Jak dosáhnout toho, aby byl tendr na pražský mobiliář co nejtransparentnější

Po 25 letech, kdy za smlouvu na několik tisíc zastávek, přístřešků, reklamních prostor, laviček a odpadkových košů dostává Praha zhruba směšných 12 milionů korun ročně, se dočkáme změny. Magistrát chce vypsat výběrové řízení na provozovatele mobiliáře, a ať už soutěž vyhraje kdokoliv, nová smlouva začne platit od roku 2021.

Zájmem města přitom je získat s novým poskytovatelem výhodnou smlouvu, ze které poplynou adekvátní zisky. Nadcházející výběrové řízení musí být vypsáno tak, aby ze soutěže skutečně vzešlo to nejlepší, co Praze a jejímu majetku v ulicích města prospěje – a zastávky jsou pochopitelně jeho nejvýraznější součástí.

Poučit se z chyb

Nový tendr ale vzbuzuje rozruch ještě předtím, než byl vůbec vyhlášen. Jeden z účastníků tendru a současný provozovatel mobiliáře, společnost JCDecaux, se již loni vůči připravovaným podmínkám ohradila. Z byznysového hlediska je to logické. Tak výhodnou a tak dlouhodobou smlouvu v Praze prostě jen tak někdo nemá, a když už ji má, rozhodně o ni nechce přijít.

Což ale metropoli a jejím občanům může být srdečně jedno. A radní si to naštěstí uvědomují. Současná Komise pro městský mobiliář už připravuje podmínky nové, projednat by je mělo zastupitelstvo Prahy na svém pravidelném zasedání ještě v říjnu. „Je nutné nastavit takové podmínky smlouvy, aby se neopakovala stejná situace jako dnes, kdy podle smlouvy s JCDecaux po jejím ukončení Praha ze dne na den přijde o veškerý městský mobiliář,“ odpověděl pro Flowee Adam Zábranský, radní za Pirátskou stranu.

„Bude probíhat otevřené výběrové řízení, což je úplný základ,“ říká Adam Zábranský, radní za Pirátskou stranu.

Ať už tedy dopadne výběrové řízení jakkoliv, současný provozovatel musí nechat zastávky na svých místech až do roku 2021, jinak by porušil smlouvu. Jak bude případná výměna probíhat, se ještě neví, ale dojde k ní tak či tak. Vyměnit zastávky bude nutné každopádně. Stávající přístřešky novým odsouhlaseným modelům zdaleka nevyhovují.

Třetí do hry

Smlouva mezi Prahou a JCDecaux je napsána v duchu divokého kapitalismu volné soutěže devadesátých let, kdy ještě ve vypisování veřejných řízení nebyla taková zkušenost. Do podrobností nemůžeme logicky zabíhat, protože není známo, jak k podpisu došlo, jedna věc je ale nezpochybnitelná. Současný provozovatel už 25 let bez jakékoliv valorizace platí Praze okolo 12 milionů korun, což je vzhledem k výnosům z reklamy na mobiliáři opravdu směšně málo.

Naštěstí (tedy alespoň z pohledu "byznysu") ale už nežijeme v divokých 90. letech, kdy tohle bylo možné, a na transparentnost výběrových řízení dohlíží několik nezávislých institucí. K současným dvěma hlavním konkurentům ve výběrovém řízení o mobiliář, JCDecaux a Bigboardu, také přibude zřejmě třetí, a to americká společnost Clear Channel. „Je potřeba umožnit účast co nejvíce potenciálním uchazečům. Proto bude probíhat otevřené výběrové řízení, což je úplný základ,“ říká Adam Zábranský, radní za Pirátskou stranu. „Zároveň chceme umožnit účast v soutěži i zahraničním společnostem, a proto bude zadávací dokumentace vypracována i v angličtině,“ dodává.

Veřejné zakázky jsou přísnější

„V zásadě se pod hojně používaný pojem "výběrové řízení" může skrýt leccos, ale bývá tak nazýváno především zadání veřejné zakázky, to znamená dodávka zboží, služeb nebo stavebních prací pro veřejný sektor, která je placena z veřejných peněz, jde tedy o finanční výdaj např. města nebo státu,“ vysvětluje pojem právník Petr Leyer z Transparency International. A reaguje také na potenciální střet zájmů: „Pro veřejné zakázky platí celkem striktní pravidla obsažená v zákoně o zadávání veřejných zakázek,“ podotýká.

Provozovatelem by měl být ten, kdo zajistí nejkvalitnější služby a kdo nabídne Praze nejvýhodnější smlouvu.

„A na každý druh takového řízení jsou kladeny trochu jiné nároky – vzhledem k finančnímu objemu, který je v danou situaci "ve hře", vzhledem k tomu, zda se jedná o podnikatelské záměry nebo naopak o záměry směřující primárně na fyzické nepodnikající osoby, například privatizace nebo pronájmy bytů,“ konstatuje právník. „Společné je jim však jedno, na rozdíl od veřejných zakázek nejsou pravidla daná zákonem tak striktní a hodně záleží na zadavateli výběrového řízení, jaké podmínky zvolí, a zda bude sledovat i určitou dobrou praxi jdoucí nad rámec zákona.“

Ať vyhraje ten nejlepší

Na čistotu hry samozřejmě dohlíží Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Pokud se jedné ze stran nebude líbit, pro koho se komise hlavního města rozhodne, přesněji řečeno, pokud bude mít podezření, že řízení neprobíhalo podle zákona, může proti jednotlivým úkonům zadavatele podat námitku. Ta se může týkat zejména špatných zadávacích podmínek, nesprávného vyloučení účastníka z výběrového řízení, nebo potom samotného výběru dodavatele.

Sofistikované technologie, které by měly být na zastávkách použity, odkazují totiž současné přístřešky někam hluboko do minulého tisíciletí.

Provozovatelem by se tedy měl stát ten, kdo zajistí nejkvalitnější služby a kdo nabídne Praze nejvýhodnější smlouvu. A výběrové řízení by mělo být uzavřeno co nejdříve, aby měl případný nový provozovatel mobiliáře dostatek času připravit se a hlavně vyrobit všechno, co bude potřeba. Sofistikované technologie, které by měly být na zastávkách použity, odkazují totiž současné přístřešky někam hluboko do minulého tisíciletí. V celé kauze je ale prozatím stále spousta proměnných – jasněji snad bude už po říjnovém zastupitelstvu.