepci bytové politiky, aby ty kroky, které se budou dělat, zapadaly do nějakého dlouhodobého plánu. Ta koncepce by měla být schválena do konce roku a měla by zahrnovat časový výhled až do roku 2040.

marvanova 0385590654

Vyřeší bytovou krizi? Radní Hana Kordová Marvanová pracuje na nové koncepci. Primátor Zdeněk Hřib se má postarat o elektronický dohled nad stavebním řízením


Je důležitá proto, abychom si na základě dostupných údajů řekli, kolik má bytů město, kolik bytů je v Praze celkem, na jakou úroveň městských bytů početně bychom se měli dostat, aby město bylo schopno plnit svoji funkci. Já si myslím, že se město dost nekoordinovaně zbavovalo svých bytů. A nejhorší je to asi u těch bytových jednotek, které jsou prázdné, a přitom by mohly sloužit jako sociální. I takových bytů se v minulosti město zbavovalo.

Takže by se mělo nastavit znovu, kolik má vzniknout městských bytů, kolik soukromých?

Ta koncepce by měla pojmenovat, jaké procento z množství bytů v Praze by mělo město vlastnit, aby je mělo na plnění těch svých funkcí. To znamená, že se přímo na město mohou obrátit lidé, kteří na trhu bydlení neuspějí. To je jeden segment lidí. Zároveň by koncepce měla určitě zahrnovat plán podpory výstavby určitého množství bytů a navýšení výstavby počtu bytů tak, aby nenarůstal deficit. Dneska se staví kolem tří tisíc bytů ročně, ale aby se ten deficit doháněl, mělo by se stavět šest až deset tisíc bytů.

No, a aby se mohlo stavět víc, tak musí být vhodné pozemky, které budou připraveny pro výstavbu. Takže teď byl zadán úkol IPRu (Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy, pozn. red.), aby vytipoval a aktualizoval mapu vhodných pozemků pro výstavbu městských bytů. A to včetně připravených projektů na městských částech. Mnohé městské části totiž mají připraveny pozemky, ale zatím tam nevznikla dohoda s Prahou. My bychom v tom chtěli jednotlivé městské obvody podpořit, máme peníze dostupné ve Fondu rozvoje dostupného bydlení, takže teď byla ustanovena komise, jejíž jsem členkou, a naše představa je, že bychom měli pomoci rozdělit ty prostředky na projekty městských částí, tedy na výstavbu bytů.

Samotné město se tedy stavět byty nechystá?

I Praha má samozřejmě pozemky k výstavbě a my bychom je chtěli poskytnout družstvům na výstavbu družstevních bytů. Tak by se vlastně podpořil tento segment na trhu, který může fungovat pro střední vrstvu a pro mladé rodiny, protože družstevní bydlení je levnější. A tím, že by Praha tyhle pozemky poskytla do nájmu, tak už je družstvo ve výhodě. Nemuselo by totiž hned v první chvíli kupovat pozemek, a tím by se zlevnila celá výstavba a zvýšila cenová dostupnost těchto bytů.

Obecně pak všechna ta opatření směřujeme ke zrychlení rozhodování o povolování staveb a věnujeme se připomínkování stavebního zákona, projednáváme teď zřízení centrálního stavebního úřadu v Praze, který by mohl rozhodovat o povolení těch velkých staveb, ať infrastrukturních, tak velkých bytových komplexů.

Je tedy zakládání bytových družstev oním receptem pro mladé?

Já si myslím, že ano. A na tom právě intenzivně pracuji, mám na starosti tým odborníků a už máme i připravený koncept, o kterém teď budeme v rámci koalice a pak v zastupitelstvu diskutovat. Prvním krokem je, že by se městské pozemky poskytly pro výstavbu družstevního bydlení pro mladé a že by pak město mohlo spolupracovat s bytovými družstvy, která jsou schopna stavět a spravovat družstevní byty.

Jak by to fungovalo? Přihlásím se do družstva a co dál?

Ten model jednoduše umožňuje to, že zájemci o bydlení dávají na začátku výstavby jakýsi základní členský vklad a potom v rámci nájemného splácí úvěr, který si bere celé družstvo na pořízení bytového domu.

Tady jsme ale zase u otázky, jak na ten dům budou zájemci dlouho čekat. Je největší problém toho stavebního řízení opravdu jeho délka, nebo to, že už se v Praze nedá kde stavět?

