fbpx

Koalice na pražském magistrátu čelí první vážné krizi. Způsobilo ji nešťastné vyjádření primátora Hřiba i údajné nedorozumění. Šmírovat majitele prázdných bytů prý nikdo nechce. Že je bydlení v Praze nedostupné, je ale holý fakt

Zveřejněno: 28. 4. 2019

Ceny bytů v Praze rostou rychleji než jejich počty. Ty nově postavené loni zdražily téměř o pětinu na průměrnou cenu více než sto tisíc korun za metr čtvereční, starší byty pak za celý rok 2018 podražily o třetinu. Vyplývá to z údajů developerských společností Trigema, Skanska Reality a Central Group, jež byly zveřejněny počátkem letošního roku.

Počet nových bytů, které loni našly svého kupce, se přitom snížil o devět procent na pouhých pět tisíc, což je nejnižší úroveň od roku 2012.

Pražské byty jsou dnes o dvaaosmdesát procent dražší než v roce 2015.

„Zájem o bydlení v Praze trvá. Lidé zvyšují své nároky na bydlení, chtějí bydlet v novém nebo koupit byt na investici. Je třeba zvýšit nabídku a také začít hledat cesty k cenově dostupnějším bytům a doplnit segment levnějšího bydlení, který prakticky vymizel,“ uvedl letos v lednu generální ředitel Skanska Reality Petr Michálek pro server Aktuálně.cz.

Cizinci ve výhodě

Pražské byty jsou dnes o dvaaosmdesát procent dražší než v roce 2015. Právě tehdy podle Michálka nastal zlom. Do té doby totiž bydlení v české metropoli zdražovalo přibližně o dvě procenta ročně. Sedmdesát procent bytů se navíc prodává za ceny přesahující devadesát tisíc korun za metr čtvereční. Nové byty do šedesáti tisíc za metr čtvereční v Praze vlastně už neseženete. A vše nasvědčuje tomu, že ceny klesat jen tak nezačnou.

Příčin tohoto stavu je několik. Žádná z nich by sama o sobě asi k faktické nedostupnosti bydlení nejspíš nevedla, když ale dojde k jejich souběhu, problém je na světě. Na straně poptávky se projevovaly dva silné motory, které ceny vyhnaly vzhůru. Česko zažívalo několik let nebývalé prosperity, což s sebou neslo poměrně rychlé zvyšování reálných příjmů obyvatelstva, poptávku po bydlení podporovala i uvolněná politika České národní banky, díky které se úroky u hypotečních úvěrů dostaly na historická minima.

Kolik je v Praze prázdných bytů? Nikdo neví. Billboardy s reklamami na „byty na investice“ ale najdete na každém rohu.

Ruku v ruce s tím šlo také cílené oslabování koruny, jež centrální banka prováděla mezi listopadem 2013 a dubnem 2017. Naše měna tak byla mimořádně levná, a zlevňovala tak i aktiva, která se stala atraktivní pro cizince. A to včetně bytů. Dnes tak není nic neobvyklého, že mnoho pražských bytů má zahraničního vlastníka. Ti je ovšem často pořizovali jako investici nebo jako nemovitosti určené k pronájmu, čímž ale z trhu vytlačovali tuzemské zájemce, kteří byli vůči cizincům kvůli intervencím proti koruně znevýhodněni.

Tisíce prázdných bytů

Tím se dostáváme na stranu nabídky trhu s bydlením. V posledních dnech se rozhořela debata o bytech, které zejí prázdnotou. Ne, že by v nich nikdo nikdy nebydlel, problém je v tom, že jsou svými majiteli pronajímány příležitostně a především na krátkodobé pobyty. Vůbec však nejde o nový jev. O domech duchů, kde jsou tisíce bytů bez života, psaly už před dvěma lety například Lidovky.cz. Prázdné objekty, jejichž počet se tehdy odhadoval přibližně na 1 600, se nacházely (a zřejmě i nadále nacházejí) i v lukrativních pražských čtvrtích jako Vinohrady, Střešovice, Břevnov, Malá Strana, Staré Město nebo Hradčany.

„Pokud by byly všechny tyto domy přeměněny na byty, mohlo by v nich vzniknout přibližně 6 500 bytů, ve kterých by mohlo bydlet okolo třinácti tisíc obyvatel,“ odhadl v červenci 2017 Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR). Před rokem pak server iDnes.cz odhadl počet prázdných městských bytů téměř na dva tisíce. Městské části a pražský magistrát slibovaly, že stovky z těchto bytů v následujících letech opraví.

A přece se točí

Se svérázným nápadem, jak tyto odhady zpřesnit, přišel pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Podle něho by se dalo postupovat v součinnosti se společností Pražská energetika. Od ní by mohl IPR získat data o spotřebě elektřiny. A účel? Pokud byt zeje prázdnotou, jeho elektroměr se prakticky netočí. „Jsou tady tvrzení, že se mnoho bytů v Praze prodává pouze na investice, a zůstávají prázdné. Jedni říkají, že je jich zanedbatelný počet, druzí, že jde o zásadní problém, který zvyšuje cenu bydlení v metropoli. Ve skutečnosti je ale dostupných jen velmi málo objektivních dat, která by pocházela z nezávislých zdrojů,“ uvedl Hřib pro server Aktuálně.cz.

