fbpx

Ceny pronájmů v metropoli se šplhají do výšin, které z prostého bydlení činí statusovou záležitost

Zveřejněno: 24. 2. 2019

Geniální český filozof Ladislav Klíma řekl, že člověk k životu potřebuje půl bochníku chleba, láhev vody a jeskyni, ve které by mohl přespat. Všechno ostatní je údajně přepych navíc. Podle současného vývoje cen nájmů by se brzy mohl stát z popisované situace standard.

Dva platy za 3+kk

Bydlení v nájmu v Praze je nákladná záležitost. Až tak moc nákladná, že bydlet ve standardním nájemním bytě (a navíc sám!) si může dovolit jen vyšší střední třída. Srovnejte: průměrná mzda ve třetím čtvrtletí roku 2018 byla něco přes 30 tisíc korun, přitom průměrně zaplatí nájemce bytu v Praze 24 tisíc za měsíc. Podle výzkumu společnosti Arnika se celých čtyřicet procent bytů prodá "na investice" a pokud byste si chtěli byt koupit, potřebujete na to 11 ročních platů - v tomto ohledu má Praha smutný evropský primát.

Při pohledu na server Bezrealitky.cz (beru jako standard) vidíme, že pokud si chcete pronajmout 3+kk v okrajových částech Prahy, tak se sice můžete dostat někam k polovině průměrné mzdy, ale když si vezmeme například oblíbenou hipsterskou Letnou, ceny okolo zmíněných čtyřiadvaceti tisíc začínají. A pokud byste chtěli bydlet v "jedinečném, prostorném, světlém, mezonetovém, plně vybaveném bytě 3+kk se dvěma terasami", připravte si téměř dvojnásobek průměrné mzdy.

Ceny bytů i nájmů samozřejmě neustále rostou. Průměrné nájemné stouplo meziročně o 3 procenta, v současné době činí 340 korun za metr čtvereční, ovšem za poslední dva roky se zvýšilo skoro o pětinu. Nejdražší byty jsou logicky na nejatraktivnějších místech – v hipsterském ráji na Praze 7 se zvýšil nájem o 11,4 procenta. Trvalý nedostatek nájemních bytů na trhu (jejich počet za loňský rok klesl o 15 procent) je signálem toho, že se dostupného bydlení jen tak rychle nedočkáme.

Na území Prahy je tolik brownfieldů, že pokud by se na nich začalo stavět, byly by schopny ubytovat další statisíce lidí.

Situaci by samozřejmě mohla vyřešit výstavba nových bytů. Na území Prahy je tolik brownfieldů, že pokud by se na nich začalo stavět, byly by schopny ubytovat další statisíce lidí. Jenže většina pozemků má komplikovanou vlastnickou strukturu, což ve spojení s přebujelou byrokracií znamená, že můžeme na byty ve velkém (a v levném) v dohledné době zapomenout.

„Všichni mají spoustu nástrojů, jak věci zakázat a zkomplikovat, ale nikdo nemá nástroj na to, aby projekty zkoordinoval a posunul dál,“ řekl v nedávném rozhovoru pro Flowee Ondřej Boháč, šéf Institutu plánování a rozvoje. „Myslím si, že se celá země dostala do takové legislativní pasti, která vede k celkové paralýze. To platí i u veřejné výstavby. Je potřeba zásadní změna a rekodifikace stavebního práva,“ dodává Dušan Kunovský z Central Group.

Králíkárny v centru

Problémem ale není pouze komplikovaná legislativa. Airbnb mělo při svém založení jednoduchou filozofii: Pronajměte svůj byt v době, kdy jej nevyužíváte, ostatním. Vy si vyděláte a návštěvníci vašeho města oproti hotelu ušetří. Původně ušlechtilá myšlenka se dnes zvrhla do té míry, že zahraniční investoři skupují celé bloky domů jen proto, aby do nich mohli nasekat Airbnb králíkárny.

Dřív se nejvíc lidí tlačilo v okrajových sídlištích, dnes se stává sídliště z historických oblastí.

Krásné velké byty rozdělují umělými příčkami na několik menších, aby pronajímanou plochu co nejvíce vytěžili. Celé městské čtvrti tak opouštějí původní obyvatelé a z jejich domů se stávají obří hotely (a to už nemluvím o právních podmínkách, to je zase úplně jiná kapitola). Dřív se nejvíc lidí tlačilo v okrajových sídlištích, dnes se stává sídliště z historických oblastí. „Je to jedno ze zásadních témat pro celou centrální Prahu, nejen pro dvojku,“ říká Jaroslav Němec, radní z pražských Vinohrad. „Chceme, aby lidé nebyli vystěhováváni ze svých bytů zvyšujícími se cenami nájmů, chceme, aby lidé z ‚dvojky‘ ve svém pražském obvodě zůstali.“ To je moc hezké, ale jak to udělat? 

Chce to změnu legislativy

Politici se budou muset domluvit a dát sdílenému bydlení, ale i výstavbě nový právní rámec. Nejde jen o změnu zákonů, ale i o nastavení způsobu řízení. „Praha je neuvěřitelně fragmentované město. Máme tady dvacet dva stavebních úřadů, což znamená dvaadvacet různých přístupů – což v případě, že chcete udělat zásadní věc, která zasahuje více městských částí, situaci značně komplikuje. Čeká nás debata, jak vlastně město řídit,“ dodává Ondřej Boháč z IPR. 

Ale debata je jen první krok. Změny zákonů a způsobu řízení města jsou věc druhá. A naučit obyvatele metropole, že i třeba na Letné, v Karlíně či na Vinohradech nemusí být turisté, nájemci a starousedlíci nutně v opozici, bude ještě daleko náročnější. Musíme se do toho ale pustit hned. Jinak se z centra stane obří ubytovna pro alkoholem podroušené teenagery z celého světa a my ostatní si budeme moct tak akorát při svíčce v jeskyni notovat s Ladislavem Klímou. Jestli nám tedy zbudou peníze na chleba.

Související…

Jaroslav Němec: Zachraňme Transgas, dům pro dva gigantické počítačeZvyšuje Airbnb nájmy Praze? Jen ty, na které bychom stejně neměliOndřej Boháč: Co říká muž, který má pod palcem rozvoj Prahy

Tipy redakce

Celá třetina mileniálů v USA pochybuje, zda je Země kulatá. Konspirace poráží školy

Celá třetina mileniálů v USA pochybuje, zda je Země kulatá. Konspirace poráží školy

Tajná spiknutí okolo celebrit nejsou až tak nová. To první se objevilo na sklonku...

Twitter uživatelům ukazuje, co mají rádi za reklamu. A někdy je dost mimo

Twitter uživatelům ukazuje, co mají rádi za reklamu. A někdy je dost mimo

Inferred interests neboli „odvozené zájmy“ je název funkce sociální sítě Twitter,...

Jde ještě o klimatickou nouzi, nebo už paniku? 10 otázek a odpovědí o přehřívání Země

Jde ještě o klimatickou nouzi, nebo už paniku? 10 otázek a odpovědí o přehřívání...

Praha 7 vyhlásila v květnu stav klimatické nouze , jak ji (a nejen ji, ale celou...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.