fbpx
Obyvatelé Londýna se stěhují do mrakodrapů. Jenže co Praha? Dalších 3 fotografií v galerii
22 Bishopsgate: Londýn se snaží ubytovat své lidi

Londýnský mrakodrap Bishopsgate 22 bude nejen největším mrakodrapem britské metropole, ale také modelovým příkladem nové generace chytrých rezidenčních budov

Zveřejněno: 28. 3. 2019

Aktuálně je v Londýně naplánována stavba celkem 541 dvaceti a vícepatrových budov. Letos by jich mělo být dokončeno 76, třikrát víc než loni. Rozestavěných jich je 121, dalších 291 má přislíbeno stavební povolení a 129 budov se nachází v procesu přípravy. Za posledních pět let bylo v britské metropoli postaveno 147 věžáků, čímž se jejich současný počet zaokrouhlil na 360. Díky stoupající poptávce po bydlení by se tak měl současný počet londýnských mrakodrapů podle magazínu The Times do roku 2030 zdvojnásobit.

22 bishopsgate 0418019182

Architekta Karen Cooková představuje 22 Bishongate


Přes 90 % již dokončených londýnských věžáků slouží rezidenčnímu bydlení. Dalších pět procent je pak využíváno jako studentské koleje čili de facto také bydlení. Tři procenta tvoří obchodní prostory a finální jedno procento patří komerčnímu ubytování ve formě hotelů. Mezi těmi už postavenými dominují budovy s dvaceti až třiceti patry, kterých je více než šedesát procent.

Praha je velmi nízké město. Ze čtyř pětin je dvou až třípatrová a vysokých budov je v ní minimum. Na diskuse, zda mají v Praze stát výškové domy, je 50 let pozdě.

Čtvrtina londýnských věžáků pak má mezi třemi a čtyřmi desítkami podlaží a osm procent se může pochlubit počtem pater mezi čtyřiceti a padesáti. Pouhá tři procenta disponují pěti až šesti desítkami pater a jen jedno procento londýnských mrakodrapů má více než šedesát podlaží.

22 Bishopsgate: servisní mrakodrap

Absolutní špičkou mezi nejmodernějšími paneláky hlavního města Británie má být 22 Bishopsgate se vstupem vybaveným technologií pro rozeznávání obličejů, klimatizací ovládanou z recepce, stodvacetimetrovou lezeckou stěnou a fasádou designovanou pomocí aerodynamických principů využívaných závodníky Formule 1. Stavební práce na 278 metrů vysokém věžáku, který je na dohled londýnské pojišťovny Loyds a necelých tři sta metrů od anglické banky, by měly být dokončeny v květnu a budou stát víc než miliardu liber. Stavba o 62 patrech zaměstná dvanáct tisíc dělníků a bude vyšší než nedaleká 225 metrů vysoká Leadenhall Building (známá také jako Cheesegrater) a 180 metrů vysoká budova Mary Axe, známější jako Okurka.


Projekt vznikl pod jménem Pinnacle, měl by se tyčit do výše 288 metrů a práce na něm byly zahájeny v roce 2008, ale v roce 2012 byly přerušeny v důsledku ekonomické krize, když bylo postaveno jen betonové jádro prvních sedmi podlaží. Podle původních plánů by se budova stala druhou největší stavbou v Evropské unii, hned po londýnském Shardu. Finální návrh dokončili architekti z Kohn Pedersen Fox ve spolupráci s developery a společností CBRE v roce 2013.

Ondřej Boháč, šéf Institutu plánování a rozvoje, řekl, že Praha připomíná urbanistický atlas.

Stavební povolení bylo definitivně vydáno v listopadu 2015 a práce na současné podobě budovy byly zahájeny v lednu 2016. Mrakodrap bude využívat 120 tisíc čtverečních metrů kancelářských prostor a další čtyři tisíce metrů by měly být určeny pro restaurace, obchody a návštěvnické galerie. Během kampaně k odchodu Británie z Evropské unie ohlásili developeři z fondu AXA, že by mohli své investiční plány přehodnotit, nakonec ale stavební práce pokračují.

