V pražských ulicích se pod rouškou ekologické dopravy prohání mnoho „nespalovacích“ vozítek. Ovzduší tedy většina z nich neškodí, o nezávadnosti jejich provozu by se však dalo polemizovat. Podívejme se na úskalí několika z nich.
1. Pivní kola
Devadesátiminutové dobrodružství na této pojízdné hospodě vyjde na 9 000 korun (s pohlednou servírkou za příplatek 1250 korun). Tahle vozítka využívají zásadně turisté. Zatímco při pojížďce vesele popijí pivo z třicetilitrového sudu, ostatním účastníkům provozu kolo pije akorát tak krev.
V Nizozemsku kolo sice vzniklo, ale také zaniklo. I Nizozemcům jejich vynález přerostl přes hlavu či spíš přes provoz.
V březnu mnoho Pražanů potěšila zpráva, že město konečně pivní kola zakáže. Co jim vadí? Opilí zákazníci těchto vozítek podle radního Prahy 1 Davida Skály působí hluk a nepořádek. Praha má také zdokumentováno, že zpomalují provoz, a to včetně tramvají.
Zábavná atrakce, kterou milují především řidiči, kteří jedou za ní
Provozovatelé se ohání řečmi o ekologii. „Kolo je poháněno šlapáním a šetří životní prostředí. Vzniklo pravděpodobně v Nizozemsku, v zemi, která je v pití piva velkým konkurentem České republiky,“ stojí na webu společnosti, která kola provozuje. To je pravda, v Nizozemsku kolo sice vzniklo, ale také zaniklo. I Nizozemcům jejich vynález přerostl přes hlavu či spíš přes provoz.
„Shodli jsme se, že v Praze 1 není jediné místo, které by bylo pro tuto kratochvíli vhodné. Zároveň nechceme, aby byl alkoturismus hlavní motivací pro návštěvu Prahy,“ zdůraznil David Skála pro Pražský deník. Podle očitých svědků zatím tato vozítka v centru Prahy jezdí dál.
2. Elektrické koloběžky
Stovky elektrických koloběžek firmy Lime se v roce 2018 objevily doslova přes noc v ulicích Prahy. Lidé byli zprvu skeptičtí, pak na nich někteří začali jezdit (mnozí bez zájmu o dopravní předpisy). Nyní se koloběžky v různých stavech povalují snad ve všech koutech města.
Rostoucí počet úrazů z poválených i nefunkčních koloběžek vedl k tomu, že je mnoho amerických měst úplně zakázalo.
Ve Spojených státech se z koloběžek stala velká aféra. S vozítky totiž nepřišlo žádné vysvětlení. Lidé si nebyli jistí, zda jejich řidiči patří spíš na chodník, nebo na silnici. Některým začaly koloběžky vadit a pokoušeli se je házet z oken, nořit je do moře, cpát je do odpadkových košů a tak různě. Rostoucí počet úrazů z poválených i nefunkčních koloběžek vedl k tomu, že je mnoho amerických měst úplně zakázalo.
Docela drahé svezení a bez jakýchkoli pravidel
Vadilo jim také to, že firma nikdy nemusela zodpovídat za zranění, která si lidé na koloběžkách způsobili. „Je to, jako kdyby z ničeho nic přišla společnost vyrábějící zbraně, přes noc rozmístila pistole do všech koutů Santa Monicy a pak se distancovala a nepřevzala žádnou odpovědnost,“ vyjádřila se v netflixovém dokument Follow this právnička Catherine Lerer.
To takový americký Memphis naopak koloběžky přivítal s otevřenou náručí. Tohle město bylo přibližně před deseti lety označeno za nejhorší město pro kola a chodce v Americe. Dnes ho můžete projet celé ze severu na jih na bezpečné stezce pro kola.
3. Koňská spřežení
Koňská spřežení neleží lidem v žaludku tolik jako pivní kola. Možná proto, že jejich pasažéři nebývají tolik hluční a opilí.
Drožky k Praze tak nějak patří. Pořád lepší než některé dročky
Dopravu ale mohou blokovat úplně stejně jako šlapací prostředky. A úplně bez rizika také nejsou. Loni v prosinci se například v bavorském Ostallgäu dva kočáry s koňmi srazily a dvě desítky lidí, včetně jednoho dítěte, utrpěly zranění. Pražskými ulicemi se drožky zřejmě tak rychle, aby se srážely, prohánět nemohou.
4. Historická auta
Idylická projížďka veterány může z předchozího výčtu vozidel vypadat nejneškodněji. Jsou řízeny normálním (snad střízlivým) řidičem a zkušený průvodce během jízdy přibližuje historii města. Taková vyjížďka má ale jeden zádrhel. Ve většině případů se nejedná o historické vozy ani jejich repliky.
Auta parkují v modrých zónách nebo přímo na zákazech. V kolonách pak vjíždějí do úzkých uliček centra.
Při bližším zkoumání člověk zjistí, že tyto plastové skládačky vypadají spíš jako auta z animáků. A jejich obrovský nárůst je jedním z velkých problémů centra hlavního města.
Hurá, jedeme v typickém pražském veteránu značky Ford. Je z plastu a červený
Hurá, jedeme v typickém pražském veteránu značky Ford. Je z plastu a červený
Auta parkují v modrých zónách nebo přímo na zákazech. V kolonách pak vjíždějí do úzkých uliček centra i do pěších zón, kde se vydávají za dopravní obsluhu. Projížďka tímto vozem není levná záležitost. Zájemce vyjde zhruba na 500 korun, pronajmout si celé auto stojí na hodinu dva tisíce korun.
5. Segwaye
Na provoz dvoukolových osobních transportérů, takzvaných segwayů, které využívají především turisté, si dlouhodobě stěžovaly jak radnice, tak obyvatelé centra Prahy. Jejich „řidiči“ často spíše než na cestu koukají po památkách a na úzkých chodnících kličkují v řadě za sebou.
K instalaci některých značek je potřeba víc lidí. Stejně ale nechápeme. Asi podobně jako turisté v pozadí
Segwaye jsou také velmi tiché, a tak se může stát, že jim chodec nevědomky zkříží cestu a dojde ke srážce. V červenci 2016 jim byl vjezd do centra Prahy zakázán. Plošný zákaz umožnila novela zákona o silniční dopravě, který na segwaye původně pohlížel jako na chodce. Proti zákazu podala žalobu na hlavní město Asociace provozovatelů segway, městský soud v Praze však žalobu zamítl.