Já si myslím, že se stavět dá, že je pořád spousta volných ploch a existují brownfieldy, které jsou ovšem pořád zablokované. Petr Hlaváček má v koalici jako náměstek pro územní rozvoj na starosti jejich odblokování. K tomu ale zase musí existovat studie, musí být schválen metropolitní plán tak, aby výstavbu umožnil. Jedině tak by se ty pozemky uvolnily, v souladu s územním plánem by mohlo být vydáno stavební povolení, což už zase pak dělá státní správa. Teď je z tohoto pohledu Praha zablokovaná. Plochy má, ale nestaví se tam, protože jsou tam tyto překážky.

Pokud ale někdo potřebuje bydlet hned, tak asi nebude čekat na změny územního plánu. Pan primátor mluvil o kontrolách elektroměrů, aby město zjistilo, kolik bytů je nevyužívaných. To už jste si v rámci koalice vysvětlili a nic takového neproběhne. Jsou ale prázdné byty problém?

Problém je v tom, že je volných i spousta městských bytů, není o tom kompletní přehled. A tyhle byty by se měly poskytnout těm, kteří je v nouzi potřebují. Vždycky se v rámci koalice mluvilo jenom o kontrole prázdných nebo nevyužívaných bytů, které patří Praze. Nikdy jsem ale nezaregistrovala to, o čem mluvil pan primátor, tedy nějakou debatu o kontrolách, zda jsou nějaké soukromé byty prázdné.

I kdybychom měli informaci, že ty byty nejsou užívané, tak nevím, k čemu by nám ta informace byla. Já si myslím, že je právem každého majitele v bytě buď bydlet, nebo si z nějakého důvodu odjet na půl roku do zahraničí. Třeba mu tam někdo chodí zalévat kytky anebo ten byt dlouhodobě pronajme. To je každého věc a myslím, že už jsme si to v koalici vyřešili.

Když už se pohybujeme takto na hraně soukromého vlastnictví, může třeba město developerům nějakým způsobem přikázat, a myslím, že to tak ve světě funguje, postavte tady pět set bytů a dvacet z toho bude sociálních nebo malometrážních, levnějších? Fungují tyto modely?

Muselo by to být zase na základě nějaké plánovací smlouvy. Pochopitelně, že to možné je, ale nadiktovat to nelze. Já nejsem příznivcem regulace nájemného v soukromém sektoru, vždycky existují lidé, kteří na tržní nájemné nedosáhnou. A pak tady musí zafungovat obec. Ta by měla mít kapacitu těmto lidem nabídnout byt za nájemné se slevou, která je odůvodněna jejich nižšími příjmy, jejich momentální sociální situací. Ale nemyslím si, že máme diktovat výši nájemného soukromým vlastníkům.

Jiná věc by byla, kdyby v té plánovací smlouvě bylo s investorem dohodnuto, a to se i prakticky děje, že on v rámci výstavby, kterou v nějaké lokalitě provádí, nejen postaví byty, ale třeba školku, zajistí dopravní infrastrukturu, a dokonce tento vybudovaný majetek převede na obec. To je úplně v pořádku, takovéto dohody s investory existují, ale nelze je vynutit. Musí to vzniknout na základě smluv, kooperace a podpory. My bychom chtěli udělat všechno pro to, aby se tady zlepšily podmínky pro výstavbu bytů, a budeme rádi, když investoři zase budou vstřícní a budou přemýšlet nad tím, jak oni mohou pomoci městu.

Ale o to se oni snaží, ne? Je to přece součást jejich byznysu.

Ano, oni o tom hovoří. Třeba majitel Central Group mluví dokonce o tom, že by chtěli dávat příspěvek do Fondu rozvoje dostupného bydlení. Jiní zase chtějí vybudovat to či ono pro obec. Mnozí jsou tomu nakloněni, ale jak říkám, musí to být individuální jednání a dohoda mezi rovnoprávnými subjekty.

Asi by vyšli i víc vstříc, kdyby stavební řízení netrvalo deset let…

Ano, určitě. Proto se je snažíme přesvědčit, že to bude lepší. Ale oni pochopitelně chtějí vidět činy, že opravdu dokážeme ta stavební řízení zrychlit. Proto chystáme systém, aby se jednotlivá stavební řízení dala sledovat digitálním způsobem. Zároveň tak bude možné kontrolovat dodržování lhůt.