Považuji to za první vážnou krizi této koalice, uvedl Jiří Pospíšil na adresu koaličních partnerů.

Tím ovšem doslova utrhl lavinu kritických a odmítavých stanovisek jak od magistrátní opozice, tak od koaličního partnera Spojené síly pro Prahu, respektive předsedy TOP 09 Jiřího Pospíšila. „Považuji to za první vážnou krizi této koalice. Je to pro nás fatální obsahem i formou, jakou se o tom dozvídáme,“ uvedl v pátek Pospíšil pro ČTK. „Pro nás je nepřijatelné, abychom i do budoucna měli číst v novinách o levicových experimentech, které měla v programu KSČM,“ doplnil. Rada podle něj nic takového neprojednávala, o podobném plánu se dočetli zástupci TOP 09 poprvé z novin, dosud se v koalici prý řešilo pouze lepší využití bytů v obecním vlastnictví.

Je suis rezidenční kulak

Zdeněk Hřib to schytal i na sociálních sítích, protože se dokonce začalo hovořit o tom, že by majitelé těchto prázdných bytů mohli v budoucnu začít platit jakousi daň za neobsazený byt. „Je suis rezidenční kulak,“ zněl například jeden z komentářů na facebookové diskusi. Jiný diskutující zase hovořil o „šmírování lidí přes jejich elektroměry“, jež je prý ve svobodné společnosti naprosto nepřípustné.

Piráti a jejich příznivci pak začali na sociálních sítích tvrdit, že jde o dezinterpretaci Hřibových slov. Zprávy o šmírování za účelem zavedení nových daní dementoval také pražský radní pro bydlení a transparentnost Adam Zábranský (Piráti). „Chceme pouze mít statistická data (nikoliv data o jednotlivých bytech/domech) o tom, kolik je v Praze dlouhodobě prázdných bytů: tedy žádné šmírování, žádný zásah do soukromí. Praha by měla získat data typu: „v Bubenči je 10 % bytů s extrémně nízkou spotřebou elektřiny“, rozhodně ne něco ve smyslu „v bytě XY je nízká spotřeba elektřiny,“ uvedl na svém facebookovém profilu.

Veřejný versus vlastnický

S vysvětlením celé situace přispěchal na Facebook také Jan Čižinský (Praha sobě), starosta Prahy 7 a magistrátní zastupitel. Podle něho se v developerských projektech nachází asi deset až dvacet procent bytů, které jsou pořizovány zahraničním kapitálem (zejména ruským) jako investice, a tak tyto byty zejí prázdnotou. Zároveň uvedl, že se velká města všude na světě tomuto a dalším jevům, jež vedou k omezování nabídky bydlení a jeho zdražování, brání. „Na rozdíl od pražských politiků minulých desetiletí se nebudeme bát opatření, která nejsou jednoduchá ani na realizaci, ani na vysvětlení. Protože víme, že si všichni vzájemně nasloucháme a vedeme rozumnou diskusi. Tu mimochodem povedeme i v koalici se všemi našimi partnery a věřím, že si věci v klidu vyříkáme,“ napsal také Čižinský na svou zeď.

Související…

Co paralyzuje nájemní bydlení v Praze? Stavební právo i AirbnbJaroslav Němec: Zachraňme Transgas, dům pro dva gigantické počítačeBudoucnost bydlení? V energeticky úsporných kruhových domech

Magistrátní koalice tak zatím žádné řešení bytové krize nemá, dobrou zprávou ale pro Pražany je, že ho „hodlá hledat“. Jedna inspirace se nabízí v nizozemské metropoli Amsterdamu. Tamní radnice připravuje normu, podle které by nově nabyté nemovitosti určené k bydlení nemohly být obratem ruky pronajímány. Po jak dlouhou dobu by toto opatření byt pro nájemní trh blokovalo, se zatím neví a politici o tom jednají. Na každý pád jakýkoli zásah, který nějakým způsobem reguluje nakládání s byty, více či méně omezuje vlastnické právo. Z tohoto pohledu to bude mít jakákoli politická reprezentace velice složité.

foto: Shutterstock, zdroj: Analýza Central Group, Skanska a Trigema

Tipy redakce

Twitter uživatelům ukazuje, co mají rádi za reklamu. A někdy je dost mimo

Twitter uživatelům ukazuje, co mají rádi za reklamu. A někdy je dost mimo

Inferred interests neboli „odvozené zájmy“ je název funkce sociální sítě Twitter,...

Jde ještě o klimatickou nouzi, nebo už paniku? 10 otázek a odpovědí o přehřívání Země

Jde ještě o klimatickou nouzi, nebo už paniku? 10 otázek a odpovědí o přehřívání...

Praha 7 vyhlásila v květnu stav klimatické nouze , jak ji (a nejen ji, ale celou...

Proč se krade i písek z pláže? Je to cenná komodita, která mizí stejně jako voda

Proč se krade i písek z pláže? Je to cenná komodita, která mizí stejně jako voda

Loni v létě zaplatil jeden britský turista na Sardinii pokutu 1 032 eur, když byl...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.