fbpx

Pražané si na prostředky sdílené dopravy prozatím zvykají. Co se ale stane, až se do mikromobility pustí tak velcí hráči jako Volswagen a Škoda?

Zveřejněno: 13. 8. 2019

Když do Prahy loni vtrhly koloběžky Lime, pro spoustu lidí to byla atrakce. Na ulici se povaluje koloběžka, přijdu k ní, sveze mě, kam chci, a ani nemusím šlapat. A pak ji zase odložím. Třeba před hospodu? Problémy začaly v okamžiku, kdy se koloběžky začaly na ulicích neřízeně houfovat. Jedna nikomu nevadila, pět koloběžek, které blokují chodník, už ale spíš naštvou. Přidejte si k tomu po chodníku se prohánějící hipstery rychlostí 25 kilometrů v hodině, kteří v jedné ruce drží řídítka a v druhé papírový kelímek se sójovým latté, a není se co divit, že si Pražané našli novou zábavu: Koloběžky prostě házejí do košů a do řeky, protože jim překážejí.

Doprava budoucnosti?

Ovšem zelené elektrokoloběžky Lime zdaleka nejsou jedinými. Na ulicích se objevují také sdílená kola, ta provozují společnosti Rekola, Free-Bike či Velonet. A každá z těchto společností má logicky zájem umístit do města svých sdílených vozítek co nejvíce. Což znamená další a další prostory, ve kterých se shromažďují vozidla, která pak zabírají veřejný prostor. Takový Lime navíc za zábory veřejných prostranství neplatí žádné poplatky.

Samotná vozítka jsou v tom totiž nevinně – koloběžka sama nepořádek neudělá, někdo ji na tu ulici musí odstavit.

Přidejme si k tomu šest carsharingových společností (Ajo, Autonapůl, Car4Way, Revolt, Anytime, Uniqway) a další, které se do Prahy v budoucnu nahrnou (hromadu koloběžek chce do Prahy přivézt společnost Bolt, dříve Taxify), a nedivme se, že Pražané jsou při obecném nedostatku jak parkovacích míst, tak veřejného prostoru jako takového k mikromobilitě prozatím povětšinou skeptičtí. Řešení je přitom velmi jednoduché: vyhradit specifická místa na parkování a naučit lidi, aby neparkovali, kde je napadne. Samotná vozítka jsou v tom totiž nevinně – koloběžka sama nepořádek neudělá, někdo ji na tu ulici musí odstavit.

Jen si tak trochu zdřímnout

Provozovatelé prostředků mikromobility nebo sdílené mobility často argumentují finanční výhodností, ovšem ani to už nemusí univerzálně platit. Koloběžky Lime zdražily cenu ze dvou korun za minutu na dvojnásobek, tedy na čtyři koruny, a cesta na koloběžce vás tak vyjde podobně jako taxík. Ondřej Široký, provozní manažer Lime, to komentuje čistým manažerským newspeakem: „Naše ceny jsme upravili tak, abychom mohli zajistit trvalý dostatek koloběžek v ulicích.“ Což je v důsledku pouze jinými slovy řečeno: Zaváděcí slevy končí.

rekola 0369378137

Otázka zní, jak nacpat do ulic Prahy, kde se nedá už ani zaparkovat, ještě víc sdílených dopravních prostředků


U sdílených automobilů vycházejí ceny na první pohled velmi dobře. Například u společnosti Revolt stojí minuta šest korun, což je o pouhé dvě koruny více než koloběžka, musíte ale počítat s tím, že vaše „auto“ je dvoumístný zvětšený angličák, do kterého stěží nacpete sebe, manželku a tašky s nákupem. Při cenách dovážkových služeb pak půjčení takového auta pozbývá smyslu, snad proto začali někteří lidé využívat sdílená auta velmi kreativním způsobem. Sice v nich nikam nejezdí, ale zato si tam jdou zdřímnout, pracují tam nebo si tam třeba odkládají osobní věci. Co se standardních víkendových výpůjček týče, u Car4Way zaplatíte za oktávku na víkend 2 190 Kč, u Ajo nás vyšla ceníková cena na 700 km a 48 hodin na téměř 5 000 Kč (včetně pohonných hmot).