Město jako takové teď někde staví, nebo je to čistě na soukromých developerech?

Ty velké projekty, které se plánovaly, ty se nestaví. To jsou třeba Dolní Počernice nebo Černý Most. Čekají na peníze, proto teď byla ustanovena komise, která by měla rozhodnout, jakým způsobem bude prostředky rozdělovat městským částem. A některé projekty jsou připravené, třeba typicky domy pro seniory. Jejich výstavbu by opravdu mělo dělat město, organizovat a poté i provozovat.

Co myslíte, že tu zablokovanou situaci s byty odšpuntuje? Je to rychlost toho stavebního řízení?

To je to primární, to se musí změnit. Bude důležité mít data ne o prázdných bytech, ale hlavně o těch stavebních řízeních, a to se tedy intenzivně chystá. Předkládal to primátor, protože má pod sebou IT. Ten program bude vyvinut ve spolupráci se společností ICT operátor, takže já doufám, že do prázdnin bude existovat systém, který vysleduje, kde jsou ty největší průtahy. Potom lze i nějakým způsobem zasáhnout proti nečinnosti úřadů.

Hana Kordová Marvanová (1962)

V roce 2018 byla zvolena do zastupitelstva hlavního města Prahy jako nestranička za hnutí STAN, v listopadu 2018 se stala radní hl. m. Prahy pro legislativu, veřejnou správu a podporu bydlení. Je zakladatelkou Nezávislého mírového sdružení, iniciativy Veřejnost proti korupci, platformy Vraťte nám stát a Svobodu médiím. Z pozice advokátky rozkrývala kauzy OKD, H-Systém, IPB, Nomura a další. (zdroj: Wikipedie)

Dneska totiž nemáme ani přehled, kde jsou největší komplikace. To se až ad hoc dozvídáme od investorů. Praha to nemá pod kontrolou, což je absurdní, protože třeba i justice má systém na sledování, jak dlouho trvají soudní spory. A když trvají dlouho, tak se to prostě řeší a sleduje si to centrálně Ministerstvo spravedlnosti. Tady bohužel nic takového není.

Ministerstvo pro místní rozvoj, které má stavební řízení v gesci, nic podobného nechystá?

I tam intenzivně pracují na tom, aby vznikl celonárodní digitální nástroj. Ale Praha by to mohla mít dřív a už tady na městě by bylo možné zjistit, kde jsou ty největší průtahy. Město by pak mohlo pomoct třeba s organizačními opatřeními, posílením stavebních úřadů nebo se zjišťováním, kde někdo neplní své povinnosti, kde třeba spis někde jen tak leží a nic se s ním neděje. To by zase pomohlo se zrychlením vydání povolení. Proto taky chceme u větších staveb pro Prahu centrální stavební úřad.

Pak by si Praha mohla rozhodovat sama?

Ano, to by rozhodovalo samo město a mohli bychom do tohoto úřadu vtáhnout odborníky, kteří budou mít dostatečnou erudici, aby mohli podle jednotných kritérií rozhodovat o velkých stavbách. Nejen o těch dopravních, ale i o těch velkých bytových, které tu tak chybí.

Související…

Co paralyzuje nájemní bydlení v Praze? Stavební právo i AirbnbZbude něco pro Pražany? Byty skupují cizinci na investiceKrize zažehnána. Praha po prázdných bytech pátrat nebude. Podpoří jejich pronájem

foto: Profimedia, zdroj: Hana Kordová Marvanová

Tipy redakce

Twitter uživatelům ukazuje, co mají rádi za reklamu. A někdy je dost mimo

Twitter uživatelům ukazuje, co mají rádi za reklamu. A někdy je dost mimo

Inferred interests neboli „odvozené zájmy“ je název funkce sociální sítě Twitter,...

Proč se krade i písek z pláže? Je to cenná komodita, která mizí stejně jako voda

Proč se krade i písek z pláže? Je to cenná komodita, která mizí stejně jako voda

Loni v létě zaplatil jeden britský turista na Sardinii pokutu 1 032 eur, když byl...

Jde ještě o klimatickou nouzi, nebo už paniku? 10 otázek a odpovědí o přehřívání Země

Jde ještě o klimatickou nouzi, nebo už paniku? 10 otázek a odpovědí o přehřívání...

Praha 7 vyhlásila v květnu stav klimatické nouze , jak ji (a nejen ji, ale celou...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.