Praha: Dvanáct pater a dost

Oproti londýnskému číslu 360 je počet pražských mrakodrapů podstatně skromnější. Tipnete si, kolik to je? Praha je osmkrát menší než Londýn, co se počtu obyvatel týče, logicky by vás mělo napadnout, že by jich mělo být 45. V Praze jsou ale v současné době 3 (slovy tři) budovy nad 100 metrů výšky. „Praha je velmi nízké město. Ze čtyř pětin je dvou až třípatrová a vysokých budov je v ní minimum. Na diskuse, zda mají v Praze stát výškové domy, je 50 let pozdě,“ uvedl v rozhovoru pro iDnes.cz architekt Roman Koucký. 

Vzniká silný tlak ze strany pražských developerů, kteří nemohou stavět, a zároveň cítí poptávku lidí po bydlení, a tak se vydávají na spanilé výpravy do prstence kolem Prahy.

Rychlejšímu rozvoji brání jak konzervativní přístup státních úřadů, tak nejrůznější občanské spolky, které by Prahu nejraději viděly jako skanzen historických budov. Ondřej Boháč, šéf Institutu plánování a rozvoje, řekl, že Praha připomíná urbanistický atlas. Jde vlastně o středověké centrum, kolem něho prstence čtvrtí z 19. století, pak zahradní města 20. století, paneláky, satelity. „Panuje tady sektorové myšlení.

praha mrakodrapy 697941031

Pankrác je opatrným sídlem výškových budov. Pro obyvatele Prahy tohle sídliště ale není


Každý si obhospodařuje svoje vlastní políčko, má svoje razítko a svoji chvilku slávy. My se jednou prostě musíme dohodnout a každý musí trochu ustoupit ze svých nároků. Když prosadíte šedesát procent svých požadavků, tak to berete jako prohru, ale ono je to ve skutečnosti vítězství,“ dodává Ondřej Boháč. 

Stavby zdržují předpisy

Jenže stavět paneláky v Průhonicích nebo ve Vinoři nedává moc smysl. Na velké množství rezidentů musí být navázána precizně fungující infrastruktura, jinak vzniknou města duchů, jak se již dnes někdy říká satelitům, necitlivě zasazeným do prázdného prostoru, případně paralelně s již existující strukturou menších měst, kde se ale hodí zhruba stejně jako zmíněné mrakodrapy. A obcím okolo Prahy se to vůbec nelíbí.

„Vzniká silný tlak ze strany pražských developerů, kteří nemohou stavět, a zároveň cítí poptávku lidí po bydlení, a tak se vydávají na spanilé výpravy do prstence kolem Prahy,“ říká Martin Kupka, starosta Líbeznic. „Místo rodinných domů chtěli stavět obrovské paneláky. V lokalitě, kde chtěli bydlení pro čtyři tisíce lidí, si můžeme dovolit maximálně 900 nových obyvatel,“ dodává Jan Jakob, starosta Roztok u Prahy.

Související…

Co paralyzuje nájemní bydlení v Praze? Stavební právo i AirbnbMarkéta Lukášková: Praha není skanzen, nejlepšího starostu mají ŘeporyjeMáme plány na mrakodrapy budoucnosti. Budou zavěšené na meteoritu a mohou měnit tvar

Řešení je jednoduché: uvolnit stavební předpisy uvnitř Prahy. Místa je tu dost, nevyužitých brownfieldů, na kterých jsou stavební závory, je přehršel. Jen se musí najít politická vůle, která prorazí byrokratické předpisy. Musíme si přestat hrát na skanzen. Samozřejmě, je potřeba to udělat citlivě – inspirace je po světě spousta. A nemusí to být jen Londýn.

foto: Profimedia, zdroj: The Times

Tipy redakce

Proč se krade i písek z pláže? Je to cenná komodita, která mizí stejně jako voda

Proč se krade i písek z pláže? Je to cenná komodita, která mizí stejně jako voda

Loni v létě zaplatil jeden britský turista na Sardinii pokutu 1 032 eur, když byl...

Twitter uživatelům ukazuje, co mají rádi za reklamu. A někdy je dost mimo

Twitter uživatelům ukazuje, co mají rádi za reklamu. A někdy je dost mimo

Inferred interests neboli „odvozené zájmy“ je název funkce sociální sítě Twitter,...

Jde ještě o klimatickou nouzi, nebo už paniku? 10 otázek a odpovědí o přehřívání Země

Jde ještě o klimatickou nouzi, nebo už paniku? 10 otázek a odpovědí o přehřívání...

Praha 7 vyhlásila v květnu stav klimatické nouze , jak ji (a nejen ji, ale celou...

Pokračováním v prohlížení těchto stránek souhlasíte s Podmínkami užití a Pravidly využití Cookies.