Co uděláte, když si objednáte auto od pátku do neděle a na poslední chvíli se rozhodnete, že kromě manželky pojedou také děti a babička a že nepojedete v pátek ve čtyři odpoledne, ale v sobotu po obědě?

Samozřejmě, že ne každá služba se hodí na každou jízdu. Někdo může preferovat kratší pojížďky po městě, někdo delší trasy a podle toho musí zvolit příslušnou variantu. To všechno ale celou situaci pro mě jako běžného uživatele značně komplikuje. Musím si tedy nejdřív zjistit, jak velké auto potřebuju, na jak dlouho a co s ním budu dělat, pak si projet šest různých webů (kde si udělám šest různých registrací), zvolit si, co chci, udělat objednávku (a doufat, že budou mít pro mě volný vůz), přesně všechno naplánovat a modlit se, že všechno klapne. Co ale když se na poslední chvíli rozhodnu, že kromě manželky pojedou také děti a babička a že nepojedeme v pátek ve čtyři odpoledne, ale v sobotu po obědě? Takže všechno znovu…

Koloběžky über alles

Ale zpátky ke koloběžkám. Aktuálně je jich v Praze 1 200, jejich počet se má navýšit na 1 500. „Cílem Lime je poskytovat Pražanům možnost rychlé, pohodlné a ekologické přepravy po městě. Abychom toho docílili, musí mít uživatel koloběžku vždy po ruce, protože jen tak může mikromobilita fungovat a jen tak budou lidé ochotní upřednostnit bezemisní jízdu na koloběžce třeba před popovezením autem,“ říká Ondřej Široký. Lime může navíc počet koloběžek navyšovat v podstatě do nekonečna. „V oblasti sdílených jízdních kol (mezi které se legislativně řadí i koloběžky) stávající legislativa neumožňuje městům jakýmkoliv způsobem podnikání regulovat, a to ani stanovovat počet kol či koloběžek,“ říká Adam Scheinherr, náměstek primátora pro dopravu.

Koloběžky odkládají lidé po Praze, kdekoliv je napadne. Je to dáno částečně tím, že je to nová služba, a částečně tím, že na nějaký pořádek zvysoka kašlou.

Provozovatelé koloběžek si ovšem velmi dobře uvědomují, že se veřejnost může velmi jednoduše obrátit proti nim, a tak se snaží regulovat sami od sebe. „V souladu s uzavřenými memorandy o spolupráci společnosti své kroky s městem dobrovolně konzultují,“ říká Scheinherr. 

lime chodnik

Z jedné strany koloběžky, z druhé pes. Ani čínští turisté to nemají s průchodem historickým centrem zrovna jednoduché

„Podle dohody vzniknou pro koloběžky dva druhy zón, které se připravují ještě na letošní léto. Tou první je red zóna, kde se koloběžka vypne, pokud do ní řidič vjede. Druhé zóny budou zelené, které budou vymezené pro parkování koloběžek. Navíc zákazníci musí před jízdou v aplikaci odklikat, že nebudou jezdit po chodnících, parkovat na nevyhrazených místech a nebudou bezohlednou jízdou blokovat tramvaje a autobusy.“ To, že to v současné době málokdo dodržuje, je pak způsobeno primárně tím, že je služba nová, částečně také tím, že na nějaký pořádek zákazníci zvysoka kašlou.

Všechny služby v jedné aplikaci

Nepřehlednost v množství nabízených služeb by mohla vyřešit aplikace Moje Praha, kterou vyvinula společnost Operátor ICT. „V současné době aplikace zobrazuje polohy sdílených kol společností Rekola a Freebike a auta od Car4way,“ říká Vladimír Bláha, tiskový mluvčí Operátora ICT. „Uživatelé vidí na mapě sdílená kola i auta a rovnou mohou přes aplikaci zaplatit za jejich ,pronájem‘.“ Postupem času by se podle mluvčího do aplikace měly začlenit další a další poskytovatelé služeb mikromobility.

Pokud jezdíte za hodně levno, pak přetáhnete lidi, kteří v současné době cestují MHD, a ne řidiče – ti zůstávají v osobních autech.

To sice možná vyřeší problémy s instalací mnoha různých aplikací na mobilní telefon, ovšem nevyřeší to problém s hromadou vozítek všeho druhu na ulicích. Představa, že Pražané začnou ve velkém jezdit sdílenými prostředky a opustí svá vozidla, je značně iluzorní. „Firmy potřebují nastavit cenu hodně nízko, často až pod přirozenou hranicí toho, kde by měla být,“ komentuje Ondřej Krátký z Liftaga situaci ve sdílené autodopravě (speciálně mluvil o Uberu a Boltu), s trochou imaginace však jeho slova lze vztáhnout na jakoukoliv formu dopravy budoucnosti. „Pokud jezdíte za hodně levno, pak přetáhnete lidi, kteří v současné době cestují MHD, a ne řidiče – ti zůstávají v osobních autech.“

V Praze se bude jezdit chytře

Problém mobility ve městech budou ovšem muset řešit municipality tak jako tak. V Praze, která má milion rezidentů, bydlí reálně o půl milionu lidí více (nemají přihlášeno trvalé bydliště) a půl milionu lidí navíc do Prahy denně dojíždí. Pro Prahu a Středočeský kraj má proto vzniknout multimodální plánovač tras, který by měl řešit mobilitu jako komplexní službu. Cílem je na pár kliků poskytnout plán ideální cesty například z adresy na sídlišti v Kolíně do centra Prahy, a to včetně využití MHD, vlaků, prostředků mikromobility a sdílené mobility.

„Městská společnost Operátor ICT v rámci koncepce Smart Prague 2030 definovala jako jednu z šesti páteřních priorit právě oblast Mobilita budoucnosti. Ta by měla být především čistá, inteligentní, samořídicí a sdílená,“ dodává Vladimír Bláha. Zatím však náhlý nálet koloběžek a sdílených aut bojuje s mnoha nedostatky, z nichž jen část se dá přičítat k porodním bolestem. Nepořádek v ulicích a necitlivé chování uživatelů se může časem napravit, ceny se ovšem zcela jistě snižovat nebudou – žádný z provozovatelů není filantrop a nedělá to pro dobro lidstva. A až na carsharingový trh vlítnou automobilky ve velkém (už v roce 2020 má na trh sdílených aut v Česku přijít Volkswagen a Škoda), tak začneme teprve řešit klasický problém: Kam s nimi?

Související…

Koloběžky Lime v Praze zdražily. Už stojí přibližně jako taxíkŠéf Operátora ICT Michal Fišer: Lítačka má být komplexní nástroj na mobilituBoom carsharingu může v Praze nastartovat i nedostatek parkovacích míst

foto: Shutterstock a Profimedia

Tipy redakce

Twitter uživatelům ukazuje, co mají rádi za reklamu. A někdy je dost mimo

Twitter uživatelům ukazuje, co mají rádi za reklamu. A někdy je dost mimo

Inferred interests neboli „odvozené zájmy“ je název funkce sociální sítě Twitter,...

Proč se krade i písek z pláže? Je to cenná komodita, která mizí stejně jako voda

Proč se krade i písek z pláže? Je to cenná komodita, která mizí stejně jako voda

Loni v létě zaplatil jeden britský turista na Sardinii pokutu 1 032 eur, když byl...

Jde ještě o klimatickou nouzi, nebo už paniku? 10 otázek a odpovědí o přehřívání Země

Jde ještě o klimatickou nouzi, nebo už paniku? 10 otázek a odpovědí o přehřívání...

Praha 7 vyhlásila v květnu stav klimatické nouze , jak ji (a nejen ji, ale celou...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.